Článek
Zní to jako legenda nebo absurdní historka z bulváru, ale je to pravda. Alexandr I. Řecký skutečně zemřel poté, co ho pokousaly opice. Ještě bizarnější je však okolnost celé tragédie. Pokoušel se totiž bránit svého milovaného psa. Byla to smrt, která otřásla celým Řeckem. A paradoxně změnila politický vývoj země. Zatímco bulvární listy té doby líčily bizarní příhodu, tak v pozadí se rozvíjel dramatický boj o moc mezi monarchisty, republikány a armádou.
Alexandrův otec, nástupce i předchůdce Konstantin I. Řecký
Mladý král ve stínu války
Alexandr I. nastoupil na trůn v roce 1917. Nikoliv jako dědic v plném slova smyslu, ale spíše jako politický kompromis. Jeho otec Konstantin I. byl během první světové války donucen k abdikaci, protože odmítal připojit Řecko na stranu Dohody a byl spíše pro neutralitu. Francie a Británie tehdy nechtěly trpět jeho prorakouské sympatie. Konstantin byl mimochodem švagrem císaře Viléma II. Tehdy pětadvacetiletý princ bez větších zkušeností a ambicí se tak stal nástrojem politických sil, které s ním zacházely spíš jako s figurkou než s panovníkem.
Přesto si Alexandr získal sympatie lidu. Byl charismatický, přístupný a na rozdíl od svého otce neměl povýšené způsoby. Lidé ho vídali procházet se po Aténách, mluvit se zahradníky či vojáky. Zajímala ho technika, zvířata a především psi. V jeho společnosti bylo běžné jej spatřit i s několika čtyřnohými společníky. Na rozdíl od jiných evropských panovníků se rozhodl vzepřít i v otázce srdce. Zamiloval se do Aspasie Manuové, což byla dcera řeckého plukovníka z aristokratické, ale nekrálovské rodiny. Jejich vztah byl od počátku skandální.
Král Alexandr a Aspasia Manuová
Nejen kvůli rozdílu původu, ale i proto, že dvůr se obával politických následků. Královská rodina měla být symbolem státní jednoty, nikoli zdrojem kontroverzí. Král se však rozhodl následovat vlastní cit. Tajně se s Aspasií oženil v roce 1919, čímž rozpoutal menší ústavní krizi. Králova popularita paradoxně vzrostla. Lidé v něm viděli člověka, který se dokázal postavit rigidním tradicím. V té době měl však málo spojenců. V Aténách zuřily politické spory, armáda bojovala na několika frontách v Malé Asii a země se vyčerpávala v důsledku dlouhých válek. Král se stával spíš symbolem stability než skutečnou mocí, ale to se mělo brzy změnit.
Smrt, která změnila směr dějin
Jednoho říjnového dne Alexandr trávil den ve svém letním sídle v Tatoi. V zahradách se procházel se svým oblíbeným psem, německým ovčákem Fritzem. V té době byly v okolí parku chovány také opice. Dar ze zahraničí, který byl jakýmsi rozmarem královského dvora. Údajně samice makaka unikla z klece a napadla psa. Alexandr se vrhl na pomoc. V nastalém zmatku ho však opice několikrát pokousala na končetinách. Zatímco další rozzuřená opice se přidala do bitevní vřavy. Král je sice odehnal, ale podcenil vzniklá zranění. Rány nebyly hluboké a zdály se neškodné. Tehdy ještě netušil, že v jeho těle začíná tichý boj, který skončí tragicky.
Zranění se brzy zanítilo. Lékaři se pokusili o ošetření, ale bakterie způsobila otravu krve. Antibiotika tehdy ještě neexistovala. Král, který zpočátku zlehčoval celý incident se během několika dnů ocitl na pokraji smrti. Po třech týdnech horeček a agonie zemřel ve věku pouhých 27 let. Jeho smrt šokovala celou zemi. Řecko ztratilo panovníka, který byl sice mladý a nevlivný, ale velice oblíbený. Národ se ocitl v mocenském vakuu, které se brzy vyplnilo návratem jeho otce Konstantina a s ním i pádem vlády a katastrofou řecko-turecké války o dva roky později. Ještě ke všemu zděšení, tak jeho tajná manželka Aspasia čekala dítě. Po králově smrti porodila dceru Alexandru, která se později stala princeznou Jugoslávie.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Alexander_of_Greece
https://www.britannica.com/biography/Alexander-king-of-Greece
https://www.history.com/this-day-in-history/october-25/greece-king-alexander-death-monkey-bite-1920
https://seniorsecurityalliance.org/today-in-history-1920-the-king-of-greece-dies-from-a-monkey-bite/
