Článek
Kdo dnes navštíví polskou Wroclaw, může při procházce městem na radnici nebo starých domech zahlédnout znaky nesoucí české lvy. Připomínají dobu, kdy se město patřilo k zemím Koruny české. Právě tehdy, za vlády Lucemburků, tu vypukl spor, který ukazuje, jak zásadní roli hrálo pivo ve středověké společnosti – a jak kvůli němu mohlo dojít i k násilí.
Středověká ekonomika byla postavená na mnoha regulacích a monopolech. Bylo přísně určováno, kdo a kde může vykonávat různé podnikatelské činnosti. To platilo i pro Vratislav, kde držela monopol na výrobu a prodej piva přímo městská rada. Nejoblíbenější bylo pivo z nedaleké Svídnice, které se prodávalo i přímo na radnici. Příjmy z prodeje zlatého moku tvořily podstatnou část městského rozpočtu, a proto si konšelé monopol bedlivě střežili.
Vratislav na vyobrazení z 15. století. Ve správě města se dlouhodobě střetávaly zájmy městské rady, místní rady a českého krále.
Jenže mocenská struktura ve městě byla tehdy složitější. Uprostřed řeky Odry ležely na ostrovech pozemky přímo náležející Vratislavské kapitule, kde městská rada neměla žádné pravomoci. V místním klášteře začali v 70. letech 14. století také vařit pivo, které prodávali žíznivým obyvatelům města. Městská rada to vnímala nejen jako hrožení svých finančních zájmů, ale i zásah do svých mocenských práv.
K otevřenému konfliktu došlo o Vánocích 1380. Kanovník Heřman, který spravoval vratislavský chrám, dostal tehdy darem sud svídnického piva. Protože však nebyl zakoupen prostřednictvím městského monopolu, stráže sud zabavily. Na první pohled šlo o malichernost, ve skutečnosti ale o přímé narušení prestiže církevního hodnostáře a celé kapituly.
Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Kapitula reagovala uvalením interdiktu – zákazu bohoslužeb a svátostí na celé město. Ve středověku to byla mimořádně silná zbraň, protože ochromila náboženský život obyvatel. Měšťané se ocitli mezi dvěma ohni: radní trvali na svých právech, duchovenstvo naopak prohlašovalo, že město porušuje svobody církve.
Spor se rychle vyhrotil. V ulicích propukly potyčky a byla prolita i krev. Násilí eskalovalo a obě strany brzy začali napadat majetky soupeřů roztroušené mimo území města. Napětí bylo takové, že roku 1381 musel do Vratislavi dorazit český král Václav IV., aby město převzal do ochrany a uklidnil situaci.
Nově zvolený biskup Václav Lehnický z rodu Piastovců využil probíhající spor s městskou radou, aby upevnil svou autoritu jako lenní pán města.
Václav požadoval, aby kapitula zrušila interdikt. Když odmítla, královské oddíly vyplenily její majetek na Ostrově Tumském a poškodily i samotnou katedrálu. Král tak dal jasně najevo, že stojí na straně městské rady, která pro něj představovala oporu světské moci. Přesto ani tento tvrdý zásah spor neukončil.
Teprve další jednání přineslo kompromis. Kapitula si uchovala právo dovážet a čepovat pivo pro vlastní potřeby a pro poddané na Ostrově Tumlském, městská rada si ale podržela monopol na veřejný prodej přímo ve městě. Papež nakonec dohodu potvrdil a nový biskup Václav Lehnický převzal správu diecéze. Interdikt byl zrušen a město se vrátilo k běžnému životu.
Vratislavská „pivní válka“ není jen kuriozita ze středověkých kronik. Je příkladem toho, jak zásadní hospodářský a politický význam mělo pivo ve střední Evropě. Podobné spory známe i z českých zemí, kde tzv. právo várečné nebo mílové určovalo, kdo smí vařit a prodávat pivo. Vždy šlo o moc, peníze a prestiž.
Dodnes ve Vratislavi na radnici funguje legendární restaurace Piwnica Świdnicka, která nese jméno po kdysi vyhlášeném pivu. A české lvy, zasazené do kamenických dekorací, lze spatřit na mnoha místech – tiché svědky doby, kdy i spor o jediný sud mohl ochromit celé město a k jeho urovnání byl třeba zásah krále.
Zaujal tě článek? Začni sledovat Zápisník zajímavostí, ať ti neuniknou další fascinující fakta o světě.
