Pražský magistrát má peníze, ale nestíhá stavět bilance před volbami

Osmnáctého dubna přejela Dvorecký most první tramvaj. Stavba začala v roce 2022, kdy dopravu na magistrátu řídil Adam Scheinherr z Prahy sobě. Většinu prací pak jako náměstek pro dopravu sledoval Zdeněk Hřib z Pirátů. Když se most otevíral, seděl už Hřib ve Sněmovně a dopravu měl od prosince na starosti jeho stranický kolega Jaromír Beránek. Jedna stavba, tři náměstci a pásku přestřihl ten, kdo u ní byl nejkratší dobu.

Ta štafeta dobře ukazuje, proč se o pražské politice tak snadno mluví s jistotou a tak těžko s čísly. Kdo stříhá pásku, sklízí zásluhy. Kdo stavbu zahájil, už na fotce není. A kdo ji měl dokončit o rok dřív, o tom se nemluví vůbec.

A teď to podstatné. Předvolební bilance obvykle počítají sliby. Já jsem počítal realizované dodávky. Zajímalo mě, co magistrát za dvě volební období skutečně dokončil, co rozestavěl, co zdědil a co odložil na další zastupitelstvo. Známkoval jsem jako ve škole, od jedničky do pětky, a to oblasti, ne lidi.

Známka porovnává slib s doloženým výsledkem a zohledňuje vnější vlivy, jako byl covid, inflace, státní stavební zákon nebo spory o veřejné zakázky. Kde jsem nenašel dost doložených podkladů, oblast nehodnotím. Celé vysvědčení najdete na konci článku.

💰 Začnu penězi, protože tady jsem čekal ostudu a našel vzorného spořitele. Ratingová agentura Moody's drží Praze známku Aa3 se stabilním výhledem, stejnou jako celé České republice. Dluh města klesl z 33 miliard korun v roce 2013 na necelých pět. Rozpočty se každý rok schvalují se schodkem a končí přebytkem. Za rok 2023 to bylo 29,3 miliardy, za rok 2025 24,2 miliardy korun.

Jenže úspory mají i odvrácenou stranu. Ministerstvo financí letos v březnu napsalo, že Praha z původně plánovaných 40 miliard korun investovala pouze 26 miliard. Na účtech má podle stejného zdroje 183 miliard korun. Za takovou částku by šlo zaplatit celé metro D a ještě by zbylo na Vltavskou filharmonii. Ministerstvo je samozřejmě politický aktér se zájmem na tom, aby obce investovaly, čísla ale odpovídají i výsledkům, které zveřejnil magistrát.

Radní pro finance Zdeněk Kovářík z ODS namítá, že problém není v penězích, ale v tom, že je nelze utratit. Jmenuje spory o veřejné zakázky, pomalé povolování a investiční odbor magistrátu, který podle jeho slov „dlouho nebyl zcela funkční“. To poslední je vzácné přiznání. Nejde totiž o vnější vliv, ale o schopnost vlastního úřadu. A nejde o problém jedné koalice. V roce 2021, za předchozího vedení, se proinvestovalo 14,7 miliardy z plánovaných více než devatenácti.

Finance dostávají v obou obdobích trojku. Kasa je zdravá, jenže peníze, které se neutratí za tramvaj nebo byt, obyvatelům neslouží. A městské pokladní prasátko, kterou nikdo nerozbije, je nakonec jen hezky ozdobená kasička.

🚋 Doprava má nejvíc hotových výsledků i nejvíc skluzů. V prvním období se hlavně zahajovalo. Tramvaj z Barrandova do Holyně jezdí od jara 2022, rozběhly se stavby tratí do Libuše a na Dědinu, Dvoreckého mostu i metra D, jehož stavba začala v dubnu 2022. U stanice Černý Most přibylo parkoviště P+R s 886 místy. Cyklistický spolek Městem na kole hodnotí toto období jako nejúspěšnější za deset let, i když jde o hlas zájmové skupiny. Doprava v prvním období dostává dvojku.

