Článek
Bylo, nebylo … současný vlastník domu by si přál, kdyby část historie nebyla. Ale pojďme se na historii rohového domu na náměstí podívat. Dům stojí v rohu náměstí již přes sto let, nejprve v něm sídlila banka. V šedesátých letech dvacátého století byla místo banky zřízena pošta, a do jedné ze sklepních místností byla umístěna analogová telefonní ústředna. Po revoluci byla pobočka pošty zrušena. V roce 1993 si budovu koupila spořitelna. Telefonní ústředna se ve sklepě nacházela i nadále, jejím vlastníkem byla společnost SPT Telecom.
Mezi vlastníkem ústředny a vlastníkem domu fungovaly léta korektní vztahy. Spořitelna a SPT Telecom uzavřeli v roce 1994 nájemní smlouvu. Do roku 2008 vše fungovalo, jen v roce 1997 byla analogová ústředna vyměněna za digitální a vlastník ústředny se několikrát přejmenoval. Do roku 2008 vlastník ústředny platil nájemné a vlastník domu nic nenamítal proti tomu, že má ve sklepě ústřednu. V roce 2008 spořitelna vyzvala vlastníka ústředny, aby sklep vyklidil. K vyklizení nedošlo. I když vlastník nemovitosti s vlastníkem ústředny neuzavřeli žádnou další smlouvu, vlastník ústředny platil nájemné až do konce roku 2018.
V současnosti není vlastníkem domu spořitelna, ale banka. Vlastník ústředny po několikeré změně názvu nyní nese název CETIN. CETIN od roku 2019 odmítá platit nájemné, tvrdí, že mu (ještě pod předchozím názvem) vzniklo už v době vybudování telefonní ústředny bezplatné věcné břemeno a nájemní smlouva vůbec nebyla platná. To se bance nezdálo, a tak podala k soudu žalobu, ve které se domáhala doplacení úhrady za umístění ústředny v domě.
CETIN i banka byly přesvědčeny o své pravdě, a tak se věc dostala až k Nejvyššímu soudu. Ten uzavřel, že v případě telekomunikační sítě skutečně některé její části vedou přes pozemky soukromých vlastníků, a vlastníci musí telekomunikační síť na svém pozemku strpět. To, co vlastníci musí strpět, je ale pouze telekomunikační vedení, tedy laicky řečeno dráty. Tyto dráty mohou vést přes pozemek, dokonce se opírat zvenku o budovu. Uvnitř budovy ale bez souhlasu vlastníka nemají co dělat ani dráty telekomunikačního vedení, natož ústředna.
Nejvyšší soud tak uzavřel, že vlastník domu nemá žádnou zákonnou povinnost mít ve svém domě takové zařízení. CETIN tak bude muset doplatit částku, která odpovídá obvyklému nájemnému za to, že má v domě banky ústřednu. Další osud ústředny je nejistý, banka může požadovat, aby CETIN ústřednu z domu odstěhoval.
____________________________________________________
Výše uvedený příběh vychází z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24.6.2025, sp.zn. 22 Cdo 542/2024, právní závěry jsou citovány z uvedeného rozhodnutí.
