Článek
Tamerlán měl již od mládí velké ambice, ale ještě větší problémy je dosáhnout. V mládí byl totiž vážně zraněn při střetu se zloději. Jedna rána z šípu mu ochromila pravou ruku a druhá nohu. Od té doby se již nikdy plně nezotavil a kulhal, právě kvůli tomu si vysloužil přezdívku chromý Timur. Jeho fyzický handicap ho ale nezastavil, právě naopak. V očích jeho přívrženců se stal symbolem osudu člověka, kterého si bůh vyvolil navzdory tělesné slabosti. Brzy vynikal nejen bojovou zdatností, ale i politickým kalkulem. Uměl si podmanit lidi charismatem, ale když bylo třeba, neváhal je ovládnout strachem.
Sen o nástupnictví po Čingischánovi
Nebyl přímým potomkem Čingischána, byť sám mocný mongolský vládce za svůj život dokázal zplodit tolik dětí, že by to nebylo žádným velkým překvapením. Ale oženil se s princeznou z linie mocného dobyvatele a nechal se titulovat jako gurkán, tedy zeť Čingischánova rodu. Tím se přiženil do mongolského dědictví a mohl se začít stylizovat do role nového vládce rozsáhle stepi. Jeho sen a cíl byl jasný. Obnovit rozsah Mongolské říše a rozšířit ji do ještě větších rozměrů. A i když se nikdy nedostal k tomu, aby opravdu sjednotil celý tehdejší známý svět, tak jeho říše patřila k největším a nejkrutějším státním útvarům pozdního středověku.
Rozsah moci Timurovy říše
Měl jednoduchou metodu, jak si podmanit nepřátele. Byl to Teror. Když dobyl město, nařizoval masové popravy a z lebek poražených nechal stavět pyramidy, v historii tedy vznikl pomyslný nový typ pyramid, než který známe z Egypta nebo Jižní či střední Ameriky. Při obléhání indického Dillí nechal povraždit desetitisíce zajatců ještě před bitvou, aby nezůstali v jeho týlu. V Bagdádu naopak údajně nechal postavit přes sto věží z lidských hlav. Byl to promyšlený tah. Mnoho měst se vzdávalo ještě dřív, než jeho armáda dorazila k hradbám a doufala v ušetření krutosti.
Jeho armáda nebyla jen krutá, ale také skvěle organizovaná. Timur využíval taktiky mongolských hord, ale dovedl je ještě k větší dokonalosti. Měl lehkou jízdu, těžce vyzbrojené oddíly i průzkumníky. Uměl bojovat v otevřené stepi, ale i při obléhání opevněných měst. Často útočil na slabší části protivníka, klamal ústupy a dovedl své nepřátele přimět, aby bojovali za podmínek, které si zvolil on. I proto dokázal porazit tak různorodé a silné soupeře jako byli Tataři, Peršané či Osmané.
Bitva u Ankary
Jedním z nejslavnějších momentů Tamerlánovy kariéry byla jeho konfrontace s osmanským sultánem Bájezídem I. V roce 1402 se jejich armády střetly u Ankary. Dva obři muslimského světa. Na přelomu 14. a 15. století byli Osmané na vzestupu. Sultán Bájezíd dokázal během několika let dobýt značnou část Balkánu, porazil křižáky u Nikopole a obklíčil i Konstantinopol. Osmané stáli na prahu velké říše, která se měla stát hegemonem Blízkého východu i Evropy. Jenže na východě se objevila jiná síla, Tamerlán. Jejich střet byl otázkou času. Jejich zájmy se začaly překrývat v oblasti Anatolie. Oba panovníci se nejprve přetahovali o menší města a spojence, ale později již bylo jasné, že konflikt bude nevyhnutelný.
Sultán Bájezíd I.