Ve druhém období se otevíralo. Nové koleje vedou do Slivence, na Dědinu a na Pankrác, Barrandovský most je opravený a Dopravní podnik objednal desítky nových tramvají. Stejné období ale přineslo dvě zaseknuté stavby. Soutěž na druhý úsek metra D uvízla na dva a půl roku ve sporech uchazečů a první stanice se podle současného odhadu otevřou v polovině roku 2032. Původně se mluvilo o roce 2022.

U Libeňského mostu nejde o vnější vliv. Technická správa komunikací v roce 2022 vysoutěžila opravu za 2,18 miliardy korun. O rok později rada rozhodla nahradit podstatnou část mostu replikou a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže spolu se soudem shledal, že taková změna překročila rámec zakázky. Technická správa komunikací musí vypsat novou soutěž na dostavbu mostu.

Plný provoz celého soumostí se podle odhadů posouvá nejdříve k roku 2032, některé odhady mluví až o letech 2033 a 2034. Reforma parkování, kterou Piráti sami označili za nesplněný bod koaliční smlouvy, se do konce období nedotáhla a nová parkoviště P+R v Hostivaři a na Opatově jsou podle Pražského deníku výrazně ve skluzu. Pirátské vedení dopravy uvádí, že jeho program je alespoň částečně splněný z 91 procent. Doprava ve druhém období dostává trojku.

Na obrázku se štafetou je vidět, jak dlouho velké stavby trvají a kolik vedení se na nich vystřídá. Metro D zahájila jedna rada, rozhodující smlouvu podepsala druhá a první cestující sveze až třetí nebo čtvrtá. Kdo si před volbami připisuje otevřenou stavbu celou, mluví nanejvýš o polovině pravdy.

🏗️ Územní rozvoj držel po obě období tentýž náměstek, Petr Hlaváček, nejdřív za volební koalici TOP 09 a STAN s názvem Spojené síly pro Prahu a dnes za STAN. Z jeho gesce pochází nejtrvalejší výsledek osmi let. Metropolitní plán schválili zastupitelé letos v květnu po čtrnácti letech příprav a desítkách tisíc připomínek a platí od září. Z téže kanceláře vzešla pravidla, podle kterých developeři přispívají městu na školy a silnice.

Podle Hlaváčka město z 27 takových smluv získalo přes 7,3 miliardy korun. Jde ale o sjednané částky, ne o peníze na účtu, protože velkou část developeři splácejí stavbami a platbami podle toho, jak postupuje výstavba. Územní plánování dostává v prvním období trojku a ve druhém dvojku.

Ze stejné kanceláře ale pochází i nejhorší známka celého vysvědčení. Pražská developerská společnost vznikla v roce 2020, aby město začalo stavět vlastní nájemní byty. Za šest let nedokončila ani nezahájila jediný. Letos v červenci získala první pravomocné povolení, a to na 22 bytů v Novém Zlíchově. Její provoz podle serveru Echo24 dosud stál kolem 400 milionů korun. Expert na bydlení Jakub Kuneš spočítal, že 22 bytů pokrývá zhruba dvě desetiny procenta roční potřeby Prahy.

Nejde přitom o slib, který by si někdo vymyslel na kampaň. Strategie rozvoje bydlení, kterou zastupitelstvo schválilo v dubnu 2021, počítá s 9 000 novými byty ročně na území celé Prahy. Z toho zhruba 500 bytů ročně mělo postavit samo město. Podle analýzy Institutu plánování a rozvoje, o které psal server ESTAV, přibývá městských bytů kolem 55 až 60 ročně a tvoří 4,1 procenta pražského bytového fondu.

Vnější brzdy existují, od sazeb přes stavební náklady po povolování, které podle Pražského deníku trvá šest až sedm let. Vysvětlují zpomalení. Nulu nevysvětlují. Městská výstavba bytů dostává v obou obdobích pětku.

Poctivě musím dodat, že myšlenka městského nájemního bydlení sama o sobě selháním není. Vídeň takto buduje zhruba sto let a obecní a neziskové byty tam tvoří zhruba 40 procent fondu. Pražský problém neleží v záměru, ale v provedení. Něco se přesto posunulo.

