Článek
Letní filmový festival v Karlových Varech je tradičně místem, kam se jezdí politici z nejvyšších pater ukázat, usmát se do blesků fotoaparátů a nasát trochu té kulturní prestiže. Letos tam ale jedna tvář chybí. Pan Klempíř se rozhodl, že červený koberec raději preventivně vynechá.
A jeho vysvětlení na sociální síti X je tak plné vznešených frází a falešné obětavosti, že by za něj rovnou mohl dostat Křišťálový glóbus za nejlepší tragikomický scénář.
Útěk maskovaný za oběť české kultuře
Klempíř nám ve svém sáhodlouhém příspěvku tvrdí, že svou neúčastí vlastně chrání českou kulturu. Prý nechce, aby se pozornost stáčela k jeho osobě a k politickým sporům, a odmítá generovat emotivní titulky.
Dokonce neváhal vytáhnout ultimátní štít a začal se zaštiťovat výročím a odkazem Václava Havla.
Zní to úžasně. Skoro jako by se pasoval do role trpícího mučedníka, který se s těžkým srdcem vzdává chlebíčků ve VIP zóně, jen aby festivalový lid mohl v klidu sledovat filmy. Pojďme si ale tento PR text přeložit do srozumitelného jazyka.
Když pan Klempíř píše, že „dnešní večer má patřit filmům, ne mé osobě“, ve skutečnosti tím říká: „Nechci riskovat, že mě na červeném koberci zase vypískají.“
Když dále tvrdí, že „nepovažuje za správné přilévat olej do ohně“, překlad zní naprosto jasně: „Pískot ve Strážnici mi bohatě stačil, na další ostudu nemám nervy.“
A když se na závěr zaklíná větou „s ohledem na odkaz Václava Havla…“, znamená to jen jediné: „Schovám svůj strach čelit lidem za jméno bývalého prezidenta.“
Bartkovského zrcadlo reality
Ono se totiž stačí podívat, co se stalo nedávno na folklorním festivalu ve Strážnici. Tamní ohlušující pískot a bučení zjevně rezonují v uších pana Klempíře dodnes. A tak se hrdina, který se podle svých vlastních slov „názorovým střetům nevyhýbá“, raději vyhnul celým Karlovým Varům. Jistota je jistota.
Kouzlo nechtěného tomu dodal novinář Martin Bartkovský, který pod Klempířův ublížený manifest napsal suchou a naprosto odzbrojující pravdu: „Jsou tady minimálně 3 vládní ministři a nikdo nepíská. Baxa ani jeho předchůdci se sem nebáli…“
Jsou tady minimálně 3 vládní ministři a nikdo nepíská 🤷♂️ Baxa ani jeho předchůdci se sem nebáli…
— Martin Bartkovský (@bartkovskym) July 3, 2026
A tady je ten hlavní kámen úrazu, který pan Klempíř zjevně odmítá pochopit. Lidé ve Varech (ani ve Strážnici) nepískají plošně a automaticky na každého, kdo má zrovna vládní funkci. Z bučení se nestal žádný povinný letní sport.
Pokud se další ministři dokážou po kolonádě projít v naprostém klidu a nikdo na ně nepořvává, možná ten „olej do ohně“ nepřilévá samotný festival, ale arogantní chování a konkrétní činy konkrétních jedinců, mezi které pan Klempíř bezpochyby patří.
Hrdina za klávesnicí
Vymlouvat se na to, že slavnostní zahájení festivalu není místem pro dialog, je jen chabá, průhledná zástěrka. Nikdo po něm přece nechtěl, aby v hlavním sálu hotelu Thermal u mikrofonu pořádal politické debaty.
Stačilo prostě přijet, reprezentovat, ukázat trochu úcty filmovým tvůrcům a unést fakt, že ne každý občan z něj padá úžasem na kolena. Předchůdci to zvládali, současní kolegové z vlády to zvládají také.
Pan Klempíř nám svým textem jen potvrdil, že je silný výhradně tehdy, když může kázat z bezpečí klávesnice a sociálních sítí.
Jakmile hrozí, že by mohl čelit reálné, nefiltrované zpětné vazbě veřejnosti tváří v tvář, schová se za Havlův odkaz a raději zůstane zalezlý doma.
Filmový festival se bez něj nepochybně obejde a skvělý ročník zažije i tak, ale česká politická scéna si může do deníčku zapsat další ukázkovou lekci ze zbabělosti v přímém přenosu.
Sledovat politiky, jak svůj obyčejný strach z vypískání na veřejnosti balí do vznešených frází o ochraně kultury a do odkazu Václava Havla, vyžaduje občas pořádně silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl, baví vás toto pravidelné rozkrývání politické zbabělosti a ublíženosti a sdílíte můj názor, že státník musí unést i nepříjemnou kritiku, budu moc rád za vaši podporu. Slibuji, že váš příspěvek nepoužiji na nákup špuntů do uší pro bojácné funkcionáře ani na VIP vstupenky do Varů, ale půjde čistě na kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abychom tu společně mohli těmto absurditám čelit i dál. Díky, že to čtete a že v tom lítáte se mnou!
