Článek
Sociální sítě ovládla v posledních letech umělá inteligence. Jakoby odnikud se vynořují obrázky sexy známých osobností v nejrůznějších podobách a fantaziích. Nebo se objevují typické fotografie páru, kde jsou spolu vyfoceni za mlada a následně v současnosti. Dále internet zaplavují geografická a historická místa na „dobových“ fotografiích a následně jak vypadají dnes. Zvířátka v idylickém soužití s člověkem, který je různě zachraňujě a ona mu děkují.
Jsou jistě lidé, kteří si skutečně dají tu práci a vycestují na nějaké známé místo z dobové fotografie a pokusí se ho vyfotit současnou optikou. To srovnání působení zubu času je opravdu fascinující. Nicméně s příchodem AI se stalo následující:
Sociální sítě ovládla průměrnost. To znamená, že k pořízení fascinujícího snímku již nepotřebujete žádné velké znalosti, techniku ani cit. Vše zadáte do aplikace, která takový snímek vytvoří. Svět už je tak zařízený, že se sice stává složitějším, ale zároveň se technologie stávají všem mnohem dostupnější. Dobrým příkladem jsou například automatizované převodovky nákladních vozidel, kde už nepotřebujete k ovládání téměř žádné znalosti a praxi, jako když se kvedlalo s řadící pákou z malé řady na velkou a půlily se rychlosti. Řízení nákladního auta se tak stalo dostupnější všem a s tím samozřejmě klesla úroveň a kvalita. V AI se děje to stejné. I naprostý neumětel může dělat vynikající grafiku. Ale stále je to „pouze“ grafika. Jenže už je dost reálná, než když někdo v „malování“ udělal obdélníček a k tomu dvě kolečka a prohlásil to za autobus.
Na první pohled se může zdát, že zde není žádný rozpor. Některé celebrity se takto nechají dělat záměrně. Je to výborná sebepropagace. Ale přemýšlejme o tom. Nevytrácí se z našeho světa autentičnost? Pravdou je, že zde už žádná není. Naprostá většina fotografií a už i videí na sociálních sítí jsou AI podvody.
Jak poznat, že se jedná o tvorbu AI? Chtěl jsem nejdřív nahradit slovo „tvorba“ slovem „podvrh“. Ale uvědomil jsem si, že sám AI používám ve svých článcích pro tvorbu ilustračních fotografií. Na používání AI není nic zlého. Špatné je, když se takové fotografie šíří sociálními sítěmi a prezentují se jako autentické. Proč je to špatné? Za prvé, dělají z lidí pitomce, protože se prezentují jako pravé. Mají za úkol vzbudit úžas, klikat a lajkovat. Jenže nejsou postavené na reálném předpokladu. Za druhé, negativně ovlivňují myšlení a představy. I když mohou být dobře udělané, stále je to iluze.
U některých lidí však mohou probouzet zvědavost a všímavost. A popravdě takovým lidem je tento článek spíše určen. Není nic zlého „baštit“ každou zaručenou zprávu ze sociální sítě a všemu věřit, že je pravé a reálné. Článek není o souzení. U lidí se však často dostaví podezřívavost. A myslím tím všechny věkové skupiny. Dovedu si dobře představit, že starší generace, která je obecně více méně naivní, co se IT technologií týče, se v tomto iluzorním obsahu lehce ztratí a uvěří všemu. Využití AI pro politickou propagandu je bezbřehé.
AI fotografie bych rozdělil do takových dvou pomyslných skupin. Amatérské a profesionální. Ty profi jsou obrázky, ze kterých naprosto nepoznáte, jestli jde o práci AI nebo realitu. Tvoří je lidé, kteří bravurně ovládají AI, ale také grafiku samotnou. Jisté nedokonalosti, které AI vygeneruje, poté retušují nebo práci AI dále upravují v editorech. Pro grafiky je práce s IT jistě velmi přínosná. Osobně znám grafika, který AI používá na tvorbu potisků. Udělá si s její pomocí nějaký základ. Nějaký tvar nebo obrazec, který by i snad vymyslel sám, ale AI je zde efektivnější. Takový základ pak vezme a už jede v klasickém grafickém editoru. Jde o zcela tvůrčí práci. Ta skupina amatérů se ale vyznačuje tím, že umí ovládat pouze AI. A na výsledku je to vždy patrné. V dalším odstavci si povíme, jak takovou práci poměrně jednoduše rozpoznat.
