Článek
Vybral jsem sedm zahraničních knih dostupných v češtině, zejména z oblasti literatury faktu, které stojí trochu stranou hlavního proudu, ale rozhodně si zaslouží pozornost. Přinášejí nevšední pohledy a jsou mnohdy výrazné i svým uměleckým zpracováním. Najdeme mezi nimi historickou analýzu, reportáž, grafický román nebo literární rekonstrukci. O žánry však tolik nejde, důležité je spíše silné nadčasové sdělení.
Cestovatelé ve Třetí říši: Vzestup fašismu očima obyčejných lidí (Julia Boyd)
Britská autorka Julia Boyd čerpá z deníků a dopisů turistů, studentů i diplomatů, kteří navštívili Německo ve 30. letech. Jejich svědectví ukazují, jak na cizince působil režim, který se snažil skrývat brutální realitu za fasádou pořádku. Mnozí návštěvníci se nechali okouzlit, jiní cítili rostoucí hrozbu. Kniha zachycuje, jak se fašismus stal přitažlivým i nepochopitelným zároveň, a jak snadno se svět nechal obelstít. Autorka poskládala pestrý dobový obraz, v němž není nouze o paradoxní situace.
Tagesordnung: Anšlus Rakouska v šestnácti obrazech (Éric Vuillard)
Éric Vuillard přibližuje dramatické chvíle roku 1938, kdy Hitler bez větší námahy obsadil Rakousko. Nejedná se o suchopárnou historickou studii, ale o literární rekonstrukci, která kombinuje fakta se sugestivním stylem. Vuillard ukazuje nejen samotný akt anšlusu, ale i pasivitu a pokrytectví politických elit, které k němu mlčky přihlížely. Spíše drobnější kniha plná ironie tak otevírá otázky odpovědnosti, zbabělosti a ceně kompromisů. Pokud si i vy někdy pokládáte otázku, jak se to všechno mohlo stát, také tahle knížka vám může pomoci poodhalit mnoho detailů.
A stromy ve Vídeňském lese stále stojí (Elisabeth Åsbrink)
Švédská spisovatelka vychází ve své historické reportáži z více než pěti set dopisů, které židovští rodiče posílali svému synovi z Vídně do Švédska, kam ho poslali, aby ho zachránili. Kniha ukazuje každodenní realitu pronásledování, bolest odloučení i naději. Elisabeth Åsbrink propojuje intimní korespondenci s historickými fakty. A nechybí ani kritický pohled na tehdejší švédskou společnost a tamní antisemitismus. Jednu z hlavních rolí – ne zrovna lichotivou – má zde i Ingvar Kamprad, zakladatel IKEA.
Totální rauš – Drogy ve Třetí říši (Norman Ohler)
Německý novinář a spisovatel Norman Ohler nabourává tradiční představu o nacistické říši či způsobu boje. Podrobně ukazuje, jak rozsáhlé bylo užívání drog mezi vojáky, důstojníky i samotným Hitlerem. Pervitin dodával vojákům výdrž při blitzkriegu, zatímco vůdce se spoléhal na všemožné „koktejly“, které mu injekčně aplikoval osobní lékař. Ohlerova kniha kombinuje historický výzkum s poutavým vyprávěním a odhaluje málo známou kapitolu nacistické mašinérie. Autor prošel množství materiálů k tématu, hovořil s pamětníky, vojenskými historiky i lékaři.
Německý podzim (Stig Dagerman)
Dagerman, tehdy mladý švédský novinář, navštívil Německo na podzim roku 1946, aby zachytil, tamní poválečné dění očima obyčejných Němců. V troskách měst viděl lidi hladovějící, žebrající a snažící se přežít v zimě s minimem prostředků. Nesoudí, jen popisuje. Kniha přináší vyvážený syrový pohled na zemi v troskách a hledání naděje. Některé úvahy Stiga Dagermana lze považovat za nadčasové, například: „Ten, kdo má opravdu hlad, neobviňuje – když je úplně bezmocný – ze svého hladu sám sebe, ale ty, od nichž se může nadít pomoci. Hlad ani nepodporuje hledání příčinných souvislostí. Permanentně hladový člověk nedokáže najít žádnou jinou souvislost než tu nejbližší, což v tomto případě znamená, že obviňuje ty, kdo svrhli režim, který předtím zodpovídal za jeho obživu, a sami se o tuto jeho obživu starají hůř, než byl zvyklý. To samozřejmě není příliš morální úvaha, ale hlad nemá s morálkou nic společného. Erst kommt das Fressen, dann die Moral… Nejdřív žrádlo, potom morálka.“
Mrtvý v bunkru: Zpráva o mém otci (Martin Pollack)
Rakouský novinář a spisovatel Martin Pollack postupně odhaluje temnou pravdu o svém otci, důstojníkovi SS, který se podílel na represích a masakrech. Autor sleduje jeho životní cestu – od výchovy v nacionalistickém prostředí až po smrt v bunkru. Kniha je osobním pátráním, možná i proto je text bolestivě upřímný a odkrývá, jak těžké je nahlížet do vlastní rodinné minulosti.
Heimat (Nora Krug)
Grafický román německo-americké autorky Nory Krug je vizuálně působivým dílem, které má podobu originální autobiograficky laděné skládanky zahrnující kromě autorčiných kreseb také množství archivního materiálu – rodinné fotografie, dopisy, úřední dokumenty, školní sešity… Jejím cílem bylo propátrat rodinnou historii za druhé světové války, tedy zejména generaci prarodičů – Němců. Autorka si klade otázku, jak žít s tím, že předci byli součástí nacistického Německa. Kniha není jen osobní zpovědí, ale i úvahou o kolektivní paměti, vině a identitě. Její originalita spočívá v propojení vizuálního umění a historické reflexe.
