Macinkův ministr „žaluje“ na Pavla kvůli Trumpovi. Proč je tahle vládní křeč úplně zbytečná?

Když už si myslíte, že vládní křeč kolem cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO v Ankaře dosáhla svého absolutního dna, objeví se ministr Boris Šťastný z Motoristů a začne na sociálních sítích fungovat jako ukřivděný žalobníček z první třídy.

Tentokrát se rozhodl kádrovat prezidenta za to, co v minulosti řekl o Donaldu Trumpovi, a s vítězoslavným pocitem odhalil Ameriku.

Ve svém příspěvku Šťastný dramaticky vyjmenoval, jak Pavel kdysi označil Trumpa za „skutečně odpudivou lidskou bytost“, řekl, že by mu nepodal ruku, a doufal, že se s ním nikdy nesetká.

Celé toto své rozhořčení a výčet citací přitom pan ministr pouze převzal z amerického webu American Greatness, čímž se zjevně snažil navodit dojem, že o našem prezidentovi s pohoršením píší za oceánem a řeší to celá Amerika.

„Přesuneme-li se do současnosti, Pavel se o tu příležitost právě zuřivě bije,“ rýpl si ministr na sociální síti X.

Zní to jako drtivý argument? Pouze v případě, že absolutně netušíte, jak funguje mezinárodní politika, a především tehdy, když účelově přifouknete význam svých zdrojů a zamlčíte vlastní vládní selhání.

Pan ministr se tváří, jako by se z prezidentových starých výroků hroutila celá Amerika a my bychom se měli propadnout hanbou. Petr Pavel svá slova o Trumpovi v minulosti sice skutečně pronesl, o popírání faktů tu ale vůbec nejde.

Jde o to, že si Boris Šťastný myslí, že objevil naprosto zásadní kauzu propíranou velkými médii, a že by nás mělo hluboce trápit, co se píše na webu American Greatness. To ale zkrátka není pravda.

V žádném případě se totiž nejedná o seriózní, důvěryhodné či relevantní americké médium. Jde o názorový pravicový a populistický portál, který slouží jako nekritická hlásná trouba podporovatelů Donalda Trumpa.

Tento web navíc nedosahuje ani milionové měsíční návštěvnosti, což z něj na poměry Spojených států dělá naprosto marginální plátek. Že takový web napíše kritický článek, prostě žádná reálná mezinárodní ostuda není.

Pokud chce Boris Šťastný hledat někoho, kdo dělá České republice před spojenci skutečnou ostudu, nemusí listovat pochybnými americkými weby. Úplně mu postačí, když se podívá na svého vlastního premiéra.

Byla to totiž právě Babišova vláda a sám Andrej Babiš, kdo nedávno s hysterickým tónem roztruboval, že „nejsme kolonie USA“ a že nám náš partner nebude diktovat, kolik máme dávat do obrany.

Odmítat plnit elementární alianční závazky, ke kterým jsme se jako suverénní stát sami dobrovolně zavázali, a ještě u toho trucovat, to je ta pravá mezinárodní ostuda.

Urážet spojence tím, že připomínku podepsaných dohod označíte za koloniální diktát, poškozuje naši bezpečnost a pověst milionkrát více než starý osobní názor bývalého generála.

Nemluvě o tom, jak Babiš v prezidentské kampani prohlásil, že by spojencům a sousedům z Polska nepřišel na pomoc, o čemž se v zahraničí nepsalo zrovna málo. Až když si nynější premiér uvědomil, jak velký skandál to je, začal obracet.

Pan ministr totiž jaksi zapomněl zmínit, že Petr Pavel všechny tyto výroky pronesl v době, kdy ještě vůbec nebyl prezidentem. Jako občan nebo vysloužilý generál měl plné právo na svůj osobní, ostře formulovaný názor, který tehdy nemusel svazovat žádný diplomatický protokol.

