Článek
Večer 21. srpna 1986 se obyvatelé horských vesnic v severozápadním Kamerunu ukládali ke spánku jako každý jiný den. Netušili, že už brzy je zasáhne tragédie děsivých rozměrů. Po půlnoci se z jezera Nyos vyvalila bělavá mlha, která se valila do okolních údolí a vypadala zpočátku nevinně. Ve skutečnosti šlo o oblak oxidu uhličitého, těžkého plynu, který vytlačil ze vzduchu lehčí kyslík. Kdo neutekl, toho čekala smrt udušením. Tragédie si vyžádala více než 1700 lidských životů a přes 3000 kusů hospodářských zvířat.
Oběťmi katastrofy nebyli jen lidé, ale i dobytek a divoká zvířata
Tichý a neviditelný vrah
Jezero Nyos vzniklo v kráteru vyhaslé sopky. Voda je v kontaktu s vulkanickým podložím, které po staletí uvolňuje oxid uhličitý. Ten se pod vysokým tlakem hromadil v hlubinách, aniž by se mohl volně dostat na povrch. Jezero tak fungovalo jako obrovská láhev sycené vody, která se jednoho dne „otevřela“.
Přesný spouštěč události dodnes není známý. Nejčastěji se uvádí, že šlo o sesuv půdy, který narušil rovnováhu celého systému. Vyloučit ale nelze ani drobnou erupci nebo zemětřesení, případně kombinaci prudkého deště a větru, která rozvířila vodu v jezeře. Každopádně jakmile se jednou část plynu uvolnila, nastal lavinový efekt – plyn stoupal k hladině a když pronikl ven, strhl s sebou další vrstvy.
Během několika minut vystoupilo na povrch obrovské množství plynu, který se jako těžká deka převalil přes okolní vesnice. Břehy jezera navíc zasáhla přivalová vlna a hladina se vlivem sedimentů vynesených na povrch zbarvila do ruda. Plynu uniklo takové množství, že po katastrofě kleslo množství vody o celý metr.
Břeh jezera zničila přívalová vlna, dodnes se neví, zda ji způsobilo zemětřesení nebo samotné uvolnění plynu
Svědectví přeživších
Oblak se mezitím šířil tiše a držel se při zemi. Lidé upadali do bezvědomí během vteřin. Ti, kteří přežili, vypovídali, že slyšeli tlumený výbuch a pak cítili štiplavý zápach. Jeden muž z vesnice Nyos vyprávěl, že když se ráno probudil, všude kolem něj leželi mrtví příbuzní i sousedé, zatímco on sám přežil jen proto, že spal o něco výše nad zemí. Katastrofa byla o to děsivější, že nezanechala požáry ani rozvaliny – děsivě tichá krajina a mrtvoly lidí i zvířat všude kolem. Místní věřili, že vše je trest seslaný bůžky a duchy.
Když zprávy o neobvyklé katastrofě dorazily do světa, na místo okamžitě vyrazili geologové. Pro jev se brzy našel název: „limnická erupce“ – tedy náhlé masivní uvolnění plynu z jezera. Brzy se ukázalo, že Nyos není jediné rizikové místo. Podobně nebezpečné je například jezero Monoun, také v Kamerunu. Tam došlo k podobné katastrofě už o dva roky dříve, tehdy zahynulo „pouhých“ 37 lidí.
Na Nyosu proto vědci instalovali speciální odplyňovací trubice, které odvádějí oxid uhličitý kontrolovaně na hladinu. Díky tomu už dnes nehrozí náhlé uvolnění v takovém rozsahu. Přesto oblast zůstává symbolem toho, jak nebezpečná a nepředvídatelná příroda je.
Zaujal tě článek? Dej sledovat Zápisník zajímavostí, ať ti neuniknou další fascinující fakta o světě!
