Článek
Zadar je celkem velké město. Kromě krásného historického centra, kde to voní jídlem na každém kroku a kde uniknete spalujícímu žáru v dlážděných uličkách, má i celkem velký průmysl a na jeho velikost celkem hodně obchodních center. Za života ve Skandinávii jsem navštívil téměř každý větší přístav, odkud odjíždí trajekty. Ten v Zadaru mě ale ohromil svou velikostí. Pak jsem si uvědomil, že zadarský Ferry port je i kotvištěm velkých výletních lodí. A ten na první pohled nevyužitý prostor se umí rychle zaplnit.
Na protilehlý ostrov Ugljan aneb „Ošklivý ostrov“, se ze Zadaru dostanete dvěma trajekty. Osobní, kam nelze naložit auto, odplouvá z přístavu z centra Zadaru. Druhý, pro osobní i nákladní automobily, odplouvá z Ferry portu v jižní části města. Tam lze pohodlně zaparkovat na přilehlém placeném parkovišti. Klasická sazba na většině veřejných placených parkovišť, kde jsem byl, je 1€ za hodinu. Plavba tímto trajektem trvá necelou půl hodinu a za nedlouho se ocitnete v malebném městečku Preko. Pokud cestujete pouze jako pěší, vyjde tento spoj levněji než osobní trajekt z centra.
Zříceninu hradu Sveti Mihovil lze za dobrého počasí zahlednou už ze Zadaru. Najdete ji trochu napravo od vysílače na vedlejším kopci. Nejdřív jsem měl trochu obavy, že právě ten vysílač je onou vyhlídkou, na kterou polezeme. K mé neskutečné úlevě je řádně oplocený a ona vyhlídka je zřícenina hradu. Dopředu jsem moc nestudoval, kam jdeme. Dopřával jsem si ne moc časté role někoho, kdo nemusí vše organizovat. O to víc jsem si to užil. A hlavně jsem dopředu netušil, že pohled na kopec se zříceninou ze Zadaru lehce zkresluje. Ve skutečnosti je až na druhém, vzdálenějším kopci od přístavu a mezi nimi je rozsáhlé údolí.
Výšlap nahoru vede po asfaltové cestě. K hradu lze vlastně dojet autem. Ačkoliv je úmorné vedro, tady na ostrově vane příjemný chladný vánek a jde se celkem dobře. Kolem cest rostou olivovníky a po pár kilometrech se naskytne krásný výhled na pobřeží i Zadar. Další magický výhled se poutníkovi naskytne po překlenutí onoho údolí mezi kopci. Po levé straně se tyčí vysoká věž vysílače a po pravé hradby zříceniny. Za nedlouho se otevře pohled na druhou stranu ostrova a objeví se další a další ostrovy v dáli.
Ten, kdo hrad kdysi stavěl, věděl, proč zrovna zde. Jako u většiny hradů, důležitý je rozhled pro odhalení blížícího se nepřítele. A dle zdroje sloužil hlavně k ochraně města Zadar. Dnes k němu vede cesta, ale v dávných dobách to muselo být celkem těžce přístupné místo. Každopádně o vás věděli ještě, než jste se vylodili na Ugljanu. Nikdy nechodím nikam bez vody a zde jsem za to byl dvakrát tak vděčný. Kdo by čekal občerstvení na hradě, bude zklamán. Nic tam není. Alespoň ne teď v září. O to je to hezčí. Dovedu si na tomto místě představit strávit noc pod širákem. To hvězdné nebe kolem dokola a v dálce záře Zadaru. Trochu lituji, že k tomu tentokrát není příležitost.
Nicméně nocování na „Ošklivém ostrově“, který je ve skutečnosti nádherný, se nám mohlo stát lehce skutečností. Stihnout plánovaný odpolední spoj zpět do Zadaru se zdálo být trochu scifi. Kolem půl páté jezdí ještě jeden a další pak až někdy večer. Nakonec vše dopadlo na výbornou a třebaže s trochu vyplazeným jazykem, ale desetiminutovou rezervou, jsme se octli na zpátečním trajektu do Zadaru.
trajekt průjezďák Zadar - Preko (Ugljan)
Výšlap nahoru je strmý, ale zvládne ho i menší dítko, které je zvyklé chodit. Moji čtyřletou holčičku začaly bolet nožičky, až když jsem se zmínil, že jsem na ni pyšný, jak krásně šlape. To byla samozřejmě chyba. Naštěstí byla možnost si při zpátečním závodě o trajekt na chvíli vyměnit místo v kočárku s mladší kámoškou. To jsem jí záviděl.
Jestli se smí na hradě přespávat pod širákem nevím, zřejmě to povolené není, ale nemyslím si, že by kvůli pár zapomenutým turistům burcovali ostrov. Minimálně se můžete na noc usadit kdekoliv na kopci. V té výšce už ani neřvou cikády. Jsou slyšet z „pralesa“ v údolí.
Chorvatsku náleží celkem 78 ostrovů s rozlohou větší než jeden kilometr čtvereční. I pokud nevlastníte plachetnici, lze se na ně dostat mnoha lodními spoji. Někam si vezmete i auto, někam bohužel ne. Ale na větší ostrovy zpravidla takové trajekty jezdí.
Jaderské ostrovy nabízí trochu jiný pohled na středomoří. Turisté, které přiveze trajekt, se rychle rozprchnou po ostrově a místo ruchu, typického pro chorvatské pobřeží, se rozprostře ticho a klid.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_ostrov%C5%AF_Jadersk%C3%A9ho_mo%C5%99e
