Článek
Propaganda stojí na 4 pilířích:
- Jednoduchost
- Oslovení emocí
- Oslovení představivosti
- Opakování
►JEDNODUCHOST– Propagované poselství musí být co nejjednodušší. Tak jednoduché, aby jej co nejsnáze pochopil co největší počet lidí. Intelektuální náročnost je v podstatě určena nejnižším společným jmenovatelem dané sociální skupiny. Jinak řečeno, jde o sdělení pro nejméně náročného příjemce.
Propaganda v podstatě vychází ze skutečnosti, že znalost příčin, hloubky, šířky, jádra a možných řešení problému, o kterém právě bývá ono propagandistické poselství, je značně malá, ne-li žádná. A u většiny oslovených ještě značně zkreslená jejich představami.
Další skutečností úspěšného působení propagandy je, že ve skupinách s tímto potenciálem bývá dlouhodobá paměť jedinců špatná a snadno manipulovatelná. Klasická poučka říká, že jednoduchá, dobře srozumitelná lež vždy poráží složitou pravdu.
A tak co největší zjednodušení, až na úroveň lži, znamená pro zpracovávající mozek méně namáhavé, rychlejší, a tedy i příjemnější rozhodnutí se, a přilnutí ke lži než nepříjemně dlouhé a složité zpracovávání pravdy.
►OSLOVENÍ EMOCÍ – Propaganda musí oslovit emoce. Čím jednodušší (tedy lživější a méně podložené) totiž sdělované poselství je, čím méně podrobností pro zamyšlení se nad ním má; o to více musí obsahovat například sympatií, antipatií, chuti, nechuti, lásky, sexuality, nenávisti, agrese, závisti, strachu či úzkosti. Sorry jako.
Citově prostoupené informace stejně jako informace, které si lze snadno barvitě představit, se totiž pamatují a vybavují z paměti snáze než informace citově neutrální. Např. český fenomén fcb „kočičky“ a tím nemyslím ty dvounohé, +18. A taky samozřejmě „pejsci“, pardon.
►OSLOVENÍ PŘEDSTAVIVOSTI – Kromě emocí musí propaganda oslovovat představivost. Není nad pohyblivé barevné obrazy kombinované s patřičnými zvuky. Dobře vymyšlená jednoduchá metafora (jinak řečeno nálepka), která se následně stane rozšířeným sloganem, je k nezaplacení. Tedy je snadno k zaplacení, když na to máte peníze.
►OPAKOVÁNÍ– Antika věděla, že opakování je matkou moudrosti. Ale taky hlouposti. Chce-li propagandista, aby oslovená populace žádoucím způsobem cítila a taky myslela, je nutné vychovávat ji v podobě, jako to dělal Pavlov se svými psy.
Dobrý propagandista pak „zazvoní“ článkem v médiích či příspěvkem v TV a většina oslovených lidí díky Pavlovovu „reflexu“ začne, jak myslet, tak cítit v pro něj žádoucím směru. Používá jednoduché, snadno zapamatovatelné slogany jako ‚Za lepší budoucnost‘ nebo „Návrat k tradičním hodnotám“.
Platí-li si skupina, která platí i propagandistu, pro své voliče reklamu pro ně v klíčových médiích, není to ani příliš těžké. Zejména říká-li cílové skupině obyvatel to, co chce slyšet. Bude líp. ANO, bude líp? No jo, ale kdy? Nechyběl u tohoto sloganu termín? No nevadí, slibem nezarmoutíš, že?
Propaganda je mocný nástroj, ale informovaný občan je její nejlepší protilék. Bezzubost propagandy a její lež poznáte podle toho, že nikdy neodkazuje na konkrétní události, konkrétní data a odpovědnosti. Buďte proto ostražití a kriticky hodnoťte každé sdělení, které se vás snaží ovlivnit.
