Tekuté štěstí z Harryho Pottera, nebo tekutá lež? Babiš pod palbou experta za video o Explosii

Když potřebujete vysvětlit dětem, co to znamená politický cynismus, pusťte jim nejnovější video Andreje Babiše. Politický marketér a komentátor Petros Michopulos to na sítích shrnul naprosto přesně: „Tak jako ve světě Harryho Pottera existuje tekuté štěstí, tak ve světě Andreje Babiše existuje tekutá lež.“

V onom videu se premiér Babiš rozplývá nad tím, jak hodnota pardubické Explosie vzrostla zhruba ze tří miliard na patnáct, možná dvacet. A jaký je jeho logický závěr z pozice premiéra státu, který se nachází nedaleko válečného konfliktu? Když to sype, tak to střelíme. A to nejlépe tomu, kdo nabídne nejvíc.

Tato „obchodní“ logika má ale tolik trhlin, že by potopila i Titanic.

Tou první do očí bijící absurditou je načasování a mezinárodní kontext. Babiš sám přiznal, že zájem o Explosii projevila Francie, a to přímo prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona.

V tu samou chvíli ovšem francouzská finanční prokuratura činí další kroky ve vyšetřování Babišova nákupu luxusního zámečku na jihu Francie. Premiér jakoukoliv spojitost pochopitelně označuje za „blbosti opozice“, ale i ten nejnaivnější volič musí uznat, že tenhle souběh okolností smrdí až do Paříže.

Nejde tu ale jen o premiérovy osobní problémy s francouzskou justicí. Jde o bezpečnost státu. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová to podle citace ČT24 trefila naprosto přesně: „To není vize, to je popření základní bezpečnostní logiky.“

Svět je v bezpečnostní krizi. Dodavatelské řetězce v obranném průmyslu jsou napnuté k prasknutí. Explosia sice (jak Babiš rád bagatelizuje) nevyrábí finální munici, ale produkuje to nejdůležitější. Trhavé náplně a střeliviny, bez kterých je každá dělostřelecká palba jen házením těžkého železa do dálky.

Jak připomíná Pavel Žáček, vybudovat podobný podnik na evropském kontinentu je dnes téměř nemožné. Je to naše rodinné stříbro. A my ho máme prodat zrovna ve chvíli, kdy jeho strategický význam historicky kulminuje?

„Pokud bychom podnik prodali za super cenu, tak si stát stále zachová na to vliv. Nejsem hloupej, i když se vám to někdo možná snaží podsouvat,“ hájí se Babiš.

Inu, na to, jak by si stát zachoval vliv na podnik, který „za nejvyšší nabídku“ prodá zahraničnímu investorovi, by se někteří lidé určitě rádi podívali.

Druhou rovinou tohoto šíleného nápadu je ekonomika. Europoslanec Jan Farský prodej Explosie vnímá dokonce jako zločin, bezpečnostní i ekonomický.

Proč se zbavovat firmy, která je v zisku a má před sebou dekády zaručených obrovských příjmů? Odpověď leží ve vyprázdněné státní kase.

Vláda není schopna sestavit rozpočet, který by reálně fungoval. Odmítla rozpočtovou odpovědnost, rozdala nesplnitelné sliby, a teď horečně hledá, kde by vzala rychlou hotovost, aby tyto sliby (a své klesající preference) zaplatila.

Lukáš Vlček připomíná, že firma má skvěle rozjetý investiční plán. Marek Ženíšek i Zdeněk Hřib správně poukazují na to, že prodej podniku klíčového pro bezpečnost jen proto, aby vláda zalepila díry v rozpočtu a zaplatila výdaje na obranu, je naprosto krátkozraký nesmysl. Je to jako prodat motor z auta, abyste měli peníze na benzin.

Tohle je přesně ta strategie „Vybydlet, vysát, opustit“, před kterou varuje opozice. Babiš obětuje budoucnost a bezpečnost příštích generací za okamžitý jednorázový příjem, kterým oslní své voliče před volbami.

Andrej Babiš se ve videu zaštítil citátem Miloše Zemana: „Jen blbec nemění názory.“ Změnit názor na základě nových dat je skutečně znakem inteligence.

Ale prodat v předvečer globální bezpečnostní hrozby vysoce ziskový a strategicky nenahraditelný státní podnik vyrábějící výbušniny, navíc dost možná jako úlitbu cizímu státu, to není změna názoru. To je zoufalství politika, kterému došly peníze jiných lidí. Pokud tohle vláda myslí vážně, pak už vážně nehrajeme jen o čísla v tabulkách, ale o elementární suverenitu této země.

Sledovat snahy našich politiků rozprodat národní bezpečnost v přímém přenosu jen proto, aby bylo na předvolební lepení děr v rozpočtu, vyžaduje občas pořádně silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl, baví vás toto pravidelné rozkrývání vládního cynismu a sdílíte můj pohled na to, že bezpečnostní rodinné stříbro se zkrátka neprodává, budu moc vděčný za jakoukoliv finanční podporu. Slibuji, že váš příspěvek nepoužiji na nákup francouzských zámečků ani na investice do zbrojařských firem, ale půjde čistě na kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abychom tu společně mohli těmto absurditám čelit i dál. Díky, že to čtete a že se nenecháte opít rohlíkem!