KVÍZ: Od Stalingradu po Hirošimu. Jak dobře znáte momenty 2. světové války?

Svět zadržoval dech dávno předtím, než padl první skutečný výstřel. Evropa konce třicátých let připomínala sud se střelným prachem, u kterého si diktátoři hráli se sirkami. Atmosféra houstla s každým měsícem. Politika appeasementu a naivní víra západních mocností v nekonečný mír se ukázaly jako osudová chyba, za kterou měl svět brzy zaplatit tu nejvyšší cenu. Po anšlusu Rakouska a tragickém obětování Československa v Mnichově bylo jasné, že hlad Třetí říše je neukojitelný a diplomatická jednání jsou zástěrkou pro přípravu na konflikt. Ten samotný den brzy přišel. Zatímco většina Evropy ještě spala, německá armáda bez formálního vyhlášení války vpadla do Polska. Dokážete z paměti vylovit přesné datum, kdy tento globální konflikt oficiálně vypukl?

V protektorátu Čechy a Morava vládla atmosféra strachu a beznaděje. Reinhard Heydrich považoval český odpor za již zlomený a neškodný, což se mu stalo osudným. Netušil, že z Velké Británie byli vysláni českoslovenští parašutisté s jasným úkolem, který měl světu ukázat, že se Češi nevzdali. Bylo 27. května 1942, když Heydrichův otevřený Mercedes zpomalil v ostré zatáčce. V ten moment vstoupil do vozovky Jozef Gabčík a stiskl spoušť samopalu Sten. Zbraň se však zasekla. Vteřiny, které následovaly rozhodovaly o životě a smrti. Jan Kubiš nezaváhal a hodil na vůz granát. Výbuch sice Heydricha na místě nezabil, ale zraněním nakonec podlehl. Tento čin se stal jednou z nejvýznamnějších odbojových akcí v celé okupované Evropě.

Byl to střet, který měl rozhodnout o osudu východní fronty a dost možná celé války. Hitlerova posedlost městem, které neslo jméno jeho úhlavního nepřítele vedla německou armádu do pasti, ze které nebylo úniku. Původní plán na rychlé obsazení strategického bodu a přístup ke Kavkazu se změnil v krvavou noční můru. Němci sice ovládli značnou část města, ale Sověti se zoufale drželi úzkého pásu země a odmítali ustoupit byť o píď. Zatímco Wehrmacht krvácel v brutálních bojích o každý dům, patro i sklep, tak sovětské velení v tichosti připravilo operaci Uranus. Kleště sevřely a kdysi hrdá 6. armáda se ocitla v beznadějném obklíčení. Krutá ruská zima, hlad a nemoci dokonaly dílo zkázy. Právě zde se zlomila páteř německé ofenzivy a mýtus o neporazitelnosti Třetí říše se definitivně zhroutil v zasněžených ruinách ruského města.

Spojené státy dlouho balancovaly na hraně neutrality. Ačkoliv prezident Roosevelt tušil, že konfrontace je nevyhnutelná a podporoval Brity, tak americká veřejnost si přála zůstat stranou evropských i asijských jatek. Izolacionismus byl silnou politickou kartou, ale napětí v Pacifiku rostlo každým dnem. Císařské Japonsko s touhou po nadvládě v Asii se rozhodlo pro riskantní hazard. Naplánovali drtivý úder, který měl vyřadit americké tichomořské loďstvo jednou provždy a zajistit jim volné ruce. Bylo to klidné nedělní ráno na Havaji, když se na obzoru objevily stovky letounů s rudým Sluncem na křídlech. Během náletů se ráj změnil v hořící peklo, kde se potápěly bitevní lodě a umíral jeden námořník za druhým. Tento útok naplnil Američany hněvem, který probudil obrovský potenciál USA a definitivně změnilo poměr sil ve světovém konfliktu.

Otevření druhé fronty na západě bylo tím, po čem Stalin volal a čeho se Hitler v nočních můrách obával. Nacistická propaganda vykreslovala Evropu jako nedobytnou tvrz. Spojenci však shromáždili invazní sílu, jakou svět do té doby neviděl. Celá operace visela na vlásku. Generál Eisenhower musel učinit nejtěžší rozhodnutí své kariéry a vsadit vše. Když se zvedala mlha, tak němečtí obránci v bunkrech nevěřili svým očím. Na obzoru se vynořila hradba nekonečného zástupu lodí. Byla zahájena největší obojživelná operace v dějinách lidstva. Tisíce mladých mužů se vrhaly do ledových vln vstříc kulometné palbě na plážích. Za cenu obrovských ztrát se podařilo dobýt první kusy starého kontinentu zpět a začal nezadržitelný postup k osvobození západní Evropy.

