Táta a svišť na cestách - Před vyplutím se muselo postavit obytné auto

Únor 2025: Koukám na to, ale stále s tím nejsem nějak spokojený. Koncepce se zvedací střechou, kde se vyspí dva užší lidé a postelí dole vzadu za sedačkami, kde se vyspí dva širší člověci, se zdála být vhodná. Záměrně jsem ji postavil na vysokých nohou, aby bylo dole místo na přepravky a vysouvací kuchyňský modul. Jenže před pár měsíci se má rodinná situace změnila a zjistil jsem, že v dohledné době mi bude stačit pouze místo pro jednoho dospělého a jedno dítě. Nebudu se rozepisovat, jak a proč k tomu došlo. Nechci zasahovat do soukromí lidí, kterých se to týká. Ale o to tu teď ani nejde. Faktem nyní je, že rozlehlá široká postel v přízemí není už prostě potřeba.

A tak jsem se rozhodl. Vše půjde opět ven a celkový koncept pojmu zcela jinak. Místo zbytečně velkých hliníkových jeklů, 30 × 30 × 1,5 mm, budou tvořit konstrukci vestavby o centimetr menší. Obytný prostor vzadu nebude tvořit jedna velká válenda, ale malý kompaktní pokojíček s lavicemi a polohovacím stolem uprostřed. Ten půjde na speciální noze snížit na úroveň výšky lavic a vznikne tak jedno skládací spací místo navíc. Vysouvací kuchyňský modul s lihovým vařičem, který jsem měl v původní koncepci, a byla to velká frajeřina, musím oželet. Na žádné zasouvací a vysouvací konstrukce už místo nezbude. Ale za deštivého počasí si bude kde sednout u stolu. A když se zvedne dno výklopné střechy, vznikne tak celkem útulné obývací místečko.

Duben 2025: Materiál dorazil a se slzou v oku vyřezávám ven původní konstrukci. Se slzou proto, že ten hliník a plastové spojky, které drží tvary pohromadě, nejsou zrovna levnou záležitostí. Při dnešních cenách si ale nemyslím, že dřevo by mi nějak výrazně ušetřilo vstupy. Výhodou těchto hliníkových jeklů je, že je lze krásně pomocí spojek namodelovat a oproti železu například, váží jen zlomek. Pokud se to dobře namaže olejíčkem, lze to pak i celkem snadno rozmontovat, pokud se člověk v instalaci v něčem sekne. A při stavbě prototypu se sekávám prakticky pořád. Hliník se dobře a přesně řeže a nevzniká mnoho odpadu jako u dřeva. S kotoučovou pilou a upínákem je případné zkrácení záležitostí minut. Bez ní bych se ve stavbě prakticky neobešel.

Červen 2025: Den „D“ , tedy dvou týdenní roadtrip s mým čtyřletým svištěm, se blíží a vestavba se už pomalu začíná rýsovat. „Hlavně jednoduše a nevymýšlej žádné zbytečné složitosti“, opakuji si stále dokola. Musím se smířit s faktem, že je to prostě vývoj a nemohu dopředu vše promyslet, kudy potáhnu elektriku, jaké části musí zůstat přístupné a kde všude budu potřebovat později něco změnit. Vyhýbám se proto používání lepidel a nýtů, abych, až odzkouším v provozu funkčnost, mohl části lehce rozebrat a postavit jinak. O tom to celé je. Na papíře vše vypadá dobře. V reálu také, ale až zkušenosti z provozu řeknou, zda je dotyčná věc praktická, nebo zcela nesmyslná, či po pár dnech otřesů upadne.

Předpokládejme, že se chcete pustit do podobné přestavby a nemáte skoro nic.

Samozřejmě vycházím z předpokladu, že kladívko, metr, vrtačku s vrtáky apod. má doma každý a tyto věci zmiňovat nebudu. Kotoučovou pilu ale každý doma nemá. Já jsem se rozhodl pro značku Metabo, která nabízí celkem širokou škálu pil. Dokoupit je třeba řezný kotouč na hliník. Pila se prodává s kotoučem na dřevo, který také využijeme. Ceny uvádím orientační a s ohledem na pravidla zveřejňování článků neuvádím odkazy přímo na prodejce vybavení ani materiálu. Však stačí pár kliků na internetu a vše si lehce sami dohledáte.

