Sto roků vedra přežil jsem. A co potom?

Evropa se letos možná dočká nejvyšší teploty v historii - 48,8 stupně celsia, který byl v roce 2021 naměřen na Sicílii. Teplotní šoky zachvátily Španělsko, Francii, Řecko, ale i Polsko. Takže výlet k Baltu bude možná brzy stejně tropická záležitost jako Turecká riviéra. Vedro komplikuje dopravu po celém světě – to potvrdí každý dopravce.

To, že se aspoň agentura Světové meteorologické organizace (WMO), spadající pod OSN pokouší o pozorování, včasné meteo výstrahy a určitou koordinaci v oblasti varování obyvatel dotčených lokalit před vedrem je pozitivní. Tím však výčet pozitiv končí.

Evropou se v minulosti vlny veder již přehnaly. V roce 2003 to byla vlna, která usmrtila více než 70 000 osob. V roce 2022 pak další taková vlna připravila o život téměř 62 000 lidí. A celosvětově? V období 2000 až 2019 bylo zaznamenáno 7 348 závažných katastrof, které si vyžádaly 1,23 milionu životů, celkově tyto katastrofy postihly 4,2 miliardy lidí, což mělo za následek globální ekonomické ztráty ve výši přibližně 2,97 bilionu amerických dolarů.

Protože máme statistická data nedopustím si jedno srovnání. V letech 1980 až 1999 bylo zaznamenáno 4 212 katastrof spojeno s přírodními faktory na celém světě, které si vyžádaly přibližně 1,19 milionu životů a celkově postihly 3,25 miliardy lidí. Hospodářské ztráty z toho plynoucí byly vyčísleny na přibližně 1,63 bilionu amerických dolarů.

Máte pocit, že tato čísla, která se datují o dvacet let dříve před začátkem 21. století jsou málo alarmující? Že za dvacet let nikoho z politických světových špiček neprobrala k akci? Máme veškerá data související s nárůstem katastrof spojených s klimatem, včetně extrémních povětrnostních jevů: a tyto zaznamenávají vzestup z 3 656 událostí v letech 1980-1999, až na 6 681 katastrof souvisejících s klimatem v období 2000-2019. Máte pocit, že je to málo k tomu začít reagovat? Vždyť jde v podstatě o 100 nárůst.

Mezivládní panel pro změnu klimatu OSN (IPCC) tento trend potvrzuje. Jejich údaje potvrzují extrémní povětrnostní jevy už od 50.let minulého století. To je skoro 70 let dat. Evropská analýza AGU u vlny veder odhalila rostoucí závažnost v posledních dvaceti letech. No a pak vám před očima vyvstane jeden konzervativní politik, kdysi se mu říkalo – mezinárodní „zloděj“ tužek – se svými četnými prohlášeními, že „vedra tady byla vždycky“ atd.

Rekordní vedra z roku 2022 se popisují jako nejintenzivnější vlny v historii, které budou s dalšími roky nejen teplotně stoupat, ale také se prodlužovat. To, jaký dopad to má lidské zdraví ví všichni, kdo nejsou zavření v klimatizované místnosti. Od prostého úpalu, přes dehydrataci až po respirační a kardiovaskulární selhání organismu.

Účinky veder však nejsou jen zdravotní. Jak jsem napsal v úvodu, máme daleko větší problém v hospodářské oblasti. Dokázali byste opravovat vozovku v teplotě 55 stupňů celsia? Anebo pracovat na poli? Kromě toho, že první následky cítí dopravci – prohýbají se koleje, teče asfalt a povrchu vozovek se stávají nesjízdné – máme totéž v zemědělství, kde už nyní sucho postihuje produkci potravin, zavlažování polí. A to nemluvím o zásobování pitnou vodou. Za posledních deset let se ekonomika Evropy díky extrémním klimatickým jevům propadla o 0,5 %. Asi je to pro politiky pořád malé číslo.

A tak, co nás čeká? I kdyby se nám najednou z ničeho nic podařilo zastavit emise skleníkových plynů až na nulu, nebylo by nám to směrem k oteplování nic platné. Atmosféra se totiž bude ohřívat dále. Důvodem je teplo, které je již absorbováno, tedy zadržováno, našimi oceány. A i když nyní zrychlíme náš postup v tom zpomalovat tempo globálního oteplování, změny klimatu projevují se například vlnami veder, budeme zažívat i v budoucnu.

První uvědomění pro politiky by mělo být to, že spousta z nich se pořád drží jako klíště přesvědčení, že z historických pramenů vyplývá, že támhle vedle, to vedro udeřit může. Tady u nás ne. Pokud chce někdo interpretovat to, kam dopadnou příště vlny veder podle statistik, je naivní blázen. Vzhledem k prokázanému nárůstu za posledních 20 let o cca 100 % se dá říct, že na naší planetě už neexistuje místo, které by se vedrům mohlo vyhnout.

Přímým dokladem toho je případ naměřených teplot v létě 2021, kdy byl překonán kanadský teplotní rekord o téměř 5 stupňů. Nový rekord je 49,6 celsia, což je daleko teplejší údaj než kdekoliv v Evropě. A tento teplotní rekord padl v Lyttonu, malé vesničce, která je vzdálená pár hodin jízdy od Vancouveru. Tedy uprostřed Britské Kolumbie, s průměrnou srpnovou teplotou kolem 22 stupňů celsia. V části světa, která opravdu nevypadá, že by měla zažít takové teploty. I v místech, kde by to bylo dříve považováno za nemožné, mohou nebývalé vlny veder udeřit!

A to druhé uvědomění spočívá v tom, že jsme zatím měli prostě štěstí. Existuje především v Evropě řada regionů, kde jsou již nyní za svými teplotními limity. A my se stále rozmýšlíme nad tím, co se bude dít dál a snažíme se naivně věřit tomu, že příště to snad trefí sousedovic dvorek. A je to o to horší, že nás to nenutí dělat nic razantního a konkrétního.

Změny v chování lidí musí přijít hned, jinak budeme čelit smrtícím následkům veder. Proto je důležité, abychom si uvědomili, že klimatické změny jsou největší výzvou naší doby a že vyžadují okamžitou a společnou akci.

Nemůžeme si dovolit čekat na další katastrofy, které ohrozí naše životy, zdraví a hospodářství. Musíme od našich politických zástupců velmi silně požadovat, aby přijali ambiciózní a efektivní opatření, která nejenom, že sníží emise skleníkových plynů, ale i podpoří obnovitelné zdroje energie. Cokoliv, co lidem pomůže adaptovat se na nové podmínky.

A my sami musíme změnit své vlastní chování a spotřebu, abychom snížili svůj ekologický otisk a uchránili si naši planetu pro budoucí generace. Jako občané máme právo i povinnost být součástí těchto řešení.

Sto roků vedra jsem přežil. A co potom? To je otázka, kterou si musíme umět položit každý den. A odpovědět na ni činy, ne jen slovy.

Zdroje: