Otec Magdy Goebbels byl Žid, před smrtí v Buchenwaldu ho „První dáma Říše“ neochránila

Magda Goebbels (rozená Ritschelová) byla manželkou říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse a neoficiální „první dámou“ nacistického Německa – reprezentativní tvář rodinného nacistického ideálu, která často na fotografiích stála po boku Adolfa Hitlera obklopená svými četnými dětmi. Na samém konci války, 1. května 1945, otrávila v podzemí říšského kancléřství svých šest dětí a spolu s manželem následně spáchala sebevraždu. Tato hrůzná scéna – okamžitě se stala jedním ze symbolů fanatismu režimu – je dodnes nejznámější epizodou jejího života.

Narodila se 11. listopadu 1901 v Berlíně Augustě Behrendové a inženýru Oskaru Ritschelovi. Rodiče se brzy rozešli a v roce 1908 se její matka provdala za berlínsko-bruselského židovského obchodníka Richarda Friedländera, který dívku adoptoval a dal jí své příjmení. Magda pak navštěvovala klášterní školu uršulek ve Vilvoorde u Bruselu.

Dlouho se mělo za to, že Friedländer byl „jen“ otčím. V roce 2016 však badatel Oliver Hilmes v berlínském archivu objevil Friedländerovu pobytovou kartu, na níž je Magda uvedena přímo jako jeho biologická dcera. Zprávu převzala řada médií a popularizačních webů. Jistotu nám dokument nedává – už proto, že rodinný stav a přiznání otcovství se v tehdejší administrativě mohly křížit s pozdější adopcí – ale hypotéza, že Magdin skutečný otec byl Žid, je dnes brána vážně. Friedländer měl totiž s Magdinou matkou udržovat vztah ještě před její svatbou s Ritschelem, kterému pak bylo otcovství přiřknuto.

Když se Magda v roce 1921 zasnoubila s průmyslníkem Güntherem Quandtem, padla i praktická otázka jejího příjmení: „Friedländer“ – židovsky znějící jméno – staršímu, dobře zajištěnému ženichovi z protestantské rodiny nevonělo. Proto se Magda vrátila k rodnému Ritschel. Podle pramenů pak po sňatku přerušila s otcem/otčímem kontakt a dál se od něj vzdalovala; po rozvodu s Quandtem (1929), který ji léta nevěry toleroval, už směřovala k prostředí NSDAP a ke sňatku s Josephem Goebbelsem (1931).

Richard Friedländer se roku 1927 znovu oženil s posluhovačkou Ernou Charlotte Güntherovou, jeho podnikání ale směřovalo ke krachu. Nakonec si v 30. letech v Berlíně vydělával jako příležitostný číšník. Zhoršovalo se i jeho fyzické zdraví. Dne 15. června 1938 byl v rámci kampaně „Aktion Arbeitsscheu Reich“ zatčen a deportován do koncentračního tábora Buchenwald. Právě tato akce v červnu 1938 nahnala do koncentračních táborů desetitisíce „asociálních“ či „práci se štítících“ lidí, mezi nimi i mnoho Židů. V Buchenwaldu měl Friedländer – už podlomeného zdraví – pracovat v kamenolomu. Těžká dřina a táborové podmínky vedly k jeho předčasné smrti 18. února 1939.

S nacistickou byrokracií smrti souvisel i děsivý detail: urna s popelem byla příbuzným do Berlína zaslána na dobírku za 93 říšských marek a uložena na židovském hřbitově Weissensee. V Buchenwaldu se s popelem nakládalo různě – část končila v urnách, část v hromadných jamách; ještě v 90. letech byly v tamním krematoriu objeveny stovky zapomenutých uren.

Co přesně Magda k Richardu Friedländerovi cítila – a zda byl její biologický otec – zůstává nejasné. Stejně tak nevíme, zda se nad jeho osudem vůbec pozastavila; vše nasvědčuje tomu, že nikoli. V letech, kdy Friedländer trpěl v Buchenwaldu, byla už plně oddána režimu a Hitlerovi. Její poslední čin – vražda vlastních dětí a sebevražda v troskách Říše – dává tušit, že ideologická loajalita pro ni měla přednost před vším lidským. Ale definitivní odpověď na otázku po jejím soukromém svědomí a vztahu k „otčímovi“ nemáme – zbyly jen úřední dokumenty, kusé vzpomínky a hrob bez jména mezi tisíci dalších.

Zaujal tě článek? Začni sledovat Zápisník zajímavostí, ať ti neuniknou další fascinující fakta o světě!