Článek
Když se řekne rok 1492, tak každému naskočí jméno Kryštof Kolumbus. Janovan a vizionář, který se nebál plout do neznáma. V našich myslích je zafixován obraz hrdiny na přídi lodi Santa Maria, který s dalekohledem v ruce vyhlíží Nový svět, i když to je zcela mylná představa, protože dalekohled v té době ještě neexistoval. Často se traduje, že Kolumbus byl jediný, kdo věřil, že se dá do Indie doplout západní cestou, zatímco zpátečničtí učenci se mu smáli. Jenže oni se mu nesmáli, protože mu nevěřili, ale protože neuměl počítat. Ti nejvzdělanější věděli v 15. století, že Země je koule. Znali i její přibližný obvod, který vypočítali matematici již ve starověku. Kolumbus si vybral údaje, které se mu hodily a došel k závěru, že Země je výrazně menší. Kdyby mu v cestě náhodou nestál obrovský neznámý kontinent, tak by celá výprava zemřela nejspíše žízní a hladem uprostřed oceánu. Dávno předtím než by spatřila břehy Asie.
První plavba a odjezd do Nového světa v roce 1492
Guvernér hrůzy
Když v říjnu 1492 námořník Rodrigo de Triana vyřkl „Země na obzoru!“, začala nová éra. Kolumbus se stal guvernérem Hispanioly, dnešní Haiti a Dominikánské republiky. Už to nebyla malá expedice, ale invazní flotila. A Kolumbus musel svým investorům splácet dluhy. Potřeboval zlato, hodně zlata a okamžitě. Zavedl systém, který se dal přirovnat k těm nejbrutálnějším metodám organizovaného zločinu. Každý domorodec z kmene Taino starší 14 let musel každé tři měsíce odevzdat určité množství zlatého prachu. Jako potvrzení dostal měděnou známku, kterou nosil na krku.
Ti, co to nesplnili, tak jim Španělé za trest usekávali ruce. Nechávali je vykrvácet jako odstrašující příklad pro ostatní. Tainové, kteří žili v ekonomice založené na zemědělství a rybolovu neměli šanci nesmyslné kvóty splnit. Zlata na ostrovech dostatek nebyl. Mnozí z nich raději páchali hromadné sebevraždy pomocí jedu z manioku, zabíjeli své děti, aby je ušetřili otroctví nebo prchali do hor, kde umírali hlady. Ale brutalita se neomezovala jen na domorodce. Kolumbus byl mizerný vládce i vůči vlastním osadníkům. V nově založené osadě vládly nemoci, hlad a zoufalství. Když si někteří Španělé stěžovali na nedostatek jídla nebo tvrdé podmínky, Kolumbus reagoval tvrdě. Za rouhání nebo krádež jídla nechával lidem uřezávat nosy a uši, bičoval je a ponižoval.
Zpráva, která šokovala i královnu
Zvěsti o tom, co se děje v Novém světě začaly prosakovat zpět do Španělska. Královna Isabela Kastilská a Ferdinand Aragonský sice toužili po zlatě, ale byli to také hluboce věřící panovníci, kteří se považovali za ochránce svých poddaných. Zprávy o tom, že Kolumbus zotročuje lidi a vládne jako tyran je znepokojovaly. Když se pokusil poslat do Španělska lodě plné otroků, aby vykryl ekonomické ztráty z nedostatku zlata, Isabela zuřila. Většina otroků po cestě zemřela a ti, kteří přežili, byli v zuboženém stavu.
Na přelomu století pohár trpělivosti přetekl. Královský pár vyslal na Hispaniolu nového vyšetřovatele a guvernéra, Francisca de Bobadillu. To, co Bobadilla po příjezdu uviděl, mu vyrazilo dech. Když vplul do přístavu Santo Domingo, první věc, kterou spatřil byla těla dvou španělských vzbouřenců houpající se na šibenici. Další popravy se chystaly. Kolumbus a jeho bratři Bartoloměj a Diego vládli ostrovu pomocí teroru. Proto neváhal, vtrhl do pevnosti, zabavil majetek a nechal slavného admirála zatknout. Nasadil mu okovy. Objevitel Ameriky byl uvržen do tmavé kobky.
Kryštof Kolumbus klečící před královnou Isabelou I. Kastilskou.
I když byl zbaven titulu guvernéra a po příjezdu do Španělska strávil šest týdnů ve vězení, než ho král s královnou propustili a vrátili mu část majetku, protože jej stále potřebovali, tak jeho dobrodružná povaha mu nedala spát. Vydal se na svou další a tentokrát poslední plavbu. A ta byla katastrofou od začátku do konce. Uvízl na pobřeží Jamajky bez lodí a naděje na rychlou záchranu. Kryštof Kolumbus vytáhl z rukávu trik, který by mu záviděl i samotný David Copperfield. Ve své lodní knihovně měl astronomické tabulky a zjistil, že v jedné noci roku 1504 má dojít k úplnému zatmění Měsíce.
Svolal náčelníky domorodců a s vážnou tváří jim oznámil, že jeho Bůh je rozzlobený, že jim nedávají jídlo a dnes v noci jim dá znamení. Pravil, že jim vezme Měsíc a nechá ho zkrvavět. Náčelníci se mu smáli, ale jen do chvíle, kdy vyšel Měsíc. Jakmile začal mizet a měnit barvu do ruda, zachvátila domorodce panika. S křikem a nářkem začali snášet k nohám Španělů zásoby jídla a prosili Kolumba, ať se za ně přimluví. Kolumbus se zavřel do kajuty, aby se pomodlil, i když ve skutečnosti sledoval přesýpací hodiny, aby věděl, kdy zatmění skončí. Přesně v okamžiku, kdy se Měsíc začal vynořovat ze stínu, vyšel ven a oznámil, že jim Bůh odpustil. Trik zafungoval dokonale a posádka přežila.
Smrt v zapomnění
Samotný Kolumbus zemřel 20. května 1506 ve španělském Valladolidu. Do posledního dechu byl přesvědčen, že doplul do Asie. Nikdy si nepřiznal, že objevil nový kontinent. Zemřel jako bohatý, ale zahořklý muž, který se cítil podveden králem, protože mu nebyly přiznány všechny tituly a podíly na zisku, které si nárokoval. Právě díky němu přišly do Evropy brambory, kukuřice, rajčata a tabák. Naopak do Ameriky koně, krávy, pšenice a nemoci. Příběh Kryštofa Kolumba není černobílý. Není to jen příběh hrdiny a objevitele. Byl to muž, který měl odvahu plout tam, kde mapy končily, ale neměl morální kompas, který by jej vedl, když tam dorazil. A za to zaplatily miliony lidí životem.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Christopher_Columbus
https://www.britannica.com/biography/Christopher-Columbus
https://www.bbc.co.uk/programmes/articles/59nLS6VKXCfXvsTcJ2RK6Sq/christopher-columbus-world-changing-inspirational-genius-or-evil-genocidal-monster
https://eu.chieftain.com/story/opinion/editorials/2020/07/07/was-columbus-really-that-bad-no-he-was-worse/42256475/
https://www.space.com/27412-christopher-columbus-lunar-eclipse.html
https://www.dotyk.cz/magazin/krystof-kolumbus-vrah-30000124.html