Bájezíd přivedl do bitevního pole odhadem 80 tisíc mužů. Jeho armáda byla složená z janičářů, anatolských Turků i vazalů. Měl po svém boku srbského knížete Štěpána Lazareviče, který mu dodal oddíl těžkooděné jízdy. Tamerlán shromáždil přes 100 tisíc mužů, tedy větší sílu než Bajezíd, ale jestli někdo dokázal vítězit i proti nepřízni osudu, tak to byli právě Osmané. Obě armády se střetly 28. července. Horko bylo nesnesitelné, osmanské vojsko které táhlo rychle a bez dostatečných zásob trpělo nedostatkem vody. Tamerlán naopak postupoval pomaleji, ale lépe zásobován, protože předem obsadil studny a strategické body v krajině. Už před bitvou měl výraznou výhodu.
Když se vojska postavila proti sobě, tak se zdálo, že bude rozhodovat početní převaha a taktika. Tamerlánovi se povedlo přetáhnout část tureckých oddílů z Anatolie na svou stranu. Tito vojáci bojovali spíše z donucení než z loajality k sultánovi a v rozhodující chvíli dezertovali. Bitva začala prudkými útoky těžké osmanské jízdy. Zpočátku měla navrch, ale Tamerlán rozpoutal rozsáhlé manévry na křídlech. Bitva trvala celý den. Na konci dne byla osmanská armáda rozdrcena. Sultán se snažil uprchnout, ale byl dopaden. Podle legend byl držen v železné kleci, kterou Tamerlán vozil po svých táborech jako trofej. Tak či tak šlo o potupné zajetí. Bájezíd zemřel o několik měsíců později, spekuluje se o sebevraždě. Pro svět to byla šokující zpráva, muž, který obléhal Konstantinopol a hrozil Evropě skončil jako vězeň stepního dobyvatele. Výsledek bitvy měl obrovské následky. Osmanská říše se na několik let ocitla v chaosu. Po Bájezídově smrti vypukla občanská válka mezi jeho syny, která oslabila stát na celé čtvrtstoletí. Evropa si tak mohla oddychnout. A právě tato událost oddálila pád Konstantinopole.
Sultán Bajezíd I. uvězněný Timurem
Nebyl jen válečníkem
Timur nebyl jen dobyvatel, ale také velkým mecenášem umění a architektury. Jeho hlavní město Samarkand proměnil v klenot Střední Asie, stavěl mešity, školy i mauzolea. Dodnes je město známé jako jedno z nejkrásnějších na Hedvábné stezce. Byl také hluboce věřícím muslimem, ale svou víru používal spíše jako nástroj moci. Tvrdil, že jeho tažení jsou svatými válkami, ale ve skutečnosti šlo hlavně o expanzi a kořist.
Zemřel roku 1405, tedy nedlouho po bitvě u Ankary při tažení proti Číně. Jeho tělo bylo pohřbeno v Samarkandu v mauzoleu Gur-e Amir. S jeho smrtí je spojena i temná legenda, kdy na jeho hrobě měl být nápis, který říkal „Kdo otevře tento hrob, tak uvolní na světě ještě hroznějšího dobyvatele, než jsem já.“ Když sovětští archeologové roku 1941 hrob skutečně otevřeli, o několik dní později zaútočilo nacistické Německo na Sovětský svaz. Náhoda, anebo kletba, která se naplnila? To je ovšem již jiný příběh.
Co ale jiný příběh není tak je osud jeho říše, která se po jeho smrti rychle začala upadat a brzy se rozpadla. V muslimském světě po sobě zanechal smíšenou pověst, jedni ho uctívali jako obránce víry, jiní nenáviděli jako tyrana. Zajímavé je, že jeho potomci založili Mughalskou dynastii v Indii a dali světu jednu z největší kulturních a architektonických památek světa, ano, je to Tádž Mahal.
Zdroje:
https://www.britannica.com/biography/Timur
https://www.worldhistory.org/Timur/
https://en.wikipedia.org/wiki/Timur
https://warfarehistorynetwork.com/article/turco-mongol-emir-timur-scourge-of-the-east
https://www.timelinefy.com/events/1234
