Zlatník nevěděl, co s koupeným šperkem, tak ho roztavil. Šlo o náramek, který patřil faraonům

Egypt zasáhla v září zpráva, která otřásla nejen odbornou veřejností, ale i širší společností. Z laboratoře Egyptského muzea v Káhiře zmizel zlatý náramek faraona Amenemopa z 21. dynastie. Jak nakonec ukázalo vyšetřování, z náramku, který přežil tři tisíce let a měl nedozírnou cenu, nezůstalo vůbec nic.

Podle vyšetřování byla hlavní pachatelkou muzejní restaurátorka. Právě ona měla přístup do pracovny, kde se předmět připravoval na zahraniční výstavu konanou v Itálii. Laboratoř ovšem nebyla vybavena vnitřními bezpečnostními kamerami, a tak zpočátku nikdo nevěděl, co se s náramkem stalo.

Restaurátorka šperk odnesla z muzea a prodala ho obchodníkovi s kovy v cairské čtvrti Sayyeda Zeinab. Od něj se dostal ke zlatníkovi, který jej znovu prodal za zhruba 3 700 dolarů. Poslední článek řetězce byl kovář, jenž náramek roztavil spolu s dalšími kovy, aby mohl vyrobit nové šperky. Úřady uvádějí, že celková hodnota roztaveného zlata nepřesáhla 4 000 dolarů – tedy zlomek skutečné ceny historického artefaktu.

Policie během krátké doby zadržela čtyři osoby, včetně restaurátorky. Dva obvinění zůstávají ve vazbě, další dva byli propuštěni na kauci. Vyšetřování nyní pokračuje s cílem zjistit, zda šlo o ojedinělý čin, nebo součást širšího obchodu s kradenými starožitnostmi. Není zcela jasné, proč se pracovnice muzea zbavila náramku právě tímto způsobem - zda šlo o neznalost či o pokus rychle získat peníze či se zbavit „horkého zboží.“

Událost vyvolala v Egyptě vlnu nevole. Ministr pro cestovní ruch a starožitnosti Sherif Fathy označil případ za „hrubou nedbalost“ a slíbil zásadní změny v ochraně muzejních sbírek. Archeoložka Monica Hanna dokonce vyzvala k zastavení zahraničních výstav, dokud nebudou přijata účinná bezpečnostní opatření.

Ztráta je přitom nedozírná. Náramek patřil faraonovi Amenemopovi, jenž vládl kolem roku 990 př. n. l. a jehož hrob v Tanisu byl jedním z mála, který archeologové objevili téměř nedotčený.

Příběh ukazuje, jak křehké je i dnes zachování starověkého dědictví. Šperk, který přežil tři tisíciletí a měl obohatit výstavní sbírky, zanikl během několika dní díky lidské chamtivosti a nedbalosti.

Zaujal tě článek? Začni sledovat Zápisník zajímavostí, ať ti neuniknou další fascinující fakta o světě.