Článek
„V Brně ještě jakžtakž, ale jakmile vyjedeš za město, začne to být absurdní.“
Jízda po Brně není úplně bez problémů, ale přece jen, v rámci možností se dá říct, že tady se ještě dá jezdit podle předpisů. Město má nějaký systém, i když místní kontrola parkování a modré zóny je kapitola sama o sobě. Stačí na chvíli špatně zaparkovat a už ti přistane pokuta na okně. Sice se tu občas ocitneš na rozhraní legálního a nelegálního parkování, ale co si budeme povídat – alespoň tu nehrozí, že tě někde na silnici „vyfotí“ za každé přestupky jako na venkově.
Ale jakmile vyjedeš z Brna, všechno se mění. Na každém rohu, v každé vesnici tě vítá radar – radar, který tě nezkoumá, jak bezpečně řídíš, ale jak rychle jdeš, abys mohl zaplatit. Ať už jedeš podle předpisů, nebo ne, pokuta přijde stejně. Tohle už není o bezpečnosti, to je jen byznys. Kdežto v Brně tě sice vyškolí na parkovacích chybách, venkovské radary jedou na plné obrátky a vybírají peníze jak o život.
Lidi na venkově to mají prostě takhle zařízené. I když sám jedeš úplně v klidu, s respektem k ostatním účastníkům silničního provozu, na venkově to nemá cenu. Systém radaru tě pokutuje, a je jedno, jestli jsi přejel o pár kilometrů víc, nebo jestli jsi to zvládl v úplně bezchybné rychlosti. A co na to místní? Těm to nijak nevadí. Vždyť to je jejich byznys. Rychlostní radary totiž nejsou nic jiného než mobilní pokladny, které žijí z těch, kteří se rozhodnou opustit městské hranice a vydat se na cestu do „realistického“ světa. Jenže to je jiný svět – svět, kde se rychlost řídí podle peněženky.
A tak zatímco v Brně můžeš snadno upadnout do pasti špatně zaparkovaného auta, na venkově se připrav na to, že tě budou pokutovat jen za to, že jsi si dovolil překročit nějakou rychlostní hranici, která je prostě nastavena tak, aby se z tebe stali chodící bankovky pro místní radarové „lovce“.