Zatímco Evropa již slavila mír a sčítala škody po pádu Berlína, na východě válka stále zuřila. Japonské císařství hnané fanatickým kodexem cti odmítalo bezpodmínečnou kapitulaci. Američtí generálové s hrůzou hleděli na odhady ztrát při případné invazi přímo na japonské ostrovy. V přísném utajení uprostřed pouště vědci z projektu Manhattan dokončili zbraň, která měla změnit nejen průběh války, ale i osud celého lidstva. Prezident Truman stál před nejtěžším rozhodnutím v dějinách. Obětovat další tisíce vojáků nebo vypustit z láhve démona jaderné zkázy. Rozhodl se pro druhou možnost. Bombardér B-29 Enola Gay se vznesl k nebi a zamířil nad nic netušící město. V jediném oslepujícím záblesku, přestalo centrum města prakticky existovat. Desetitisíce lidí se doslova vypařily v žáru a tlaková vlna srovnala budovy se zemí. Když o tři dny později dopadla druhá bomba na Nagasaki, tak císař Hirohito konečně pochopil, že další odpor znamená národní sebevraždu.

Zatímco na frontách burácela děla a generálové posouvali vlaječky na mapách, v nacistickém Německu běžela mnohem děsivější mašinérie. V koncentračních táborech našli svou smrt miliony nevinných mužů, žen a dětí. Symbolem tohoto pekla se stal rozsáhlý komplex v okupovaném Polsku. Byla to jednosměrná jízdenka pro transporty z celé Evropy. V nelidských selekcích na rampě často rozhodoval jediný pohyb ruky o životě v nepředstavitelných podmínkách nebo o okamžité smrti v plynových komorách. Když se ke koncentračním táborům blížila bitevní fronta, naskytl se osvoboditelům pohled, který navždy otřásl jejich vírou v lidstvo.

Po katastrofě u Stalingradu potřebovalo Německo zoufale získat zpět ztracenou iniciativu. Hitler vsadil vše na jednu kartu, masivní ofenzivu, která měla rozdrtit sovětská vojska v takzvaném kurském výběžku. Německé velení spoléhalo na technickou převahu svých těžkých tanků Tiger, o kterých věřili, že jsou neporazitelné. Tajná operace se však proměnila v hrob německých tankových divizí. Sovětská rozvědka totiž o plánech věděla a s předstihem proměnila step v minové pole. Když se motory obrněnců rozjely naplno, země se doslova otřásla. Střetnutí vyvrcholilo v polovině července, kdy se obě strany srazily tváří v tvář u Kursku. Po této bitvě už Němci na východní frontě nikdy nepřešli do velké ofenzivy a začal dlouhý ústup až do Berlína.

V neprostupných a zasněžených lesích Arden se schylovalo k poslednímu zoufalému úderu. Hitler vsadil vše na jednu kartu, moment překvapení a špatné počasí. Když se vynořily německé tanky, byl to šok. Zaskočení spojenečtí vojáci museli nečekaně bojovat o život, ale byli nezlomní. Symbolem se stalo strategicky klíčové město, kde obklíčení výsadkáři 101. divize čelili drtivé přesile. Když jim Němci nabídli kapitulaci, americký generál odpověděl: „Blbost!“ Když se nakonec nebe vyjasnilo a spojenecké bombardéry mohly vzlétnout, tak bylo jasné, že osud druhé světové války se opět přiblížil svému konci.

Do té doby si jen vyměňovali zprávy na dálku a vysílali diplomaty, ale osud světa vyžadoval, aby si konečně pohlédli do očí. První schůzka připomínala partii pokeru o ty nejvyšší možné sázky. U jednoho stolu zasedli tři nejmocnější muži planety. Winston Churchill, Franklin D. Roosevelt a Josif Stalin. I když je spojoval společný nepřítel, dělila je velká nedůvěra a odlišné ideologie. Každý chtěl urvat pro svou zemi po válce co největší kus vlivu. Churchillovi obavy z poválečného rozpínání komunismu byly přehlušeny nutností vojenské spolupráce.

Zdroje: ceskatelevize.cz, dejepis.com, irozhlas.cz, wikipedia.org