Článek
Madrid dvacátých let minulého století byl místem ostrých kontrastů, zatímco v chudinských čtvrtích rostla nespokojenost a anarchismus, tak v útrobách královského paláce běžel projekt, o kterém neměl tušení ani papež. Jeho Veličenstvo Alfons XIII., z Boží milosti král španělský seděl ve své soukromé místnosti. Na plátně neběžely týdeníky o státnických návštěvách, ale ty nejexplicitnější pornografické snímky své doby, které si panovník s nadšením prohlížel.
Jezdecký portrét Alfonse XIII.
Králem ještě před prvním nádechem
Alfons neměl jednoduché dětství. Měl unikátní start do života, protože se králem nestal v momentě smrti svého otce, ale v momentě svého narození. Jeho otec zemřel ještě v době, kdy byl Alfons v matčině lůně, a když se v roce 1886 narodil, byl okamžitě prohlášen králem. Španělsko tak technicky vzato nemělo následníka trůnu, ale rovnou panovníka v plenkách. Vyrůstal v uzavřeném světě hýčkaný svou matkou regentkou Marií Kristýnou, izolován od reality své země, která se rozpadala. Roku 1898 Španělsko ztratilo ve válce s USA své poslední cenné kolonie, kterými byla Kuba, Portoriko a Filipíny. Impérium, nad kterým slunce nezapadalo se scvrkávalo opět na Pyrenejský poloostrov a kousek severní Afriky. Mladý král tak vyrůstal s pocitem, že se mu svět hroutí před očima.
Zlomovým bodem jeho psychiky se stal den, který měl být jeho nejšťastnější, tedy jeho svatba. V roce 1906 si bral krásnou britskou vnučku královny Viktorie, princeznu Evženii z Battenbergu. Když se svatební průvod vracel z kostela do paláce, anarchista Mateo Morral hodil z balkonu na královský kočár bombu ukrytou v kytici květin. Výbuch zabil přes dvacet lidí, král vyvázl nezraněný, ale krev z těl ostatních byla všudypřítomná. Tato hrůzná předehra poznamenala celé manželství, to se nakonec rozpadlo z jiného důvodu, protože jeho manželka, stejně jako mnoho potomků královny Viktorie byla přenašečkou hemofílie. Když se ukázalo, že nejstarší syn a dědic trůnu trpí touto nemocí, tak se král začal od své ženy odvracet. Vyčítal jí, že znečistila jeho krev a začal vyhledávat útěchu jinde a nešlo jen o nespočetné milenky a nemanželské děti, kterých měl pravděpodobně několik, ale i o nové technologie na poli kinematografie.
Snímek z průvodu pořízený několik sekund po bombovém útoku
Král producent
Ve 20. a 30. letech 20. století byl filmový průmysl v plenkách, ale jeden žánr se rozvíjel překvapivě rychle, byla to pornografie. Alfons nebyl jen pasivním divákem, prostřednictvím svých důvěrníků si začal objednávat filmy na zakázku. Král zadával scénáře nebo alespoň témata, která jej zajímala. V soukromí sledoval snímky, kde byly zobrazovány sexuální akty mezi kněžími a jeptiškami. Tato sbírka byla státním tajemstvím, král za ně platil nemalé sumy ze své soukromé pokladny a stal se tak technicky jedním z prvních velkých producentů pornografie na světě, když později musel uprchnout ze země, filmy zůstaly ukryty a byly znovuobjeveny až desítky let po jeho smrti v zaprášených archivech, čímž se potvrdily zvěsti, které byly považovány pouze za propagandu opozice.
Zatímco král sledoval své filmy a střídal milenky, Španělsko se řítilo do propasti. Jeho nekompetentní rozkazy a podpora zkorumpovaných generálů vedly v roce 1921 k bitvě u Annualu. Povstalci v severní Africe zmasakrovali tisíce španělských vojáků, byla to jedna z nejpotupnějších porážek koloniální mocnosti v dějinách. To vyústilo v sérii špatných politických rozhodnutí, které skončilo referendem o monarchii. Velká města masivně volila republikány a ulice Madridu zaplavily davy lidí žádající republiky. A král, který ztratil podporu armády i církve pochopil, že je konec a skončil v exilu.
Alfons cestoval po luxusních hotelech v Paříži a Římě. Jeho syn vykrvácel po autonehodě a manželka s ním odmítala žít. Bývalý král sledoval z dálky, jak země upadá do krvavé občanské války, kterou částečně zavinila jeho neschopnost provést včasné reformy. Když generál Franco vyhrál válku, tak Alfons doufal v návrat. Franco však o starého a zkaženého krále neměl zájem. Vítěz občanské války začal zemi vládnout železnou rukou jako diktátor až do roku 1975. Ačkoli nenáviděl liberální politiku starého krále, paradoxně prohlásil Španělsko za království, mělo to však háček, trůn zůstal prázdný a Franco se jmenoval doživotním regentem.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alfons_XIII.
https://www.britannica.com/biography/Alfonso-XIII
https://en.wikipedia.org/wiki/Wedding_of_Alfonso_XIII_and_Princess_Victoria_Eugenie
https://www.reflex.cz/clanek/causy/125216/kral-alfons-xiii-na-sve-svatbe-zazracne-unikl-atentatu-zachranil-zivot-kramarovi-a-sbiral-pornografii.html
