Článek
Francisco Pizarro se narodil kolem roku 1476 ve španělském městě Trujillo jako nemanželský syn důstojníka Gonzala Pizarra a chudé ženy jménem Franciska. Neuměl číst ani psát a dlouho neměl žádnou vyhlídku na rychlý společenský vzestup. V době, kdy Kolumbus otevřel Evropanům cestu do Ameriky byl pro mladé muže západ šancí, jak uniknout bídě. Roku 1502 odplul do Karibiku a postupně se začal vypracovávat. Nebyl to učenec ani diplomat. Byl tvrdý, vytrvalý a neobyčejně trpělivý. To, co jiní vzdávali po prvním neúspěchu, tak on zkoušel znovu a znovu.
Španělští dobyvatelé při vylodění v Jižní Americe
Setkání s říší plné zlata
Když se po několika neúspěšných výpravách dostal ve třicátých letech 16. století k pobřeží dnešního Peru, tak narazil na něco, co předčilo i sny o Mexiku. Incká říše se rozkládala na území dlouhém přes čtyři tisíce kilometrů, měla sofistikovanou správu, silnice, sklady a armádu čítající desítky tisíc mužů. Jenže právě v té době byla oslabena občanskou válkou mezi bratry Atahualpou a Huáscarem. Když Pizarro dorazil roku 1532 do města Cajamarca, postavil se proti Atahualpovi s pouhými necelými dvěma sty muži. Pomocí lsti a střelných zbraní se mu jej podařilo zajat.
Císař Incké říše nabídl za své propuštění výkupné, které dodnes fascinuje. Slíbil naplnit jednu místnost zlatem až do výšky natažené ruky a dvě místnosti stříbrem. Španělský dobyvatel dlouho neváhal a nabídku přijal. Z celé říše začaly proudit sochy, nádoby i rituální předměty a šperky. Vše bylo roztaveno do prutů. Kulturní dědictví civilizace začalo mizet v tavicích pecích. Místo svobody se však dočkal soudu. Byl křivě obviněn z modlářství a pobuřování a nakonec jej odsoudili k upálení. To nechtěl císař dopustit, protože pevně věřil, že jeho tělo musí zůstat nedotčeno, aby se jeho duše dostala do nebe. Z tohoto důvodu mu Španělé nabídli, že jej uškrtí, když se nechá pokřtít. Paradoxně byl těsně před smrtí pokřtěn po muži, který rozvrátil jeho civilizaci, tedy Francisco Atahualpa.
Francisco Pizarro zajal posledního inckého císaře
Netrvalo dlouho a Pizarro se stal prakticky faktickým vládcem celé tehdejší říše. Roku 1535 založil město Lima, které se mělo stát centrem španělské moci v Jižní Americe. Žil jako šlechtic obklopený bohatstvím, služebnictvem a mocí. Ale úspěch přinášel i nepřátele, především z vlastních řad. Dostal se totiž do konfliktu se svým někdejším spojencem Diegem de Almagrem. Spor o rozdělení území a zisku přerostl v otevřenou válku mezi nimi. Nakonec byl Almagro poražen a popraven. Tím si Francisco však vytvořil nebezpečné nepřátele v řadách stoupenců jeho bývalého rivala. Ti ztratili skoro všechen majetek i postavení. A začali plánovat pomstu.
Večeře, která byla ta poslední
Dne 26. června 1541 vtrhla skupina ozbrojených mužů do paláce v Limě. Údajně křičeli „Smrt tyranovi“. Pizarro se ještě pokusil bránit, ale byl přemožen. Jeho tělo bylo pohřbeno bez velkých poct. Muž, který zničil říši a založil nové impérium skončil zapomenutý ve vlastním paláci. Je ironií dějin, že muž, jenž hledal celý život zlato a moc si splnil svůj sen a získal obojí, ale nikdy nezískal bezpečí ani klid. Říše Inků padla během následujícího necelého půl století, ale dobyvatelé se pak mezi sebou vraždili ještě další desetiletí. A Francisco Pizarro byl tím nejlepším úkazem. Původně negramotný chlapec z chudoby, který se stal pánem poloviny kontinentu, tak zaplatil za svůj vzestup tím nejvyšším možným způsobem. Vraždou u vlastního stolu.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Francisco_Pizarro
https://www.britannica.com/event/Battle-of-Cajamarca-1532
https://cs.wikipedia.org/wiki/Atahualpa
