IAA Hannover 2024 - elektrolyt v hlavní roli, čínští špioni a nadějný vodíkový pohon

Pořadatelé letošního veletrhu užitkových vozidel IAA Hannover se nechali slyšet, že letošní pojetí bude trochu jiné než v předchozích letech. V hlavní roli ekologie v rouše „ideologie“ Green deal. Evropské automobilky se předháněly v bateriové prestiži a Číňané vše poctivě a přepečlivě fotili a dokumentovali. To je také hlavním důvodem, proč v mém článku téměř chybí obrázky interiéru kabin. Vypudit z nich čínské turisty s foťákem by stálo mnoho sil a času. Ten byl, jako vždy, velmi neúprosný. Je těžké bezpečně nastavit hranici mezi turistickým zájmem a rafinovanou průmyslovou špionáží. I to ale k takto prestižním veletrhům patří, a tak se pojďme na ty zázraky moderní doby podívat trochu blíže.

Čínský SITRAK si je až příliš nápadně podobný s MAN TGX. Zde ale patří bod Číňanům. Nejde o lacinou kopírku. SITRAK je skutečně čínská varianta značky MAN. Jedná se o regulérní spolupráci. Ta ale bude trvat pouze do té doby, než se čínský bratříček plně zmobilizuje a pokusí se převálcovat svého většího brášku na jeho domácím evropském hřišti. A přesně o to jde zde na IAA Hannover. Číňané se bijí na evropský trh s veškerým svým arzenálem.

Tento vodíkový čínský tahač je úplnou novinkou této společnosti. A zde se plně ukazuje něco, v čem jsou Číňané velmi dobří. Ne, nejde o kopírování, třebaže podobnost přístrojové desky Sitraku s MB Actros MP 5 je zde zcela jistě naprosto náhodná. Je to vývoj technologií, kde mají v Číně ohromný potenciál. A je to právě čínská technologie, která převálcuje evropský trh. V tomto bodě Evropa nejen zaspala, ale také je na Číně zároveň závislá.

A to je přesně model čínské cesty. Veškerý potenciál jde do technologií, a ne do designu a kvality příslušenství, které lze jednoduše okopírovat. Kdo nabídne funkční hnací agregát, ten povede celý průvod. A Číňané mají právě k tomuto našlápnuto. Tam, kde evropské automobilky investují do vývoje těch nejlepších loketních opěrek, Číňané je okopírují a svůj potenciál investují do technologií.

Novinkou domácího Daimleru je samozřejmě plně elektrický Actros, který bude uveden do prodeje v roce 2025 i v dieslové verzi. Už dnes nese ne příliš lichotivou přezdívku, která jeho unikátní design přirovnává k jednomu domácímu spotřebiči. Kampaň Mercedesu je zaměřená na úsporu paliva a díky osobitému designu výrobce deklaruje snížení spotřeby paliva o další 3 %. Novinkou v interiéru kabiny je rohová pohovka, která je zároveň i sedadlem spolujezdce. Je však na úkor jednoho bočního úložného prostoru.

Zajímavá je zejména testovací verze elektrického Actrosu, u níž pořadatelé vytvořili dojem, že se zrovna vrátila z cest po zemích Evropy. Markantní jsou zejména otisky přísavek všech možných evropských mýtných jednotek na čelním skle, které ani pro veletrh neumyli, zbytky samolepících suchých zipů a všemožné emisní nálepky, včetně ohyzdné francouzské samolepky, která musí být na kabině vylepena z každé strany, aby připomněla projíždějícím cyklistům, že kamion má i svůj mrtvý úhel, ve kterém je řidič nevidí. Pravdou však je, že tyto nákladní automobily už splňují tristní bezpečnostní podmínky. Jsou vybaveny předními i bočními radary, které vyžadují hlavně ve Velké Británii pro vjezd do částí Londýna. Jestli něco umožní Číňanům vstup na evropský trh a převálcování našeho průmyslu, bude to ta naše nejednotná evropská legislativa.

V celoevropském testu byly celkem dvě elektrické soupravy, které ujely za 45 dní dohromady přes třicet tisíc kilometrů a projely 22 zemí. Nabíjené byly výhradně na veřejných nabíjecích stanicích. Více na:

eActros 600 European testing tour 2024

K legislativě přistupují evropské automobilky velmi kreativně. DAF se rozhodl vrátit do výroby malá okénka, která jsou instalována v bočních dveřích spolujezdce. Řidič tak vidí skrze spodní část dveří tam, kde je za normálních okolností mrtvý úhel. Ten výhled je však velmi omezený a před oknem nesmí zaclánět žádná zavazadla. Nejedná se však o žádnou novinku. Pamětníci si připomenou Renault Preminum řady Distribution, který toto okénko měl už v roce 1998.

Čínský tahač značky Shacman X6000 už budí docela rozruch. Na první pohled zde člověk najde podobnost s nejméně třemi evropskými výrobci. Spodek je samozřejmě MB Actros, střední a vrchní část kabiny je DAF. Kupodivu jsme v něm nenašli žádné čínské turisty. Kdo by také kopíroval kopírované? Přístrojová deska se lehce podobá Scanii, ale zajímavý je opět hnací agregát.

Shaanxi Automobile Holding Group vyrábí a exportuje užitková vozidla všech kategorií, včetně autobusů, do více než sta zemí. Vozidla s pohonem na zemní plyn jsou novou „zelenou“ cestou této firmy a potenciál je zde obrovský. Skupina má podíl na čínském trhu se zemním plynem 40 % a je držitelem 87 technologických patentů.

Velmi zajímavým projektem výrobce nákladních vozidel Daimler je vodíková verze tahače Mercedes Benz Actros na bázi modelu MP5, který je poháněn vodíkem. Při testovací jízdě ujel na jednu nádrž přes tisíc kilometrů a celková váha naložené soupravy dosahovala čtyřiceti tun. Některé zdroje uvádí, že sériové výroby se revoluční model dočká už v roce 2027. Představitelé Daimleru na veletrhu se však nechali slyšet, že s prvním komerčním prodejem se počítá až v roce 2030. V Německu je zatím několik dopravních firem, které model testují. Daimler není samozřejmě jedinou společností, která se vodíkovým pohonem v současnosti zabývá. K vidění bylo vodíkové Iveco S-WAY nebo MAN TGX i vodíkový Shacman.

Letošní IAA Hannover byl doslova chrtím závodem v představování alternativních pohonů. Kromě vodíku a elektřiny, nechyběl zemní plyn ani hybridní pohony. Všechny automobilky dnes investují do vývoje zelených technologií a je jen otázkou času, kdy klasická nafta zcela vymizí z našich silnic. Bude to elektřina, vodík nebo zemní plyn, co nahradí stávající naftové spalovací motory? Jedno je jisté. Technologie, která dnes dokáže vyčistit spaliny naftového motoru, již dosáhla svého vývojového stropu. Přestává dávat smysl i ekonomicky, protože díky své čím dál větší složitosti je i velmi poruchová a nákladná.

Alternativní pohony jsou stále díky své nižší efektivitě a vyšším pořizovacím nákladům jen stěží aplikovatelné ve velkém. Chybí také potřebná infrastruktura čerpacích a nabíjecích stanic. Jsme na jakémsi pomyslném předělu, kdy už to mají koně spočítané, ale létání letadly je stále výsada pouze těch nejbohatších, přeneseno symbolicky.

Nenechte si ujít další pokračování souhrnu technologických perliček z letošního IAA Hannover i v dalších článcích, kde se zaměřím i na trochu té opomenuté nostalgie.

zdroje: IAA Hannover 2024, vlastní fotografie