Článek
Kdyby Alan Turing žil dnes, tak by byl s největší pravděpodobností hvězdou TED Talků. Jenže on se narodil do Británie 20. let minulého století. Do světa, kde se nosívaly buřinky, ženy neměly volební právo a homosexualita byla trestným činem. Narodil se roku 1912 v Londýně a jeho otec pracoval pro britskou koloniální správu v Indii, a tak malého Alana vychovávaly chůvy a internátní školy, tedy prostředí, které nepřálo dětem s vlastní hlavou. Místo opisování z tabule totiž vymýšlel vlastní rovnice, rozebíral rádiové přístroje a experimentoval s chemií. Na škole Sherborne psal ředitel jeho rodičům, že pokud z něj má být někdy vzdělaný muž, tak by se měl přestat zabývat věcmi, které nemají praktické využití.
Mladý Alan Turing v 16 letech
Cambridge a zrození stroje
V dospívání Turing poznal spolužáka Christophera Morcoma, spolužáka, do něhož se platonicky zamiloval. Byla to první a poslední láska, kterou mohl mít beze strachu. Morcom sdílel jeho vášeň pro matematiku a fyziku, psali si dopisy plné rovnic a filozofických úvah. Pak však Christopher náhle zemřel na tuberkulózu, kterou chytil z nakaženého mléka. Alanovi bylo tehdy pouze sedmnáct. Byla to rána, která poznamenala celý jeho život. Začal se zabývat myšlenkou, že lidská mysl není nic jiného než složitý mechanismus. Zrodil se nápad, který o dvě desetiletí později změní svět, myšlenkový stroj, který dokáže myslet.
V roce 1931 nastoupil na školu v Cambridge. Tam se poprvé dostal do světa, kde být excentrický nebylo trestem, ale výsadou. Ve 24 letech napsal práci o vyčíslitelných číslech, která změnila matematiku i budoucnost technologií. Poprvé v dějinách formuloval myšlenku stroje, který dokáže provést jakýkoli výpočet, pokud mu dáte správný algoritmus a nekonečně dlouhou pásku s daty. Nazval jej Turingův stroj. Byla to tehdy geniální abstrakce, ale i proroctví. Dnešní notebook nebo mobilní telefon jsou přímými potomky tohoto papírového konceptu z 30. let. Když o pár let později Hitler pochodoval Evropou, tak Turing už věděl, že válka se nevyhraje v zákopech, ale v hlavách těch, kteří umí myslet jako stroje.
Turing vs. Enigma
Když v září 1939 vypukla druhá světová válka, Alan Turing se dobrovolně přihlásil do služby. Jenže jeho zbraní nebyla puška, ale mozek. Britská vláda ho povolala do Bletchley Parku, což bylo tajné sídlo geniálních mozků, kde se nerozhodovalo o útocích tanků, ale o bitech informací. Bletchley bylo zvláštní místo. Jednalo se o staré viktoriánské sídlo přetvořené na laboratoř, která byla plná matematiků, lingvistů, šachistů a křížovkářů. Na první pohled to byl jeden velký chaos, ale ve skutečnosti šlo o největší tajný projekt britské armády.
Turing měl jasný úkol. Prolomit Enigmu, německý šifrovací stroj, kterým nacisté kódovali všechny vojenské zprávy. Každý den se kombinace v Enigmě měnily. Lidé by to nikdy neměli šanci vyřešit, ale Turing nebyl jen člověk. Přemýšlel jinak než ostatní kryptografové. Napadlo jej, že vytvoří stroj, který bude kombinace hádat za něj. A tak vznikl Bombe, elektromechanický stroj, který simuloval logiku Enigmy a testoval možné kombinace rychlostí, jakou lidská mysl nemohla zvládnout. Stroj navíc nepotřeboval spánek, ani čajové přestávky. Jen napětí a čas. Díky němu začaly britské jednotky číst německé depeše. Věděly, kde budou ponorky, kdy zaútočí Luftwaffe a jak se hýbou jednotky na východní frontě. Podle odhadů jeho práce zkrátila válku o dva až čtyři roky a zachránila miliony životů. To, že se mu podařilo se však veřejnost dozvěděla až výrazně později.
Přenosný šifrovací stroj Enigma
Mír, který mu vzal všechno
Po válce se vrátil na univerzitu a pokračoval ve výzkumu. Jeho práce v oblasti teorie výpočetních strojů, umělé inteligence a biologie byla zcela mimo rámec doby. Ale zatímco svět teprve začínal chápat jeho genialitu, tak Anglie jej už měla na mušce. V roce 1952 byl totiž zatčen, protože se přiznal, že měl poměr s mladým dělníkem. Homosexualita byla tehdy v Británii trestným činem. A policii nezajímalo, že ten muž byl jeho partner a ne oběť. Zajímalo je, že Turing byl gay. A tak geniální mozek, který pomohl zachránit civilizaci skončil u soudu. Dostal na výběr mezi vězením a chemickou kastrací. Nakonec si vybral chemickou kastraci, která měla potlačit jeho sexuální úchylku. Injekce mu způsobily tělesné změny, přibral a začal trpět depresemi. V polovině padesátých let z něj zbyl už jen zlomený muž. Navenek se snažil žít normálně. Učil a psal vědecké práce, ale uvnitř ho rozežírala prázdnota. 7. června 1954 jej našla jeho hospodyně mrtvého. Pitva ukázala, že šlo o otravu kyanidem, s největší pravděpodobností šlo o sebevraždu.
Po jeho smrti se vláda chovala, jako by se nic nestalo. Spisy o Enigmě zůstaly utajené, Bletchey Park zarostl plevelem a jméno Alana Turinga zmizelo z veřejných záznamů. Teprve v 70. letech, když byla část dokumentů odtajněna se začalo ukazovat, co všechno skutečně dokázal. Británie se mu oficiálně omluvila až v roce 2009. Tehdejší premiér Gordon Brown prohlásil, že šlo o zřejmou nespravedlnost a je to ostuda britské historie. Bylo to správné gesto, jen o padesát let později než mělo být.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing
https://www.iwm.org.uk/history/how-alan-turing-cracked-the-enigma-code
https://www.historyofinformation.com/detail.php?entryid=4753
https://www.britannica.com/biography/Alan-Turing
