Článek
Zveřejnila jsem fotku na sociálních sítích. Ve skupině o zahradničení. Úplně obyčejná fotka. Já vedle rozkvetlé popínavé růže. Měla jsem z květiny prostě radost a chtěla jsem se pochlubit. A začalo to, co na sociálních sítích vídám až příliš často – nepříjemné komentáře od mužů. Často ve snaze zaujmout, seznámit se, nebo jen vyjádřit svůj názor na ženu. Názor, na který se nikdo neptal. Kam zmizeli gentlemani? Kde je obyčejná lidská slušnost nebo úcta člověka k člověku?
Ahoj krásko!
Představte si následující situaci. Jste žena jakéhokoliv věku, vzhledu, bydlíte v jakémkoliv městě, na vsi… to je jedno. Prostě jen jste žena. Přidáte na sociální síť fotku. Třeba do skupiny o cestování, zahradničení, vaření. Kamkoliv. Na fotce jste vy a výhled na hrad, vy, jak stříháte keř, nebo vy a kastrol s omáčkou. Úplně obyčejná fotka v běžném oblečení. S obyčejným popiskem, který říká: „Tohle jsem viděla/vypěstovala/uvařila.“
Během pár chvil se objevují první komentáře. Lidé komentují, že na místě byli také a přidávají vlastní fotky. Doporučují, jak keř správně ostříhat. Ptají se na recept. Dřív nebo později ale přijdou komentáře jako:
„Ahoj krásko, hned bych jel s tebou!“
„Kočičko, s těma nůžkama na křoví vypadáš nebezpečně… Jestlipak umíš vzít do ruky i něco jinýho? Mrk, mrk.“
„Teď nevím, jestli bych si víc dal tu omáčku nebo kuchařku. Popíšeme?“
A já se ptám: „Proč?“ Proč má někdo potřebu komentovat takhle fotku cizí ženy? Udělali byste to i muži? Svojí sestře? Jak by vám bylo, kdybyste takový komentář četli pod fotkou své dcery nebo matky? Ano, možná někdo bude argumentovat tím, že pokud o takové komentáře nestojíme, nemáme přispívat na internet. Jenže to je asi podobná logika jako říkat: „Jestli nechcete, aby vás okradli, nic u sebe nenoste.“
Proč se někteří nedokáží držet tématu skupiny? Mnoho žen nezaujmete nechutnou a explicitně laděnou poznámkou. A to neříkám jen sama za sebe.
Píšu ti!
Někde na sociálních sítích něco okomentujete. Je jedno, co. Pokud jste žena, často se vám stává, že vám na komentář odpoví muž dvěma slovy: „Píšu zprávu.“
Nechtěla jste, aby napsal. Jen jste přidala komentář k pěkným šatům, něčí hezké práci nebo vtipnému příspěvku. Otevřete zprávy.
„Ahoj, jsi sympatická. Chci se seznámit. Co se sejít? Pošli mi víc fotek!“
Ona žena nijak nedala najevo, že stojí o seznámení. Nedala najevo, že jste ji zaujal. Jen se někde k něčemu vyjádřila. Pod svým jménem, se svou profilovou fotkou. Často má v profilu, že je zadaná nebo tam dokonce má fotky s partnerem. Ani to některé muže nezastaví. Prostě to zkoušejí, posílají tutéž zprávu mnoha a mnoha ženám a doufají, že se nějaká chytí. Ne, osobně neznám žádnou ženu, která by se chytila. Protože takových zpráv dostává klidně i deset týdně.
Nevyžádané fotky
Tohle je asi nejnepříjemnější věc, která se ženám na internetu celkem běžně děje. Někteří muži, posílení testosteronem, možná i alkoholem, s nedostatkem sebereflexe, vychování a slušného vystupování, zajdou v nevyžádané komunikaci ještě dál. A překročí tím všechny meze.
„Co říkáš na tohle? Dala bys ho?“ přečetla jsem si jednou v soukromé zprávě na Facebooku.
Následovala fotka. Fotka jisté součásti mužského těla. Té, která by měla zůstat očím cizích lidí skrytá. Bezostyšně poslaná cizí ženě, která neprojevila sebemenší zájem o to, aby tuto část těla viděla. Co asi takový člověk očekává? Že honem poběžím a vyfotím podobným způsobem část svého těla? Že budu obdivovat fotku a okamžitě zatoužím po tom, abych poznala i zbytek onoho člověka? Naopak. Vyvolá to ve mně znechucení, odpor, touhu nalít si do očí kyselinu a zapomenout posledních deset sekund svého života. Samozřejmě následuje blokace dotyčného a přání, aby mě už nikdy nikde nekontaktoval.
Jenže někdy to tímhle nekončí. Onen domnělý alfa samec má hned několik profilů. A když zjistí, že je v bloku, napíše z jiného. Mnohdy tentokrát nepošle fotku, ale vyjádří svou frustraci slovy, že žena je frigidní, hnusná, tlustá, hloupá a nikdy si nikoho nenajde. Na detail, že ona nikoho ani nehledala, pisatel jaksi zapomene.
Stejně tě nechci!
Co se stane, když žena takového muže odmítne? Ve vší slušnosti, někdy možná trochu podrážděně, uznávám, protože má neodbytných ctitelů plné zuby. Nastane jeden ze čtyř scénářů. V prvním případě přijde odpověď, že dobře, no. Ve druhém odpověď nepřijde, následuje blokace ze strany muže. Já osobně jsem ráda, když se stane jedno z toho. Horší scénář je, že muž začne žadonit nebo se litovat.
„Tak mi prosím dej šanci! Prosíííím!“
„Já vím, no. Kdo by chtěl takovýho, jako jsem já? Nikdy mě žádná nebude chtít.“
Co byste na tohle odpověděli? Obvykle v tuto chvíli většina žen komunikaci končí. Některé, které ještě nejsou na podobné vystupování zvyklé, se snaží vysvětlovat. Jenže to druhá strana nebere a pořád vrství další a další žadonění nebo pokračuje ve „hře ne chudáka“.
Poslední scénář jsou urážky.
„Stejně bych tě nechtěl! Nikdo tě nechce, ty kuse hovězího!“
A následuje výčet toho, co je se ženou špatně. Včetně hodnocení jejích veřejně dostupných fotek a komentářů k nim ve stylu: „Podívej se na sebe, kdo by chtěl takovou a makovou ženskou? Buď ráda, že jsem si tě všimnul!“
Kdo by byl rád, že si ho všiml právě takový člověk? Opravdu si tihle pánové myslí, že na takovou smršť nadávek a urážek některá odpoví: „Ano, máš pravdu! Zachraň mě prosím od věčné samoty!“?
Neodpoví. Zablokuje vás. Aspoň velká většina žen. A pokud tohle děláte, zasloužíte si to.
Nechápu, jak si někdo může myslet, že výše uvedenými způsoby někoho zaujme. Přesto tohle denně vídám. Když se k tomu přidá špatná čeština, názory jako ze dvanáctého století a přesvědčení o vlastní dokonalosti, vlastně se ani nedivím, že mnozí říkají, jak je v dnešní době seznamování těžké.
Netvrdím a nikdy tvrdit nebudu, že jsou takoví všichni muži. Ani že je taková většina. Jen jsou tihle, o kterých mluvím, prostě víc vidět a jsou zapamatovatelnější. Potkala jsem na sociálních sítích i muže, kteří diskutují věcně, k tématu a úplně normálně. Naštěstí jich je celkem dost. Takže pánové, díky za vás, kteří jste normální!
