Charlie Chaplin: Král němé komedie, který měl slabost pro nezletilé dívky

Buřinka, obří kalhoty, bambusová hůlka a malý knírek a velký talent. To stačilo k tomu, aby se z nenápadného herce s netypickou chůzí stala během pár let ikona filmové historie. Charlie Chaplin vždy uměl rozesmát diváky po celém světě, aniž by řekl jediné slovo, a jeho známá postava Tuláka se stala ztělesněním celé jedné epochy filmu.

Ačkoliv ve svých filmech projevoval pochopení pro všechny včetně chudých a nevinných obětí, uvnitř se skrýval člověk plný vnitřních protikladů. Jeho osobní život byl plný opakovaných skandálů, které se dostávaly na přední stránky tisku. Obzvlášť kontroverzní byla jeho přitažlivost k velmi mladým ženám. Tři z jeho manželek byly v době svatby ještě náctileté.

Charlie Chaplin přišel na svět 16. dubna 1889 v Londýně. Jeho rodiče vystupovali aktivně na jevišti, takže malý Charlie měl vždy svůj vzor po ruce, i když jejich poměry měly daleko k idylickému životu. Otec v jeho životě příliš přítomen nebyl a zemřel poměrně mladý, matka Hannah bojovala naopak s různými nemocemi i psychickými problémy, a tak Charlie a jeho starší nevlastní bratr Sydney poznali skutečnou bídu a část dětství strávili v institucích pro chudé.

Právě zde se formovaly základy Chaplinovy budoucí filmové tvorby. Jeho postavy často trpěly hladem a chudobou, čelily pronásledování ze strany úřadů a musely se spoléhat především na sebe. Diváci sice reagovali smíchem na jejich svízelnou situaci, avšak pod rouškou humoru se skrývala vždy autentická zkušenost herce, jenž takový život moc dobře znal. Již jako malý chlapec měl možnost vystoupit na jevišti, působil totiž v taneční skupině Eight Lancashire Lads, potom se prosadil jako herec a nakonec vstoupil do proslulé společnosti Freda Karna. Turné jej zavedlo do Spojených států, kde ho místní prostředí proměnilo z chudého londýnského chlapce v celosvětovou celebritu.

Před kamerou se mu podařilo prosadit výrazně už v roce 1914. Krátce nato stvořil postavu, která se stala nesmrtelnou, tedy malého Tuláka s kulatým kloboukem, přiléhavým sakem a nepřiměřeně velkými botami. Navzdory komické vizáži si tato figura udržovala svébytnou noblesu. I když byla hladová a bez koruny v kapse, vystupovala, jako by právě opustila honosný salon.

Právě zde tkvěl jeho mimořádný talent. Během několika málo okamžiků dokázal změnit grotesku v dojemný okamžik a publikum se dokázalo smát a zároveň cítilo soucit s hrdinou. V snímku Kid z roku 1921 propojil komedii s osudem opuštěného chlapce. Toto téma jej osobně zasahovalo, protože v dětství sám zakusil odloučení od své matky a život v ústavu. V době, kdy film vznikal, navíc prožíval velkou osobní ztrátu. Jeho prvorozený syn Norman Spencer zemřel pouhých několik dní po příchodu na svět. Krátce poté začal pracovat na příběhu Tuláka, který se ujímá nalezeného dítěte.

Následovala díla, která se stala součástí filmových dějin, mimo jiné například Zlaté opojení, Světla velkoměsta nebo Moderní doba. Chaplin přitom vzdoroval nástupu zvukového filmu déle než většina jeho kolegů. Obával se, že kdyby jeho Tulák začal mluvit anglicky, přišel by o univerzálnost, díky níž mu rozumělo publikum bez ohledu na jazyk. Ještě Světla velkoměsta z roku 1931 proto vytvořil v zásadě jako němý film, přestože v kinech již dávno vládl zvuk.

Zatímco před kamerou vypadal Charlie Chaplin jako bezmocný outsider, tak v Hollywoodu se postupně proměnil v extrémně vlivného muže. Jeho osobní život přitom začal zajímat veřejnost téměř stejně jako jeho filmy. Roku 1918 se devětadvacetiletý Chaplin oženil s herečkou Mildred Harris, tehdy jí bylo okolo sedmnácti let. Svatba proběhla narychlo kvůli domněnce, že Mildred čeká dítě, nakonec se ukázalo, že šlo o omyl, ale později stejně opravdu otěhotněla. Jejich syn zemřel jen tři dny po narození a nešťastné manželství skončilo již o dva roky později rozvodem. Jenže to byl teprve začátek milostných afér, protože ještě větší kontroverze přišla o několik let později.

