Článek
Když člověk onemocní natolik, že musí zůstat doma, první myšlenky většinou míří k lékaři a vyřízení neschopenky. Dnes už naštěstí neřešíte žádné papíry. Lékař vše zadá elektronicky, informace automaticky putují na sociální správu i k zaměstnavateli. Přesto je vždy rozumné dát do práce vědět, že jste nemocní, a alespoň orientačně naznačit, jak dlouho asi nebudete k dispozici.
Z finančního pohledu je ale důležité hlavně to, co se děje od prvního dne nemoci. Mnoho lidí si myslí, že hned dostanou peníze od státu. Tak to ale nefunguje. Prvních čtrnáct kalendářních dní pracovní neschopnosti žádnou nemocenskou od státu nedostáváte. V tomto období vám příjem nahrazuje zaměstnavatel formou náhrady mzdy. Peníze přijdou v běžném výplatním termínu a na výplatní pásce je uvidíte jako samostatnou položku. Teprve od patnáctého dne nemoci nastupuje státní nemocenská, kterou vyplácí sociální správa. Od té chvíle už dostáváte peníze za každý kalendářní den, tedy i za víkendy a svátky.
Náhrada mzdy a nemocenská není totéž
Mezi náhradou mzdy a nemocenskou je důležitý rozdíl. Náhrada mzdy se počítá jen za dny, kdy byste normálně pracovali. Pokud byste měli volno, nic za tyto dny nedostanete. Nemocenská od státu se naopak vyplácí za každý den nemoci bez výjimky. Pokud podnikáte jako osoba samostatně výdělečně činná, je situace jiná. Nemáte zaměstnavatele, takže náhradu mzdy vůbec nedostáváte. A i když si platíte nemocenské pojištění, na dávky máte nárok až od patnáctého dne, stejně jako zaměstnanci.
Podívejme se teď na to, jak se náhrada mzdy vlastně počítá. Zaměstnavatel vychází z vašeho průměrného výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí. Když například onemocníte v únoru, počítá se s obdobím od října do prosince předchozího roku. Z hrubých příjmů za toto období se spočítá průměrná hodinová mzda. Ta se ale dále upravuje pomocí takzvaných redukčních hranic. Jinými slovy, část příjmu se postupně krátí. Výsledkem je takzvaný redukovaný průměrný výdělek.
Z něj pak vzniká náhrada mzdy ve výši 60 procent, která se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. V praxi to znamená, že čím vyšší máte mzdu, tím výraznější je krácení. Zaměstnanec s velmi vysokou hodinovou mzdou tak dostane relativně menší podíl než někdo s nižším příjmem. Jakmile nemoc trvá déle než dva týdny, přechází vše pod nemocenské pojištění. Od patnáctého dne už dostáváte nemocenskou dávku od státu. Ta se vyplácí maximálně po dobu 380 dní. Pokud se zdravotní stav dlouhodobě nelepší, je možné tuto dobu prodloužit.
Posudkový lékař zhodnotí váš stav
V těchto případech vstupuje do hry posudkový lékař specializovaného pracoviště. Ten posuzuje, zda má smysl nemocenskou prodlužovat. Prodloužení se schvaluje vždy jen na třicetidenní období. Celkově je možné nemocenskou protáhnout až o dalších 350 dní. V krajních situacích tak může nemocenská trvat i déle než dva roky. Současně se často řeší, zda už není vhodné podat žádost o invalidní důchod.
Výše samotné nemocenské se odvíjí od takzvaného denního vyměřovacího základu. Ten vychází z vašich hrubých příjmů za posledních dvanáct měsíců před měsícem, kdy jste onemocněli. Pokud tedy nastoupíte na nemocenskou v únoru, počítá se s příjmy od loňského února do letošního ledna.
Tyto příjmy se sečtou a vydělí počtem započitatelných dní. Výsledná částka se pak znovu upraví pomocí tří redukčních hranic. Nízká část příjmu se započítává téměř celá, střední část se krátí více a vysoké příjmy se v určitém pásmu už vůbec nezohledňují. Z takto upraveného základu se vypočítá denní nemocenská dávka. Ta se postupně zvyšuje podle toho, jak dlouho pracovní neschopnost trvá.
Podnikatelé mají jiná pravidla
Zvláštní kapitolou jsou podnikatelé. Pro ně je nemocenské pojištění dobrovolné a mnoho z nich váhá, zda se jim vyplatí. Důvod je jednoduchý. Na dávky mají nárok až od patnáctého dne a první dva týdny jsou bez jakékoliv náhrady. Pro řadu podnikatelů tak nemoc znamená spíš ztrátu zakázek než finanční pomoc. Přesto existují situace, kdy se nemocenské pojištění vyplatí. Nejde totiž jen o samotnou nemoc. Z tohoto pojištění se vyplácí také peněžitá pomoc v mateřství a dávky pro otce po narození dítěte.
Pro páry, které plánují rodinu, může být nemocenské pojištění důležitou součástí finanční strategie. Především tehdy, pokud mají stabilní příjem, ze kterého se může odvíjet slušná mateřská nebo otcovská. Pomocí online kalkulaček si dnes mohou snadno spočítat, kolik by z pojištění získali a kolik by museli platit, aby se dostali na požadovanou výši dávek.
Nemoc a výpadek příjmu nejsou příjemnou kombinací. Když ale víte, jak systém funguje, co můžete čekat a na co máte nárok, dává vám to alespoň částečný klid v situaci, kdy se potřebujete soustředit hlavně na jediné. Na to, abyste se co nejdříve uzdravili.
Zdroje:
