Zásah, potopena! Prezident Pavel parádně setřel Macinku a spol.

Když nevíš, jak někoho předčit argumenty, tak ho onálepkuj. Tak by zřejmě zněla jedna z hlavních rad knižní příručky, jak být politikem, kdyby ji psali Petr Macinka, Tomio Okamura, Andrej Babiš a spol.

A jelikož si nějak nevědí rady s prezidentem Petrem Pavlem, rozhodli se jej začít „špinit“ a nálepkovat jako lídra opozice, což je naprostý nesmysl už jen kvůli tomu, že při své kandidatuře sbíral podpisy občanů, nikoliv poslanců jako Andrej Babiš, kterého tehdy podle serveru Seznam Zprávy podpořilo hned 56 poslanců hnutí ANO.

Být Pavel skutečně lídrem opozice, tak by vetoval víceméně vše, co se k němu od Babišovy vlády dostane. To se ale neděje. Snaží se držet nadhled, objektivitu.

Naštěstí však hájí hodnoty, kvůli nimž jej lidé volili. Mimochodem dostal už v prvním kole prezidentských voleb více hlasů (1 975 156 hlasů) než hnutí ANO v parlamentních (1 940 507 hlasů). Ve druhém jich měl prezident pochopitelně ještě více, konkrétně 3 359 301.

To, jak se ale nynější vláda chová, postrádá jakékoliv prvky důstojnosti, rozumu a slušnosti. Přesto se hlava státu chová a vyjadřuje s grácií.

Naposledy Petr Pavel ukázal svou velikost v pořadu Ptám se já, kde jej zpovídala, na rozdíl od Thomase Kulidakise, opravdu nepříjemná Marie Bastlová. A padla řeč i na to, jestli se prezident cítí být lídrem opozice.

A jeho reakce? Naprosto výstavní. Jestliže se Petr Macinka cítí jako král trollingu, tak narazil na nejhoršího možného oponenta. Hlava České republiky se totiž nepotřebuje uchylovat k urážkám a infantilnímu chování, aby dokázala uhodit hřebíček na hlavičku.

„Je to praktický nesmysl. Jestli jsem proti něčemu v opozici, tak je to oslabování základů demokracie, oslabování naší pozice jako zodpovědného člena NATO, oslabování naší role v Evropské unii, ale také v opozici proti lhaní, překrucování, urážkám. Proti těmto věcem budu v opozici vždycky. A pokud se vláda nebo někteří její představitelé cítí být nositeli těchto věcí, pak ano, nejspíš budu v opozici i proti nim, ale já věřím, že se tak necítí,“ nechal se slyšet Pavel.

K tomu prohlásil, že rozhodně nebude prosit, aby ho členové vlády přestali nazývat lídrem opozice, a že hodlá dělat nadále to, co dělá dosud, tedy dávat najevo, že jeho hodnoty a přístupy se nezměnily.

Šlo se vůbec v tomto případě vyjádřit lépe? Spíše nikoliv. Petr Pavel se obešel bez toho, aby kohokoliv urazil. Rovněž z jeho vyjadřování nelze vypozorovat jakoukoliv mstu. Chápe, že rozdílné politické názory nejsou ničím ojedinělým a že i navzdory této rozdílnosti je důležité spolu umět vycházet a komunikovat. Kéž by to tak uměli všichni…

Alespoň někdo má snahu udržet v České republice politickou kulturu tak trochu na úrovni. A že by měl být prezident lídrem opozice? Není jeho vinou, že Babišova vláda totálně rezignovala na bezpečnost státu a jeho suverenitu.

Stejně tak nemůže za neschopnost a neviditelnost opozice. A vzhledem k tomu, jak silný mandát má od voličů, je jen dobře, že má různé poznámky a připomínky, ať už jsou, či nejsou relevantní. Opozice se zdá být totiž velmi slabá.