Lillitu MacMurrayovou, později známou jako Lita Grey, Chaplin znal již od jejího dětství, objevila se mimo jiné v jeho snímku Kid. O několik let později si na ni vzpomněl, když obsazoval roli do filmu Zlaté opojení. V té době byla dívka ještě velmi mladá, nebylo jí ještě ani šestnáct, když mezi nimi vznikl tajný milenecký poměr. Situace se zkomplikovala, když Lita v průběhu natáčení otěhotněla a pro Chaplinovu pověst to představovalo hrozbu obrovského skandálu, a proto opět přistoupil ke sňatku. Ke svatbě došlo v listopadu 1924, kdy mu bylo pětatřicet let a jeho nevěstě pouhých šestnáct, ale k otěhotnění došlo už v jejích patnácti letech.

Celkem se jim narodili dva synové, Charles Jr. a Sydney, ovšem i toto manželství se velmi rychle rozpadlo. Rozvod v roce 1927 se proměnil v otevřenou válku a pověst legendárního komika těžce utrpěla a tisk si na příběhu pochopitelně smlsnul. Byl to jednoduchý způsob, jak si získat čtenáře. Věk Chaplinových partnerek se často výrazně lišil od jeho vlastního. Třetí manželství uzavřel s mladou herečkou Paulette Goddard, která byla také jeho kolegyní ve snímku Moderní doba, a jejich svazek trval do roku 1942. Již následujícího roku si vzal Oonu O'Neillovou, které v době jejich svatby bylo teprve osmnáct let a ženichovi již přes padesát, ale i přes počáteční opětovnou skepsi okolí tvořili pár přes třicet let a přivedli na svět celkem osm potomků.

Jenže v průběhu čtyřicátých let se objevila další kauza, jež Chaplinovu kariéru ve Spojených státech přivedla na pokraj kolapsu. Herečka Joan Barryová, s níž Chaplina pojil milostný vztah, jej označila za otce své dcery Carol Ann. Spor skončil až u soudu a krevní testy prokázaly, že Chaplin otcem dítěte být nemohl, jenže tehdejší kalifornská legislativa neumožňovala, aby tento důkaz spor sám o sobě rozhodl, a porota mu přesto uložila povinnost platit výživné.

Chaplin nikdy nebyl jen neškodný klaun. Aktivně se zajímal o společenské otázky a jeho filmy byly čím dál političtější. Moderní doba z roku 1936 ukazovala člověka zdrceného továrním pásem a nezaměstnaností. Zajímal se také o následky hospodářské krize i automatizace. Ještě odvážnější byl snímek Diktátor z roku 1940. Chaplin se v něm vysmál Adolfu Hitlerovi v době, kdy Spojené státy ještě nebyly ve válce s Německem. Podoba mezi jeho knírkem a Hitlerovým byla až absurdní. Komik, který celý život téměř nemluvil na plátně, zakončil film dlouhým a silným projevem.

Jenže jeho politické názory mu ve válečné i poválečné Americe začaly působit problémy. V době rostoucího antikomunismu jej podezírali z příliš levicového smýšlení. Navíc mu přitížily jeho sexuální skandály a fakt, že ačkoli desítky let žil v USA, nikdy nepřijal americké občanství. Když v roce 1952 odjel s rodinou do Evropy, americké úřady mu jasně sdělily, že návrat bude záviset na posouzení, jestli smí být opět vpuštěn do země. Jenže on se rozhodl, že se již nevrátí a usadí se ve Švýcarsku.

Každou ránu dokáže zahojit čas, a to platí i pro Charlieho Chaplina. V roce 1972 se po dvaceti letech vrátil do Spojených států, aby převzal čestného Oscara za mimořádný vliv na filmové umění a Akademie jej ocenila za jeho zásadní podíl na tom, že se film stal uměleckou formou 20. století. Byl to symbolický okamžik. Muž, jehož Amerika prakticky vypudila, se vracel jako jedna z největších legend filmové historie.

Ovšem slávy si již příliš neužil, zemřel o 5 let později ve Švýcarsku, bylo mu 88 let.

https://www.britannica.com/biography/Charlie-Chaplin

https://www.charliechaplin.com/en/biography/articles/21-Overview-of-His-Life

https://en.wikipedia.org/wiki/Charlie_Chaplin

https://news.sky.com/story/charlie-chaplins-art-and-complicated-relationships-with-teen-wives-explored-in-new-documentary-12545215