Článek
Nejdříve se vám přiznám, že ačkoliv jsem projel velkou část Finska, na tento termín jsem narazil teprve nedávno a to způsobem, který je lehce k pousmání.
„Matti on sisukas poika“, vychrlila na mě najednou mobilní aplikace, na které trénuji finštinu. Níže na obrazovce jsem měl tuto větu přeložit a poskládat z výběru anglických slovíček, která mi ale nedávala příliš velký smysl. Okamžitě se u mě projevila profesní deformace, neboť pojem „sisu“ mi samozřejmě není neznámý. Jde o finského výrobce nákladních automobilů a armádní techniky. Že by měl Matti před domem zaparkované sisu? To spíš asi ne, protože sloveso pro vlastnictví nahradilo sloveso být.
Správná odpověď tedy zněla „Matti is a boy with sisu“. Kroutil jsem nad tou podivností hlavou a napadlo mě, že se možná tvůrci aplikace spletli v překladu. A tak tomu i skutečně je. Sisu totiž nelze nijak uspokojivě přeložit. V momentě, kdy přeložíme jednu jeho část, druhá nám okamžitě unikne. Proto mě napadlo snad jedno neohraničené přirovnání, a to právě ke kung-fu.
I tak je kung-fu samozřejmě něco trochu jiného. Ale kromě klasického bojového umění obsahuje i svou mystickou a psychologickou náplň. A tím je také Sisu ve Finsku. Jeho doslovný slovní význam se vztahuje k vnitřku člověka a historicky snad i doslovně. Jako metafora ale znamená určitý životní postoj, odvahu čelit výzvám, a ukazuje tedy směrem dovnitř do nás samých.
Odkud se bere ta houževnatost a energie překonávat překážky? Sisu je vyjádření vnitřní síly, kterou máme k dispozici všichni, ale s převahou moderní civilizace ji zapomněli.
Nemá žádná pevně daná pravidla, jako nějaký sociální nebo duchovní směr. Je čistě mentálním konstruktem, jenž nás směřuje dovnitř nás k naší opravdové podstatě a umožňuje nám její manifestaci ve světě forem. Fyzik by pravil, že je spojnicí mezi naším egem a kvantovým já. Mystik by řekl, že je spojení s naším duchem. Každý dle své libosti.
Pro mě toto slovo vyjadřuje i jistou mantru. Člověk nemusí vědět, co to přesně je a ani nemůže. Řekněte si však v duchu pro sebe „sisu“ a pozorujte, co se ve vás bude dít. Možná se dostaví jisté zklidnění a pocit koncentrace. Já to nazývám silnější vědomí si sama sebe, svojí bytosti, versus situaci, ve které se nacházíme. Je to především symbolika. Jednoduchá a krátká mantra, jejíž význam by zaplnil tisíce stránek knih, a přitom její celý význam chápete na kratičký okamžik při jejím vyslovení celou svou bytostí.
Při vnějším konfliktu vás a světa je sisu směr dovnitř do sebe, zatímco ego je směr ven k reakci. Na jeho významu lze samozřejmě vystavit mnoho dalších škatulek, definic a nástaveb. Ale v tom momentě už ho cupuje na kusy naše mysl a význam se vytrácí. Sisu má význam pouze tehdy, když přináší okamžitý „aha“ moment a tím funguje jako jakási brzda našich nevědomých a naučených reakcí na různé životní situace. Sisu tedy otevírá a vytváří vnitřní prostor, ze kterého k nám přichází síla. V mém pojetí tedy sisu není tou silou samotnou. Je postojem, při kterém k nám ta síla může přijít z našeho nitra. Síla je univerzální, nenavštěvuje pouze Finy.
Ale i tak vše, co jsem o sisu napsal, je pouze můj subjektivní dojem. Je to jedno z těch těžce uchopitelných témat, o kterých lze vést dlouhé diskuze a argumentovat tím, co jím je a co jím není. Sami Finové ale nechávají definici sisu otevřenou.
Mnohem důležitější, než znát o sisu fakta, je schopnost jej vnímat. Sisu není jediná cesta do hlubin naší bytosti. Ve skutečnosti je jednou z mnoha vyjádřených na Zemi v určitém místě. Není náhodou, že patří zrovna k Finsku a definuje se jako houževnatost.
Pro člověka, který už někdy ve svém životě pocítil i třeba krátké spojení se svou bytostí, není sisu až tak abstraktní záležitostí. Jde o to zjistit, k jakému směru máte zrovna blízko a co s vámi tedy rezonuje. Mnou sisu otřáslo poměrně hodně a je to samozřejmě dané náklonností k této části Země.
zdroje:
