Článek
Nic z toho se nevyrovná tomu, co se odehrálo u rumunského města Karansebes v září 1788. Tohle totiž nebyla obyčejná bitva. To byla komedie omylů, paniky a nepochopení, která skončila stovkami mrtvých a nepřítel při tom ani nebyl nablízku.
Rakouská armáda tehdy táhla na Balkán, aby se utkala s Osmanskou říší. Více než 100 tisíc vojáků nejrůznějších národností se sešlo pod jedním praporem. Armáda fungovala díky řetězu překladatelů a domněnek. Už to samo o sobě zní jako recept na katastrofu. A právě tak to i dopadlo.
V noci z 17. na 18. září dorazila část vojska ke Karansebesi. Poblíž řeky Timis se utábořili, poslali hlídky a jak to tak bývá, tak pár husarů vyrazilo do okolí na průzkum. Místo Osmanů však objevili kočující skupinu Romů prodávající pálenku. A protože byli žízniví, tak se napili a udělali z toho menší večírek. Jenže, když se o alkoholu doslechla pěchota, ostatní muži dorazili také. A chtěli se přidat k již probíhající akci.
Od alkoholu k šavli
Došlo ke sporu. Hádka. Padly první rány. Někdo vystřelil. Někdo jiný začal řvát, že útočí Turci. A pak už to šlo ráz na ráz. Ve tmě nebylo vidět nic, nikdo nerozuměl nikomu, rozkazy se pletly. A hlavně všichni byli nervózní, ozbrojení a podnapilí. Z jednoho výstřelu se během pár minut stala přestřelka. Vojáci v zadních liniích si mysleli, že bitva začala, a začali střílet směrem dopředu na své vlastní spolubojovníky. Kavalérie se pokoušela situaci uklidnit, ale když viděli vojáky běžet zpátky, vzali nohy na ramena taky. Někdo zavalil most, jiní padali do řeky. Někde explodovaly sudy s municí. Zněly salvy, vojáci prchali, jiní umírali… a Osmané? Ti byli desítky kilometrů daleko.
Ráno, když vyšlo slunce a mlha opadla, se ukázalo, co se v noci vlastně stalo. Rakouská armáda bojovala celou noc sama proti sobě. Historici dodnes přesně nevědí, kolik lidí zemřelo, odhady se pohybují od 500 do více než 1000 mrtvých. O pár dní později, když skutečně dorazili Osmané, našli zbytky dezorientované, vyčerpané armády, která už zdaleka nebyla v bojové formě. Bitva u Karansebes se tak do dějin zapsala ne jako vojenský úspěch, ale jako dokonalý příklad selhání velení, komunikace a zdravého rozumu. Vojenský omyl století.
Prameny:
Geoffrey Regan - The Brassey's Book of Military Blunders
Ancient Origins - https://www.ancient-origins.net/weird-facts/battle-karansebes-0018714