kotoučová pila – 3.600 korun; řezný kotouč na hliník – do 2.000 korun

Něco o hliníku a plastových spojkách

Zvítězila jednoduchost, rychlost stavby a váha. Lehčí konstrukci si vyrobíte za odpoledne. Pila zvládne uříznout na rozměr třeba čtyři jekly najednou, nemusíte stále lítat s metrem. Hliníkové jekly jsou pevnější než dřevěné trámky ve stejném rozměru. Když se použije lubrikant, lze plastové spojky nabouchat kladívkem velmi snadno. Lehčí nevýhodou je, že konstrukce, sama o sobě nezajištěná, má tendenci se v tahu rozpojovat. Ale v autě se vše musí zajistit a přišroubovat ke konstrukci vozidla. Celou konstrukci pak zpevní dřevěný obklad a sedáky, takže se nestane, že by se dál rozpojovala. Další lehčí nevýhodou je vyšší křehkost spojek při působení kolmé síly. Přeci jen, je to plast. Konstrukce, na které bude něco těžkého nebo na ni budete sedět, dává smysl pouze do nějakého kvádru, aby se působení sil na plastové spojky co nejvíce rozprostřelo a aby mezi sektory nebyly příliš dlouhé úseky bez podložení. O ceně si můžete udělat obrázek dle orientačního sčotu níže.

hliníkové jekly: spotřebováno asi 30 metrů v rozměru 20×20×1,5 mm. Orientační cena je 60 korun za jeden metrový jekl. Hliníkové „L“ profily stejného rozměru vyjdou přibližně na 27 korun za jeden metr. Použito jich bylo zatím pět na vymezení rohů a uzamčení podlahy.

plastové spojky: spotřebováno asi 100 kusů, v provedení 2D až 6D. Cena spojek závisí na počtu stran, kde lze nasadit hliníkový jekl. Lze tedy najít jakýsi střed 20 korun za kus a záleží, jak prostorově rozmanitou konstrukci chcete vyrobit.

Výškově nastavitelný rám stolu je poměrně nákladná položka. Tento typ od značky Ilse se pohybuje okolo sedmi tisíc. Disponuje rozsahem výšky 34 až 71 centimetrů, otáčením o 360 stupňů a možností posunu podélně i bočně o 27 centimetrů a 23 centimetrů. Chcete li vstát, stůl si tak od sebe snadno odsunete. V minimalistickém prostoru jde o nezbytnou funkci. Stlačením dolů lze ze stolu vytvořit část postele nebo ložné plochy, společně s plochou lavic jako v karavanech. Pro můj koncept je alfou a omegou.

Na opěrné části lavic jsou nalepeny pěnové obdélníkové bloky, které se používají pro ochranu zdí kolem postelí a gaučů. Trh nabízí bezpočet možností a kombinací. Ta, kterou jsem zvolil, je provizorní, protože opěrky zad budu ještě zvedat a kombinovat je s uložením kolejnic pro závěsy. Jeden kus, který má tři bloky, vyjde orientačně na 150 korun. Podlaha, ke které je uchycena noha stolu, je dřevěná spárovka. Opět jsem použil něco, co bylo zrovna k dispozici a konečná cena byla kolem 2 000 korun. K hliníkovým jeklům je připevněna vruty a uzamčena „L“ hliníkovými profily.

V příštích článcích se dostanu blíže k popisu instalace a zkušenostem s vybavením, jako je elektrická kompresorová lednička, chemické WC, umístění organizérů na oblečení, výbavu pro kempování a věcí na vaření. Otestuji také stan, který se umísťuje dozadu za auto na výklopné dveře. Jelikož mám na Caravelle klasické dvoukřídlé, bylo třeba přijít s alternativním řešením uchycení stanu. Přibudou i zkušenosti s funkcí a svízele instalace výklopné střechy i něco o legislativě. Jestli to vše funguje, jaké to má i případné nedostatky, vše se dozvíte v jednom z dalších volných pokračování.

Model dodávky je Volkswagen Transporter (T5), Caravelle Long, 2.0 TDI, 103 kw, 245.000 km najeto, rok výroby 2012. Dovoz z Německa v 2020. Účelem vestavby bylo zachovat přední část vozu, tzn. přední sedačka řidiče plus dvoulavice vepředu a tři sedačky v zadu. Původně devíti místné auto je nyní i s obytnou částí šestimístné. Spací zvedací střecha je dodělávaná v ČR na zakázku.

Závěrem bych vám chtěl popřát krásné léto a mnoho úžasných zážitků na cestách. A profíci stavitelé karavanů snad prominou. Je to mé první dílo, ale doufám, že ne poslední. Samozřejmě budu vděčný za nápady, konstruktivní kritiku i vaše zkušenosti jak od amatérů i profesionálů.