Privatizace městských bytů se prakticky zastavila, přes sociální bydlení našlo střechu přes 450 domácností a ve druhém období se změnila pravidla přidělování ve prospěch mladých rodin. Bydlení a přidělování bytů proto dostává v obou obdobích trojku.

Srovnání se sousedy je přesto nepříjemné. Podle indexu poradenské společnosti Deloitte stojí nový byt o 70 metrech čtverečních v Praze patnáct průměrných ročních hrubých mezd. V Bratislavě 12,3 a ve Varšavě 9,7. Praha je tak třetím nejméně dostupným městem, které index sleduje.

Klimatický plán schválila Praha v květnu 2021. Slibuje o 45 procent nižší emise oxidu uhličitého do roku 2030 oproti roku 2010. Podle monitorovací zprávy, kterou citoval server o Energetice, klesly celkové emise na území města mezi lety 2010 a 2024 z 8,85 na 6,22 milionu tun, tedy téměř o třicet procent, a to při růstu počtu obyvatel. To je dobrá zpráva. Stojí ale hlavně na energetice a vytápění, tedy na dlouhodobém trendu, který přesahuje obě koalice.

Emise z osobních aut jsou naopak o 0,4 procenta vyšší než v roce 2010. Fotovoltaika na městských budovách loni přibyla v rozsahu zhruba 0,8 megawattu, zatímco celoměstský cíl do roku 2030 počítá s pěti sty. Do roku 2030 je potřeba ubrat ještě zhruba polovinu toho, co se podařilo za posledních čtrnáct let, a to za necelou polovinu času. Životní prostředí dostává v prvním období, kdy plán vznikal, dvojku. Ve druhém, kdy ho mělo začít naplno plnit, trojku.

Teď odložím roli hodnotitele a řeknu, co mě na tom vysvědčení zaráží jako kouče a mentora, který léta pracuje s týmy. Možná je to můj osobní pohled, ale ten vzorec znám z firem. Praha umí sehnat peníze a umí je podržet. Umí napsat strategii, vyhlásit soutěž a představit vizualizaci. Mnohem hůř jí jde poslední úsek, kdy se z rozhodnutí stává hotová věc.

V Gallupově testu silných stránek existuje talent, kterému se anglicky říká Achiever. Volně bych ho přeložil jako dotahovač. Je to člověk, kterého nenechá spát rozdělaná práce. Když se dívám na pražskou politiku, vidím spoustu projektových manažerů, kteří umějí projekt otevřít, a málo produktových manažerů, kteří odpovídají za to, že produkt skutečně dojde k lidem. Profily jednotlivých radních samozřejmě neznám a nechci je hádat. Je to postřeh, ne diagnóza.

Musím ho ale hned zmírnit. Kdyby šlo jen o povahu politiků, stačilo by vyměnit lidi. Jenže zákon o veřejných zakázkách umožňuje spory na roky, stavební povolování je v rukou státu a podle vlastního radního pro finance nefungoval investiční odbor magistrátu. Dotahovač v radě bez dotahovačů na úřadě narazí na stejnou zeď. Proto si myslím, že by se voliči neměli ptát jen na to, kdo co slíbí, ale i na to, kdo kdy co dotáhl do konce a jak chce dát do pořádku aparát, který tyto stavby připravuje.

Osm let pražské politiky neukazuje město bez peněz ani bez nápadů. Ukazuje město, které ztrácí dech na cestě od rozhodnutí k hotové stavbě. Doprava otevírá, co zahájili předchůdci. Územní plán se po čtrnácti letech narodil, byty zůstaly na papíře a na účtech leží 183 miliard.

Než v pátek 9. a v sobotu 10. října půjdete k volbám, zkuste se kandidátů zeptat jinak. Ne co otevřou, ale co zdědili a nedotáhli, co dostali do fáze, kdy už to nikdo nezastaví, a kdo na úřadě to bude dotahovat s nimi.

Jakou známku byste dali vy a kterou oblast jsem podle vás ohodnotil příliš přísně nebo příliš shovívavě? Napište mi to do komentářů.