Článek
O kompetentnosti Tomia Okamury už si mohl udělat každý svůj obrázek. Stejně tak o jeho politické kariéře. Vlastně mě občas zaráží, že jej navzdory všem jeho krokům stále někdo volí.
Nejenže neustále šíří nenávist vůči různým skupinám obyvatel nejen České republiky, ale ještě k tomu působí jako pouhopouhý prospěchář, kterému snad ani nejde o dobro kohokoliv, ať už v naší zemi či jinde.
Víceméně to ukazuje i jeho současná pozice. SPD dostala příležitost poprvé vládnout a jít příkladem. Místo neustálé kritiky mohla reálně ukázat, jak se tedy dělá ta správná politika pro lidi. Naštěstí se tak ale nestalo.
Okamura a spol. se zřejmě báli, že by museli jednou nést za něco zodpovědnost a nechali Andreje Babiše, aby místo nich vybral do vlády „odborníky“, o nichž si rovněž může každý myslet své.
Jenomže Okamura je stále vidět. Stále sbírá laciné body. Neustále útočí na Ukrajince, nedávno pokrytecky rozséval nenávist a strach kvůli sudetským Němcům a jejich potomkům, přičemž se sám paktuje s AfD, německými extremisty, kteří by rádi zrušili Benešovy dekrety, s nimiž Tomio rád straší.
A aby toho nebylo málo, ukázal v posledních dnech, že v mnoha ohledech neví, která bije. Svou zaslepeností a nenávistí vůči Ukrajině se nechal zahnat do pozice, v níž potvrdil prakticky nulové znalosti o historii České republiky.
Okamura ukázal, že neví nic o české historii
Neustále by rád někoho o něčem poučoval, jenže možná by nebylo od věci, kdyby se Tomio Okamura sám dovzdělal. Ideálně ve všem, co dělá. A dobré by bylo, kdyby se nevyjadřoval k věcem, o kterých nejspíše nic neví.
Když totiž šéf SPD na sociální síť X přidal příspěvek s tím, že by se Ukrajina měla vzdát území, na kterém historicky žili Rusové, dočkal se kritiky. Poměrně častým a pochopitelným protiargumentem bylo srovnání s naší historií, konkrétně paralela s mnichovskou zradou.
Na území tehdejšího Československa stovky let žili Němci. Ale jaká je realita podle Okamury? „Ale v Sudetech historicky nežili Němci. Ti se přistěhovali. Doufám, že znáte historii,“ kopíroval na X stejnou odpověď ke každé kritice s připomínkou historie.
Ale v Sudetech historicky nežili Němci. Ti se přistěhovali. Doufám, že znáte historii.
— Tomio Okamura (@tomio_cz) July 10, 2026
Asi by bylo dobré panu předsedovi připomenout, že Němci nezačali do českého pohraničí jezdit s cestovkou až v devatenáctém století. Naše území osidlovali už od 12. a 13. století, a to na přímé pozvání tehdejších přemyslovských panovníků, aby pomohli rozvinout zalesněné a neobydlené příhraniční oblasti.
Strávili tu dlouhých sedm až osm stovek let. Pokud pro Tomia Okamuru sedm století kontinuálního osídlení neznamená „žít někde historicky“, pak se nabízí otázka, jaký dějepis se vlastně učil.
Jak hluboko do minulosti chce Okamura jít?
Zároveň se nabízí i druhá, mnohem zásadnější otázka. Jak hluboko do historie chce vlastně pan předseda ve svém velkolepém překreslování map jít? Kde leží ten magický bod nula, od kterého se počítá, komu co patří?
Pokud totiž budeme aplikovat jeho zvrácenou logiku, podle níž mají suverénní státy odevzdávat svá území agresorům na základě dávného osídlení či migrace, museli bychom překopat celou planetu.
Spojené státy bychom museli okamžitě rozpustit a vrátit původním obyvatelům. Maďaři by si měli sbalit kufry a odtáhnout zpátky za Ural. A my Češi bychom měli českou kotlinu urychleně vyklidit a odevzdat zpět Keltům, kteří tu přece „historicky žili“ (kmen Bójů) dávno před příchodem Slovanů.
To, co Tomio Okamura předvádí, není obhajoba míru, ale naprostá destrukce mezinárodního práva. Jeho argumentace je zkrátka jen snůškou historických nesmyslů, které mají jediný cíl. Lacině a za každou cenu omluvit ruskou vojenskou agresi a krádež cizího území.
Kdyby si šéf SPD raději místo psaní absurdních komentářů na sociální sítě otevřel učebnici dějepisu pro základní školy, možná by zjistil, že právě ústupky diktátorům a handlování s územím pod záminkou „historických menšin“ vedly k té největší tragédii v našich i světových dějinách.
Sledovat předsedu SPD, jak na sociálních sítích přepisuje dějiny a svou hloupostí aktivně obhajuje principy mnichovské zrady, vyžaduje občas pořádně silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl, baví vás toto pravidelné rozkrývání politického pokrytectví a sdílíte můj názor, že otevírat dveře diktátorům mír nikdy nepřinese, budu moc rád za vaši podporu. Slibuji, že váš příspěvek nepoužiji na nákup učebnic dějepisu pro Tomia Okamuru, ale půjde čistě na kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abychom tu společně mohli těmto absurditám čelit i dál. Díky, že to čtete a že v tom lítáte se mnou!