Dnes je ovšem hlavou státu a ukazuje přesně to, co vládní koalici tak zoufale chybí. Chová se jako pragmatický státník. Své osobní antipatie dokáže pro dobro České republiky odložit stranou a jednat s tím, koho si Američané zvolili.

Zato Boris Šťastný se zjevně domnívá, že v politice (a zvláště v té Trumpově) znamenají staré urážky konečnou stanici.

Panu ministrovi zřejmě uniklo, kdo dnes dělá Trumpovi viceprezidenta. J. D. Vance v minulosti veřejně označoval Trumpa za „kulturní heroin“ a dokonce zvažoval, zda to není „americký Hitler“.

A aby toho nebylo málo, post amerického ministra zahraničí dnes zastává Marco Rubio. Ten samý Rubio, který před lety Trumpa opakovaně a veřejně nazýval nebezpečným podvodníkem, jemuž se nedá věřit. Výsledek? Dnes spolupracují na nejvyšší úrovni.

V Trumpově světě totiž včerejší slova neznamenají vůbec nic. Sám americký lídr mění názory prakticky z minuty na minutu a stačí mu trocha laciného pochlebování, aby vzal na milost kohokoliv.

V tomto ohledu se vlastně dokonale podobá právě současné Babišově vládě, jíž je Šťastný součástí. Názorové veletoče, prázdný populismus a ego jako středobod vesmíru.

Druhý a mnohem zásadnější faul Borise Šťastného spočívá v tom, že si zjevně plete summit Severoatlantické aliance se srazem fanoušků Make America Great Again.

Petr Pavel se do Ankary totiž „nezuřivě bije“ proto, aby si udělal selfíčko s Donaldem Trumpem. Bije se o to proto, že je vrchním velitelem ozbrojených sil a bývalým šéfem Vojenského výboru NATO.

Jede tam reprezentovat Českou republiku při jednání s lídry desítek dalších států, řešit globální bezpečnost a plnění spojeneckých závazků. Trump je „jen“ jedním z mnoha u stolu, jakkoliv pochopitelně zřejmě tím nejdůležitějším.

Chápat účast na summitu NATO výhradně prizmatem toho, jestli se tam náš prezident potká na chodbě s americkým lídrem, kterého v minulosti kritizoval, je ukázkou neuvěřitelné politické malosti a buranství.

Odpovědný státník totiž pro dobro své země dokáže sednout k jednomu stolu i s člověkem, o kterém si myslí své. Urazit se a zůstat trucovat doma je výsadou dětí a slabochů.

Vládní koalice v čele s Babišem a Macinkou se naopak chová tak, jako by do Turecka jeli hlavně na kolenou prosit amerického prezidenta o podepsání kšiltovky.

To mimochodem krásně vykresluje i situaci mezi naším prezidentem a Babišovou vládou. Petr Pavel se snaží s mstivými vládními politiky stále najít řeč, Babiš, Macinka a spol. jen dělají maximum pro to, aby spory prohloubili a vyhrotili více do extrému.

Zatímco Pavel vnímá summit jako bezpečnostní povinnost vůči republice, vládní skvadra v něm vidí jen další epizodu své trapné PR kampaně, u které by jim klidný a respektovaný prezident zkrátka překážel v záběru.

Sledovat vládní ministry, jak se na sociálních sítích ohánějí bezvýznamnými okrajovými weby, kádrují prezidenta za staré výroky, a přitom naprosto ignorují, že největší mezinárodní ostudu dělá náš premiér urážením spojenců a neplněním závazků, vyžaduje občas pořádně silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl, baví vás toto pravidelné rozkrývání vládní malosti a sdílíte můj názor, že summit NATO není americká reality show, budu moc rád za vaši podporu. Slibuji, že váš příspěvek nepoužiji na nákup červených kšiltovek pro ministra Šťastného ani na letenky do Trump Tower, ale půjde čistě na kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abychom tu společně mohli těmto absurditám čelit i dál. Díky, že to čtete a že v tom lítáte se mnou!

Zdroj: https://www.nytimes.com/2024/07/15/us/jd-vance-quotes-donald-trump.html