Článek
Děti, vypuštění ze školní klece, větřící blížící se prázdniny, mohou hrdě konkurovat vlčí smečce. Paní učitelky a páni učitelé, až na čestné výjimky, vyčerpaní školním rokem s láskou myslí na volno a večerní lexaurin.
Tato skupina je vržena do náručí nevinného průvodce. Z panického a nepolíbeného průvodce, stává se během několika minut jen panický. Platí zde nepřímá úměra. Čím vyšší věk dětí, tím kratší dobu lze udržet jejich pozornost. Celosvětovým sociálním sítím nelze konkurovat, protože jen těžko během prohlídky předvedete postup perfektního líčení do nákupáku, taneček s akrobatickými prvky na nejnovější hit americké hvězdy, nebo jak v plastové láhvi vypěstovat hektar deštného pralesa. Naopak výjimečné výrobky zručných řemeslníků v rudolfinské Praze, nebo holandské baroko jsou prostě nekonkurenční.
Naštěstí máme suvenýry a občerstvení. Smečka se před, nebo po prohlídce nejdříve nasytí – hot dog, kola, energeťák, zmrzka. A pak již může zcela volně investovat kapesné do nezbytností. Magické kamínky, přívěsky na mobily, balónky, skákací věci všeho druhu, cokoli s jednorožcem a tak podobně.
V tomto mezičase se průvodce většinou schová do zadního kumbálu za pokladnu. Napije se, nealkoholického nápoje samozřejmě, proloží to půlkou čokoládové tabulky, a pokud je v tomto místě památky z 18. století telefonní signál, lze vyhledat psychologickou pomoc. V tu chvíli již ale na scénu vchází zcela bezcitná pokladní, která mu oznámí, že u vchodu čekají další páťáci.
Většinou to bývá právě v tomto období, kdy některý naiva naprosto mimo památku pojme nápad na edukační činnost na hradech a zámcích. Bez ohledu na míněný záměr, či kvalitu projektu je tento odsouzen předem k zániku v důsledku červnového psychického stavu účastníků z obou stran. Některé věci jsou holt léta neměnné. Třeba podoba školních výletů.
Hezké a veselé „předléto“. Zase příště!
