Volby, sliby a skutečné problémy

V dnešním světě se volby často stávají arénou pro osobní ideologické války, kde argumenty ustupují emocím a polarizaci. Snadno zapomínáme, že politický cyklus není příležitostí k radikálním změnám od jednoho dne k druhému, ale spíše k postupným krokům, které je třeba pečlivě monitorovat a vyhodnocovat.

Příliš často vidíme, jak se lidé ztrácejí v neproveditelných nápadech a iluzích politiků, místo aby zůstali zaměřeni na zásadní problémy, které zůstávají a budou nás ovlivňovat pořád dál, nehledě na jakoukoliv politickou garnituru. Podívejme se na to, proč bychom měli být ve volbách angažovaní, kritičtí a hlavně proč bychom měli nést odpovědnost za důsledky svých volebních rozhodnutí.

Jak jsem se nedávno přesvědčil během rozhovorů se známými žijícími v USA, volby se na druhé straně světa mohou proměnit ve skutečnou společenskou bitvu, kde nejsou důležité myšlenky a fakta, ale spíše „emoční nálepkování“ kandidátů. Tato bitva přitom často postrádá pragmatický pohled na realitu.

Volby v podstatě nic moc nezmění. Ano, to je pravda, hodíme to rozhodování na politiky a problém je vyřešen. No, není. Každá země je vázána určitými strukturami, které není schopen převrátit žádný politik pouhým mávnutím ruky. Volby mohou změnit cokoliv, ale to jen tehdy, když se my sami zapojíme do toho, co chceme.

A právě proto není vůbec na místě volit jen z „naděje na změnu“, ale na základě skutečné analýzy, jak moc jsou dané sliby reálné a zda může ten či onen kandidát v rámci systému něco zásadního ovlivnit. Změna systému se dá uskutečnit, a to i rychle. Ale potřebujete k tomu důvěru lidí a jejich ochotu nést následky svých rozhodnutí.

Americký politický systém přežil mnoho kontroverzních prezidentů, ať už byli odkudkoliv. A podobně je tomu i u nás. Politici mohou měnit detaily, ovlivňovat priority, ale existují problémy, které nezmizí jen s výměnou osobností na politické scéně.

Stačí se podívat na naše základní problémy u nás doma – rychlé stárnutí populace, rodí se málo dětí, nedostatek zdravotnického personálu a zhoršující se kvalita služeb ve zdravotnictví, zvyšující se míra různých typů závislostí mezi mládeží, nedostupnost levného bydlení a v neposlední řadě klimatické změny. To jsou otázky, na které musí společnost reagovat dlouhodobě. Leží totiž před námi na stole i zítra, pozítří a popozítří.

Když Gordon Bethune nastoupil v roce 1994 do čela Continental Airlines, byla to bezkonkurenčně nejhorší letecká společnost v USA. Do roka se však ze ztráty 600 milionů dolarů dostala na zisk ve výši 250 milionů. Jak dosáhl toho, že z nuly vydělal 850 miliónů dolarů? Změnil kulturu firmy. Obnovil důvěru ve firmu – a můžeme si být jistí, že stejně to funguje ve vztahu k politice, komunitě či rodině.

Zbavme se myšlení vzešlého z průmyslové revoluce, kdy lidé a cokoliv s nimi souvisí byli jen náklady. Skutečný lídr dneška chápe lidi jako aktiva. Kultura, vnitřní hodnota a soudržnost – to vše generuje výnosy. Vztahy vydělávají. Komunikace vydělává. Firmy, které to chápou, mají lepší výsledky a zároveň jsou společensky odpovědné, protože vědí, že starost o vlastní lidi je jejich základní odpovědnost.

To je pro nás lekcí i pro politiku: systém je víc než jedinec. Každý z nás coby volič by měl být v prvé řadě realistou, nečekat zázraky na počkání a být připraven pečlivě kontrolovat, zda politici plní své sliby.

Často totiž v politice pozorujeme Dunning-Krugerův efekt – méně kompetentní lidé mají sklon přeceňovat své schopnosti. Populističtí politici jako Trump, Babiš nebo Orbán jím trpí více než kdokoliv jiný. Prezentují jednoduchá řešení na složité problémy.

Do tří dnů po volbách zastavím válku na Ukrajině - hřímal Trump z tribun. No a už to bude třetí den, a nic moc se neděje. My, voliči, bychom měli vnímat podobné prohlášení (zastavíme migraci, uděláme pořádek, dáme moc lidu) velice kriticky, protože vidět zrovna takového politika jako „zachránce“ bývá jen cesta k dalšímu zklamání.

Ať už volíme, jak volíme, problémy, kterým všichni společně čelíme, zůstanou a budou vyžadovat naši neustálou pozornost a aktivní zájem. ČNB varuje před inflací, nemovitosti jsou pro většinu z nás nedosažitelné, a česká ekonomika závislá na Německu čelí silným nejistotám. Řešení těchto problémů nespočívá pouze na politicích, ale na společnosti jako celku.

Musíme si uvědomit, že volby jsou začátkem, nikoliv koncem – sliby politiků mají smysl jen tehdy, pokud jsou později podrobovány neustálému kritickému vyhodnocování. Často se totiž vynoří kauzy a korupční skandály, které jsem popisoval zde - Od korupce k transparentnosti, které jen potvrzují, jak důležité je nesklonit hlavu a nečekat, že politika všechno zařídí.

Občanská aktivita by neměla končit účastí ve volbách. Naopak, to je jen první krok k tomu, abychom udrželi politiky odpovědné. Pokud chceme, aby se věci skutečně změnily, musíme přestat spoléhat na jednoduchá řešení a angažovat se dlouhodobě.

Politici sice potřebují naše hlasy, ale stejně tak potřebují být pod tlakem. Zajímejme se o to, co dělají, sledujme je, nenechme je jednat bez naší kontroly. Klidně se staňte příznivci či členy vaší oblíbené politické strany. Jděte a jednejte. Nenechávejte druhé jednat za vás.

Zdroje: