Ani viry, ani bakterie: Archea – třetí doména života, o které se nemluví

Když se řekne mikroorganismus, většina lidí si představí bakterii nebo virus. Archea jsou však třetí velká doména života na Zemi — samostatná skupina organismů, která se od bakterií i eukaryot (živočichů, rostlin, hub) liší tak zásadně, že tvoří vlastní evoluční větev. Jsou to jednobuněčné organismy bez jádra, vizuálně podobné bakteriím, ale jejich biochemie a genetika je naprosto unikátní.

Klíčový fakt: Archea jsou podle molekulárních analýz blíže příbuzná člověku než bakteriím. V roce 1996 sekvenování genomu archea Methanococcus jannaschii potvrdilo, že archea jsou předky eukaryotické buňky.

Zdroj: Woese Institute for Genomic Biology, University of Illinois

• Buněčná membrána: Obsahuje etherové vazby s rozvětvenými izoprenoidními řetězci (bakterie mají esterové vazby s nerozvětvenými mastnými kyselinami)

• Buněčná stěna: Neobsahuje peptidoglykan (charakteristický pro bakterie), ale pseudopeptidoglykan nebo jiné polymery

• Genom: Větší a komplexnější než u bakterií; mechanismy replikace, transkripce a translace jsou bližší eukaryotům

• Rozmnožování: Asexuální (binární dělení, fragmentace, pučení); na rozdíl od bakterií netvoří endospory

Do roku 1977 vědecký svět věřil, že veškerý život na Zemi spadá do dvou kategorií: prokaryota (bakterie) a eukaryota (vše ostatní). Americký mikrobiolog Carl Richard Woese (1928–2012) z University of Illinois tuto dogmu zbořil.

Woese vyvinul revoluční metodu porovnávání sekvencí 16S ribozomální RNA (rRNA) — molekuly přítomné ve všech buňkách, která se mění jen velmi pomalu v evolučním čase. Tato molekula funguje jako molekulární chronometr, umožňující rekonstruovat evoluční příbuznost organismů.

1.  Červen 1976: Woese analyzoval rRNA metanogenního mikroba a zjistil, že sekvence nesedí — nebyl to bakteriální vzorec, ale něco zcela nového

2.  Říjen 1977: Společně s Georgem E. Foxem publikovali průlomovou práci v PNAS

3. 1990: Woese navrhl trojdoménový systém: Bacteria, Archaea, Eukarya — dodnes platná klasifikace života

4. 2003: Obdržel Crafoordovu cenu (500 000 USD) za objev třetí domény života

Woeseho slova: Archea nejsou žádné bakterie — jsou to samostatná linie života, potomci mikroorganismů, kteří dali vzniknout eukaryotické buňce před miliardami let.

Archea byla původně objevena v extrémních prostředích, kde žádný jiný život nepřežije. Tyto organismy drží absolutní rekordy odolnosti:

• Methanopyrus kandleri kmen 116: Absolutní rekord — růst při 122 °C (nejvyšší zaznamenaná teplota pro život)

• Pyrolobus fumarii: Růst při 113 °C v hydrotermálních průduších

• Methanogenium frigidum: Psychrofilní archeon z antarktického jezera Ace Lake, optimální růst při 15 °C

• Picrophilus torridus: Rekordní acidofil — růst při pH 0,06 (kyselejší než koncentrovaná HCl)

• Alkalifilní archea: Některé druhy prosperují při pH nad 10

• Halobacterium salinarum: Izolovaná DNA z fosílií starých 250 milionů let — možná nejstarší přežívající organismus

• Nanoarchaeum equitans: Nejmenší známá živá buňka (1/100 velikosti E. coli) s nejmenším genomem (112 kb), objevena 2002

Moderní výzkum ukázal, že archea nejsou omezena na extrémní prostředí. Jsou jedním z nejrozšířenějších typů života na planetě:

• Oceány: Archea tvoří až 40 % veškeré mikrobiální biomasy v mořském planktonu

• Půda: Klíčoví hráči v koloběhu dusíku a uhlíku

• Polární oblasti: Běžně přítomna v arktických a antarktických vodách

• Trávicí trakt živočichů: Od přežvýkavců po člověka

Archea jsou nedílnou součástí lidského mikrobiomu:

• Prevalence: 42–50 % lidí má detekovatelnou archeální kolonizaci ve střevech

• Relativní abundance: V průměru tvoří 10 % celkové anaerobní komunity

• Dominantní druh: Methanobrevibacter smithii — nejrozšířenější metanogen v lidském střevě

• Funkce: 90–99 % střevních archeí jsou metanogeny; spotřebovávají vodík a podporují efektivní fermentaci

• Metanogenní archea (M. oralis) mohou tvořit až 18 % mikrobiální komunity u těžké parodontitidy

Důležité zjištění: K roku 2024 nebyl potvrzen žádný patogenní druh archea — na rozdíl od bakterií nezpůsobují infekční onemocnění.

Zdroj: CDC Emerging Infectious Diseases, 2024

Studie z roku 2025 analyzovala metagenomická data od 247 osob a přinesla překvapivé výsledky:

• Mladí dospělí (19–59 let): Nižší prevalence vysokého fenotypu metanogenů

• Starší dospělí (60–99 let): Vyšší zastoupení metanogenů, ale snížená diverzita

• Století (100–109 let): Překvapivě podobné složení jako u mladých; zvýšený M. smithii koreluje s potenciálně lepším zdravím

Zdroj: BMC Microbiology, duben 2025

Archea hrají nezastupitelnou roli v globálních biogeochemických cyklech:

• Archea jsou jedinými známými producenty metanu na Zemi

• Metan je silný skleníkový plyn (28× účinnější než CO2 v horizontu 100 let)

• Pfu DNA polymeráza z Pyrococcus furiosus umožnila rozvoj PCR — klíčové metody molekulární biologie

• Průmyslové enzymy: Amylázy funkční nad 100 °C pro potravinářský průmysl

• Bioplyn: Metanogeny využívány v čistírnách odpadních vod

• Euryarchaeota: Metanogeny, halofilové, termofilové

• Crenarchaeota: Převážně hypertermofilové; nejhojnější v oceánech

• Thaumarchaeota: Amoniak-oxidující archea

• Asgard archea: Nedávno objevená skupina považovaná za nejbližší předky eukaryot

Schopnost archeí přežívat v extrémních podmínkách z nich činí klíčový model pro hledání mimozemského života:

• Podmínky na Marsu připomínají některá prostředí obývaná archey

• Hypotéza panspermie: Archea by mohla přežít transport v meteoritech

• Hypertermofilní archea jako model pro horký původ života

Na rozdíl od bakteriálních probiotik zatím neexistují komerčně dostupné doplňky založené na archeích:

• Kultivační obtíže: Většina archeí vyžaduje anaerobní podmínky

• Nedostatek klinických studií: Účinky na člověka nejsou dostatečně ověřeny

Koncept archaebiotik je však aktivně zkoumán — metanogeny by teoreticky mohly snižovat hladinu TMAO (markeru kardiovaskulárních onemocnění).

5.  Archea tvoří třetí doménu života vedle bakterií a eukaryot

6.  Objevil je Carl Woese v roce 1977 díky analýze 16S rRNA

7.  Geneticky jsou blíže člověku než bakteriím

8.  Drží rekordy odolnosti: 122 °C, pH 0,06, 250 milionů let stará DNA

9.  V oceánech tvoří až 40 % mikrobiální biomasy

10. V lidském střevě tvoří ~10 % anaerobní komunity

11. Jsou jedinými producenty metanu na Zemi

12. Nezpůsobují žádná známá onemocnění člověka

13. Enzymy z archeí umožnily rozvoj PCR

14. Jsou klíčovým modelem pro hledání mimozemského života

• Woese, C.R. & Fox, G.E. (1977). PNAS, 74(11), 5088-5090

• Quammen, D. (2018). The Tangled Tree. Simon & Schuster

• Gaci, N. et al. (2014). World J Gastroenterol, 20(43)

• Mohammadzadeh, R. et al. (2025). BMC Microbiology

• Carl R. Woese Institute: igb.illinois.edu/archaea

• CDC: Emerging Infectious Diseases, 30(8), 2024