Článek
Dnešní doba mi trochu připomíná minulý režim, který jsem sice zažil pouze jako malé dítě, ale z vyprávění si člověk nějaký ten obrázek o něm udělá. Zatímco bují byrokracie a Evropská unie se začíná v některých aspektech podobat Sovětskému svazu, tento článek nebude mít za cíl poplivat naše vážené instituce, ale nás lid prostý, obecný. Protože tohle si vážení děláme sami.
Nevím o té události víc, než je zmíněno a ukázáno ve videu. Kamion vjel nejspíš do nějakého zákazu uprostřed Hradce Králové. A co čert nechtěl, policie ho zastavila přímo pod okny paní, se kterou by se nemohla měřit ani slavná filmová Keliška.
Ona ta Kelišová totiž neměla ve výzbroji kameru, paradoxně že, když před ní stála, a taky neměla internet a sociální sítě. Asi víte, kam mířím. Proč to jenom lidi děláte? To se vám po tom bonzování a šmírování tolik stýská?
„Nějakej tatar přiblblej se dostal až doprostřed Hradce s touhletou krávou“, zní ve videu. Krávou myšlen kamion, jen pro objasnění. Zatím co policie na ulici lustruje řidiče, paní, natáčejíc vše z balkonu domu naproti, nešetří komplimenty: „No jo no, maj blbou navigaci. Používá navigaci na osobák místo na tirák. Tak takhle dopadne,“ pokračuje naše profesionální školitelka řidičů. „Magor, zaměstnávaj kdejaký přivandrovalce, tak to potom takhle vypadá“. „Viď, měl drahou svačinku“.
Uf. Budu se k tomu snažit vyjádřit ne jako bývalý řidič ze Švédska, kde jsem vjel do desítek zákazů a napáchal tucty různých chyb, ale jako Čech. Jako někdo, kdo si myslí, že žije ve svobodné zemi a má svobodomyslný přístup k životu ve smyslu „Žij a nech žít“.
To vám to lidi opravdu přijde normální vystrčit hlavu z balkónu a natáčet si řidiče, který zřejmě právě dostává pokutu, řekněme za něco opravdu banálního? A v porovnání s tím, co vše může naložená souprava na svém okolí napáchat, je toto opravdu banální záležitost.
Neberu v potaz, že paní říká nepravdu. Tyto Mercedesy mají vestavěnou profi navigaci, takže je krajně nepravděpodobné, že by dotyčný řidič dotyčné firmy, kterou znám poměrně dobře, používal navigaci pro osobní auta. Věřte nevěřte, i s profi tiráckou navigací lze zabloudit, zazmatkovat, špatně odbočit. A také je tu stále ta možnost, že šlo o zásobování. Ano, i někteří řidiči dlouhých souprav jsou občas nuceni zavážet místa na první pohled kamionem nedosažitelná. A někdy opravdu jsou.
Nejsou to ani tři týdny, co jsem na speciální služební cestě, trochu mimo mé klasické zaměstnání, zabloudil se sedmnácti metrovým autobusem ve Slavkově u Brna do zákazu, kde bylo devět tun. Tímto zdravím všechny Slavkovany, máte to tam úzký…chci říct hezký. No a nešlo se otočit. A doteď mám zpocené ruce ze vzpomínky, jak jsem projížděl ty úzké zatáčky a počítal s nadějí každý ujetý metr bez úhony. Nebál jsem se pokuty. Nemyslíš – zaplatíš. S tím bych dokázal žít. Ale strach jsem měl o ten autobus, mně na krátko svěřený. A řidiči kamionů to mají stejně. Samozřejmě, jsou výjimky, kterým je vše fuk a je jim jedno jaký zmar způsobí. A za celý život u kamionů jsem jich potkal mnoho. Jde o to, že tento chlapík si opravdu nezasloužil, aby jej natočila a na sociální sítě umístila jakási pohrdavá paní.
Ptám se, je tohle ještě svoboda slova? Někoho za jeho zády natočit a veřejně pomluvit? Nadávat mu do magorů a přivandrovalců? Já znám situaci ohledně národnostního složení řidičů dnešní doby. Ale to nemění nic na faktu, že za volantem jsme si všichni rovni. Na silnici je zcela nepodstatné, jestli za volantem sedí cizinec, přivandrovalec nebo vrcholový manažer. I ti „přivandrovalci“ se většinou pouze snaží uživit rodinu. A neříkám, že někteří nejsou problematičtí. Také mám své zkušenosti. Ale když ho potkám na silnici, chovám se s respektem.
Paní nemohla vědět, kdo sedí za volantem. A i kdyby si potřebovala jen na někoho zanadávat, někoho pěkně pogrilovat za svůj neuspokojivý život? V pořádku. Mohla to udělat. Ale vytvořit z toho pohrdavé video a umístit jej veřejně na sociální sítě? Řekl bych, že toto už není o svobodě slova. Je to projev nenávisti, nepodobný rasistickým výlevům, za které jsou dnes lidé trestáni? Odpověď nechám na každém z nás.
Ale co je důležitější a smutnější, těchto lidí přibývá. Respektive, s osvojením sociálních sítí a jejich dopadu se tito lidé více projevují a jsou více slyšet. Tohle jsme my Češi? Udělám zítra nějakou botu a mám se večer hledat vystavený na sociálních sítích? Vítejte v roce 2026.
