Článek
Skupina přátel se rozhodne jet na výlet za rybařením na chatu jednoho z nich, kdesi v oblasti Finského zálivu, poblíž Petrohradu. Nicméně už na stařičké motorové bárce se opijí natolik, že místo rybářské chaty je uvítá přímořský hotýlek. Díky nedorozumění zjistí, že místo šestnácti lahví vodky vzali šestnáct beden, což bylo tak trochu předvídatelné. Po vystřízlivění z předešlé noci však takovým roztomilým způsobem zjistí, že nejsou na Kuzmyčově rybářské chatě, ale ve Finsku.
Ljova: „Díky chlapče a uč se, uč se rusky, ještě se to hodí.“
finská policie: „Matti, co se děje?“ „Ti rusáci jsou drzí, jezdí si tu opilí jako doma.“
Další vývoj děje se točí kolem snahy našich hrdinů se z Finska dostat a při zoufalém útěku zjistí, že v hotýlku zapomněli bedny s vodkou. Finský majitel ubytovacího zařízení je později zatčen za pašování. Snahu utéct zpět do vlasti střídá snaha dostat zpět zapomenutou vodku, do které zapojí i ruské námořnictvo, včetně ponorky.
Olegič: „Kuzmyči, co to máš pořád s tou svou východní mystikou? Proč nemůžeš meditovat naším ruským způsobem?“
Kuzmyč: „Ruským Způsobem! Na to jednomu nestačí zdraví.“
Film je nabitý skvělými hláškami a neskutečnou dávkou sebereflexe, kde si ze sebe Rusové udělali vyloženě srandu. Divák zde vnímá i jisté propojení armády s civilním životem a společností, kde za peníze a vodku lze naprosto všechno. Třeba shodit zásoby pelmení armádním vrtulníkem nebo narušení finské státní hranice v ponorce.
Mychalič: „Obecně řečeno, zírání na Měsíc dělá z lidí idioty“.
Kuzmyč: „Hmm.“
V prvním díle, jenž nese název Svéráz národního lovu, cestovala kráva v bombovém prostoru armádního letadla. Když velení pojalo podezření, že letadlo nenese bomby, ale živé zvíře, které bylo mimochodem pro Kuzmyče, rozhodli se piloti krávu za letu vypustit a zbavit se tak přežvýkavého svědka. Kráva se však v prostoru pro bomby zapřela, přežila a piloti putovali do basy.
Kuzmyč: „To ten starej prokurátor, to byl holt chlap, ten byl náš. Půl vědra a do dna ho vypil, bohatýr veliký. A pak měl ještě v klubu přednášku o škodlivosti alkoholu a o kultuře sexuálního styku na venkově.“
Kuzmyčova kráva si zahraje krátkou roli i ve dvojce, kde na začátku Olegičovi chcípne auto. Na pomoc mu přijíždí generál ve výslužbě Mychalič s Ljovou. V prudkém dešti ale Oleg podá Ljovovi špatné lano a Michailičovo SUV odtáhne do přístavu krávu, která byla uvázaná na jeho konci.
Kuzmyč: „Opatrně, pozor Ljovo, ono to rádo kope.“
Ljova: „Vždyť jsme ji táhli dvacet kilometrů. Už by to nemělo razanci.“
Rusko ovlivnil rozpad Sovětského svazu v mnohém. Devadesátá léta byla v Rusku ve znamení ultra rychlého přechodu na tržní hospodářství. V zemi bylo na prodej téměř vše. S jistým uvolněním pravidel se ale začala rozvíjet i kultura. Svérázy jsou přímým potomkem doby, kdy to v Rusku nějak začalo jít a lidé do jisté míry přestali mít strach ze sebe vyjádření.
Kuzmyč: „Dobrá silnice.“
Ljova: „Jó, už jsme se naučili.“
Kontrast s dneškem, kdy zemi vládne přísná ideologie, je markantní, a právě série Svérázů je milým připomenutím doby, kdy se to začalo ubírat jiným směrem. Dovoluji si tvrdit, že podobně odvážný snímek by už dnes rozdupala na kopytech přísná cenzura a ideologická kritika.
Kuzmyč: „Takových hlupáků… (lok z lahve) … máme v Rusku velké zásoby.“
Co dělá Svéráz národního rybolovu i přes viditelné technické nedostatky tak atraktivním? Je to zejména situační humor, ale i přátelství všech hrdinů. Je to obrovský nadhled a absurdita situací, do kterých se dostávají. Klasická ruská roztahanost děje dává prostor právě skvělým situačním hláškám. Klasickým nedostatkem je u filmu střih, který způsobuje těžké zmatení. Ale o tom Svéráz fakticky není.
Mychalič: „Copak za to můžeme, že jsme z Ruska?“
zdroje:
https://www.csfd.cz/film/37950-sveraz-narodniho-rybolovu/prehled/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rusk%C3%A1_m%C4%9Bnov%C3%A1_krize_(1998)
