Článek
Ne ta žena, kterou dneska vidíme v reklamách, ne ten vyumělkovaný a předokonalý obraz, který na nás chrlí popkultura, ale ta pravá, esenciální žena, kterou si nosíme v paměti našich archetypů.
Domnívám se, že zmizela, protože byla systematicky potlačena. V tom tzv. dějinném procesu, který představoval vzestup civilizace, byla tahle žena násilím zredukována na mírnou, oddanou a přizpůsobivou verzi sebe sama.
Její hlas se náhle ztišil, moc její energie byla označena za nebezpečí. Matriarchální společnosti ustoupily během věků patriarchálním strukturám, kde se rozhodovalo, kde si jen muži rozhodovali, jak má vypadat správná žena.
Najednou už to nebyla válečnice, která nám stála po boku, nebyla ani bohyní, o níž se skládaly sonety, nebyla alchymistkou života, která stála u zrodů mnoha pokrokových objevů. Stala se paobrazem člověka, který dodnes slouží jiným.
A my muži? Ztratili jsme se spolu s ní. Protože právě v dynamice kontaktu mezi skutečnou ženou a skutečným mužem je probuzena ona růstová energie života. A vztahová alchymie těchto dvou bytostí, která pokud je živena láskou, vytváří synergie, které posouvaly lidstvo kupředu.
Když si muž vymazal ženu ze života coby plnohodnotnou bytost, přišel o svůj protipól, o zdroj jeho inspirace a hloubky. A bez něj už tvorba toho nejcennějšího, života v lásce, nebyla možná.
Nejde tu vůbec o romantizaci minulosti. Dějiny života nikdy nebyly rajskou zahradou, kde vše fungovalo v harmonii. Jde mi jen o to, abychom zkusili pochopit, že jsme se v něčem zásadně odpojili od původního toku energie, od přirozeného cyklu, který řídil náš život, vztahy, tvořivost.
Dnes máme možnost tuto rovnováhu znovu nalézat. Žena nemusí být kopií influencerek, nemusí si vybírat mezi archetypem matky nebo femme fatale. Muž nemusí být vždy bojovníkem nebo hlídačem tzv. rodinných hodnot či spíše jejich zastaralých vzorců.
Můžeme znovu společně objevit energii spojení, kde nejsou pravidla diktovaná strachem, ale skutečnou dynamikou života. Skutečnými potřebami života.
Skutečná žena je vzácná. Ne proto, že by jich bylo málo, ale proto, že jsme my muži miliony z nich v průběhu dějin zničili, a tak se jich příliš mnoho naučilo skrývat. Ale nyní je už na čase, aby se příběh změnil.
