Článek
Masopust kdysi začínal hned po skončení Vánoc (6. prosince) a končil na Popelečnou středu. Jeho účel souvisel nejvíce právě s datumem. Jelikož hned po masopustu následoval půst, lidé se chtěli pořádně nasytit- a to jak jídlem, tak zábavou. Popeleční středa je prvním dnem půstu, který je posuvný, protože je navázán na Velikonoce. Konkrétně jde o den, od kterého zbývá ještě 46 dní do Velikonoční neděle (40 dní půstu+6 svátečních nedělí).
Nejdůležitější jsou ale poslední tři dny- masopustní neděle, pondělí a úterý. Někdy se jim říká také ostatky, končiny, fašank, karneval, nebo prostě jen masopust. V tyto dny bývaly kdysi považovány za svátky hojnosti. Lidé ve městech i na vesnicích tančili, zpívali, prováděli nejrůznější rituály a připravovali se na nadcházející půst. Z toho vychází také samotný název slavnosti. Lidé měli opustit maso, proto masopust. Dnes bychom možná nehledali spojení, ale obdobný význam má také slovo karneval. Vychází totiž z italského carne levare, což v překladu znamená „dát maso pryč“.
Nejznámější je masopust nejspíš díky maškarnímu průvodu. O tom se dochovaly nejstarší dochované záznamy už z 13. století. Tradičně vycházely skupiny maškar na masopustní úterý. Nejdůležitějším kostýmem býval medvěd (někdy s medvědářem), který celý průvod vedl a vesele tančil. Kromě něj nemohly chybět také převleky koně, báby s nůší, cikánky, žida, nebo řady originálních kostýmů.
