Článek
Bořek pracoval jako skladník, když v říjnu roku 2015 utrpěl pracovní úraz s trvalými následky. Bořek se do března roku 2017 léčil, pak se měl vrátit do práce. Následky pracovního úrazu byly tak vážné, že Bořek už práci skladníka vykonávat nemohl.
Kdyby zaměstnavatel ukončil pracovní poměr z důvodu, protože Bořek kvůli následkům pracovního úrazu nemůže dál u zaměstnavatele pracovat, musel by Bořkovi vyplatit 12měsíční odstupné. Zaměstnavatel nechtěl pracovní poměr takto ukončit. Pro Bořka vytvořil nové pracovní místo úklidového dělníka. Bořek si byl jistý, že následky jeho pracovního úrazu jsou tak vážné, že nezvládne pracovat ani jako úklidový dělník. Proto do práce nenastoupil a ukončil pracovní poměr dohodou se zaměstnavatelem.
Bořek si myslel, že mu měl zaměstnavatel zaplatit 12měsíční odstupné, protože nemůže u zaměstnavatele pracovat v důsledku pracovního úrazu. Podal žalobu k soudu. Soudce musel zjistit, jestli skutečným důvodem ukončení pracovního poměru byly následky pracovního úrazu. Protože soudce je odborník v oblasti práva, a ne v oblasti následků úrazů, byl zadán znalecký posudek.
Znalec vyhodnotil, že práci úklidového dělníka by Bořek zvládl. Bořek nepředložil soudu jiný znalecký posudek s opačným závěrem. Soud proto dospěl k závěru, že Bořek mohl u zaměstnavatele pracovat i po pracovním úrazu. Soud Bořkovu žalobu zamítl a Bořek dvanáctiměsíční odstupné nedostal.
____________________________________________________
Výše uvedený příběh vychází z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2024, sp.zn. 21 Cdo 51/2024, právní závěry jsou citovány z uvedeného rozhodnutí
Jméno Bořek bylo pro žalobce vybráno náhodně a neodpovídá iniciálám žalobce uvedeným v rozhodnutí Nejvyššího soudu.