Je to v detailech. V těch není AI ještě dostatečně silná a víceméně každý obrázek má jistý „vodoznak“ nedokonalosti. Jestli ho program tvoří záměrně nebo jde o chybu, kdo ví. U lidí se velmi často objevují například dva palce u nohy nebo ruky. Šest prstů na ruce místo pěti, nárt obrácený na druhou stranu pro tzv. kozí boty. Kloub navíc na končetině také není na škodu. Palec u ruky může být delší než ostatní prsty, což není z hlediska biologie zcela typické. Krásné dívce na fotografii se samozřejmě nedíváme v první řadě na palce, takže takový detail může být lehce opomenut.
I přes prokázaný fakt, že Chuck Norris nestárne a je v podstatě nesmrtelný, koluje na sociálních sítích srovnávací foto za mlada a ve stáří. Jasná práce AI. Na „dobové“ fotografii z Woodstocku 1969 je dívka s plechovkou Coca Coly. Plechovky už možná existovaly, ale jistě na nich nebývaly QR kódy.
Vídeňské národní muzeum vypadá na osmdesát let staré fotografii velmi dobře. Nicméně stojí na pražském Staroměstském náměstí. Ruská tenistka je velmi sexy, ale co to je? Ona má dva pupíky. Nad tím přírodním je ještě jakýsi malý navíc. Známé popové zpěvačce srostla ruka s bokem, nemilá věc. V první třídě letu z Bostonu do Sydney roku 1970 sedí na šesti sedadlech pět lidí. Na tom není nic zvláštního, jedno sedadlo je prostě neobsazené. Akorát těch pět sedících pasažérů má dohromady jedenáct nohou. To liché číslo je trochu problém, ale kdo si toho všimne že? Sportovkyně mají mezi nohama na dresech takové bouličky, jakoby si AI nebyla jistá, jestli chtěl autor vytvořit kluka nebo dívku. Možná si nebyl jistý autor sám.
Mohli bychom takto pokračovat asi do nekonečna. Sám jsem se s tímto při tvorbě AI grafiky setkal. Úžasná fotografie, nádherné prostředí, kulisy. Hodiny „práce“ s modelovacím textem. Ale nějaká věc to vždycky zkazí. Spousta lidí se s tímto výsledkem naštěstí spokojí, kolem fotky vytvoří jakousi lákavou omáčku, a vypustí to celé na sociální sítě. Naštěstí nám všímavějším dávají prostor k odhalení původu celé fotografie a tím pádem i storky, která ji provází. To je leckdy mnohem důležitější. „Fake story“, podložená důvěryhodnou fotografií, třeba jak známý politik zvrací do umyvadla v nějakém pochybném baru, je mnohem působivější, než kdyby to celé autor uvedl jako pouhý text. Ta fotka tomu přece dává jakýsi punc pravosti. Politika nebudu jmenovat. V tom fialovém svetru ho stejně každý poznal. Pech, řekl bych. Příští volby má spočítané.
I přes to, že AI podléhá nějaké cenzuře, ji lze vždy nějak obejít a vytvořit nějakou známou osobnost. Dnes už je zcela na místě mít u každého obrázku z internetu pochybnosti. A je to vlastně tak špatné? Již před příchodem AI byl internet přeplněn nesmysly. Tím, že tyto nesmysly nyní mohou vytvářet i obyčejní lidé, by mohla klesnout cleková důležitost internetu v našem sociálním životě. A když ona klesne, může to reálné prožívání opět nabrat na síle. Ale možná jsem jen přehnaný optimista. Nicméně, dnes si můžete namodelovat super úspěšnou houbařskou výpravu a následně se tímto mega úlovkem pochlubit na sítích. Co se ale stane? S narůstajícím počtem takových videí a fotografií klesne postupně důležitost jejich publikování. Každý si za chvíli řekne, „no to si mohl namodelovat pomocí AI“.
Takže s čím kdo zachází, tím také schází. A to platí vždy.
Jedna velká pozitivní věc na AI je, že lidi brzy omrzí ty příspěvky prohlížet. Stále víc začnou hlodat pochybnosti o autenticitě a reálné věci tím opět posílí. Kolik lidí ale do té doby AI grafika dokáže zblbnout a kolik mocností ji použijí k propagandě?
