Jeseníky - zlato, příroda, bunkry, motýli a skvělé místo pro vanlife

Má cesta končí i začíná v malebném rodinném pensionu blízko řeky Opavy v obci Karlovice. Proč zrovna zde? Jako zlatokopa mě láká řeka Opava, kde se hojně rýžuje. Je to také blízko do Zlatých hor, kde se brzy pořádá světové mistrovství v rýžování zlata. Především je to ale klidné a romantické místo, obklopené štíty hor.

O zdravém klimatu nás přesvědčuje i text písně místní hudební skupiny JZD, která zrovna ladí své hudební nástroje a chystá se vystoupit na půdě pensionu, po boku hudební skupiny Smečka z Jihlavy. Majitelé pensionu slaví padesátileté výročí svatby, a to je vleká sláva. Folková muzika, mandolína, basa, vše jako by perfektně ladilo do zdejšího horského prostředí.

Hraje se do pozdních nočních hodin a ladná melodie oživuje vrcholky kopců, za kterými vycházejí první hvězdy. Romantickou atmosféru dokresluje i zachovalý válečný bunkr, lidově zvaný „řopík“, na okraji pozemku v sousedství pensionu. Beton už ledacos zažil a pamatuje. Válečné drama dokreslují železné ježky rozmístěné před bunkrem i česká vlajka, třepotající se na vysokém stožáru. Údolí je starými bunkry doslova poseté, ale z obranné linie se zřejmě žádný nedochoval v takovém stavu, jako tento, který má údajně soukromého majitele - nadšence.

Kraj nemá jednoduchou historii. Osídlení Sudetskými Němci a jejich následné vysídlení. Původní německé stavby obývají jiné lidé už přes osmdesát let. Mnoho z nich založilo podniky, jako jsou ubytovací služby, eko farmy, sklárny, truhlářství a další řemeslné živnosti, které do tohoto kraje patří. Rozlehlé jsou i pastviny, kde se probíhají krávy a ovce.

V přízemí pensionu bydlí milí lidé z Olomouce, kteří s námi sdílí místa, která stojí zato navštívit. Jedním z takových míst je například Motýlí dům ve Staré Rudné. Provozuje ho jeden nadšený pár. Vstupné je dobrovolné a na návštěvníka čeká pěkný skleník kopulovitého tvaru, který spíše připomíná malé planetárium. Uvnitř je k vidění nespočet krásných exotických motýlů, včetně druhů například z Kostariky. Občas si na vás nějaký sedne a při odchodu je důležité ověřit, zda si nevědomky nevynášíte nějakého tuláka sebou. Jeden takový tam zrovna je, který využije každou příležitost k útěku. Prohlídku motýlího světa provází zajímavý výklad a zejména děti jsou tímto místem nadšené.

Jestli je něco na Jeseníkách naprosto úchvatné, tak je to především volný prostor. Vlastníte obytnou dodávku nebo si chcete jen tak postavit stan? Je tu spousta místa, kam si zajedete a nikdo si vás nevšímá, nikdo vás nevyhazuje. Není problém se po polních cestách dostat autem až k řece Opavě a kempovat volně a divoce ve zdejší přírodě. Žádné oplocené pozemky, žádné závory nebo zákazy. Osídlení je řídké a lidé si zde rádi popovídají. Vše je samozřejmě podmíněné citlivým přístupem a respektu k přírodě i k obyvatelům této krajiny.

V chráněných oblastech a přírodních parcích je to samozřejmě trochu jiné. Tam nelze rýžovat zlato ani volně kempovat. Jeseníky jsou ale velké a není problém si k těmto aktivitám najít vhodné prostředí. Na řece Opavě je spousta přístupných rýžovišť. Jedno nedaleké Karlovic nám doporučil pan domácí z pensionu. „Patří“ skupině, která si říká Černí pavouci. Nepotkali jsme žádného jejich člena, ale místa, kde se scházejí, vypovídají mnoho o jejich kultuře. Jsou to trempové. Budují ohniště u řeky, kde bývá i naštípané dříví, chýše se sezením i kamny. Jeden takový kemp se jmenuje Svoboďák a nachází se jižně od Karlovic. „Kempy“ jsou uprostřed luk a lesů a tato místa jsou udržovaná a čistá. Respekt k přírodě je zapsán do řeky Opavy nesmazatelným perem.

Řeka Opava je krásná, rozmanitá a čistá řeka. Její břeh není na většině míst dobře přístupný. V horách je vláha a břehy jsou zarostlé. Tam, kde se dostat lze, jsou právě často budovány trempské kempy. Místní říkají, že když vysoko v horách vydatně zaprší, řeka se zbarví do ruda vyplavenou rašelinou. Koupání v této příměsi je prý ozdravné.

Rodinná sklárna v malé vísce u Vrbna pod Pradědem zrovna vyrábí skleněné poháry pro vítěze mistrovství světa v rýžování, které se koná ve Zlatých horách. Těžba zlata má v Jeseníkách dlouhou historii. Pohár zobrazuje planetu Zemi a zdatný sklář Jakub nám ukazuje, jak se docílí chtěného popraskání skleněné koule, aby připomínala malý globus. Vstupné je zde také věcí dobrovolnou, nabízí se krátké posezení a výklad probíhá zároveň s prací.

Návštěva Jeseníků rozhodně za to stojí. Čas zde plyne jiným tempem. Za ta léta prodělaly mnoho změn, ale lidé jsou tu stále stejní, svérázní a se smyslem pro humor. Zejména se tu však daří různým řemeslným tradicím a lidé zde žijí více lokálním způsobem života. O tom si my z měst můžeme nechat pouze zdát.