Článek
Zní to skoro jako sen - budeme studovat mezinárodní management na prestižní London School of Business. Realita ale dalece předčila ty nejhorší očekávání a prokazuje se, že v České republice máme skvělý život, kterého bychom si měli vážit. Dvě mé spolužačky v Londýně totiž i přes štědré příspěvky jejich rodin doslova bojují o přežití a přemýšlí nad každým praním i sprchou zejména kvůli extrémní ceně londýnské vody i odpadů.
To ale nebyl jediný poznatek z mé třídenní návštěvy britské metropole. Také bezpečnost, ceny potravin a všudypřítomná špína rozhodně nepřípomínají téměř idylický život v Praze a větších městech České republiky.
Rozdíly proti Praze - na předměstí Londýna žijí chudí lidé a v noci není bezpečno
Když mé spolužačky přemýšleli o ubytování, nebyly obeznámené s realitou Londýna a rozdělením města do bezpečných a nebezpečných částí. Pronajaly si tak 90 metrový domek v jižním Londýně. Kromě toho, že zde ani plynulá znalost angličtiny nezajistí porozumění místním, kteří mluví dle mého názoru úplně jiným jazykem, nachází se zde také několik čtvrtí s nejvyšší kriminalitou. I oficiální statistiky potvrzují můj prvotní dojem. Počet kriminálních incidentů je v oblasti jižního Londýna na vyšší úrovni než kdekoli jinde.
Samotný pronájem 90 metrového domku ve čtvrti Kennington, který svým vzezřením připomíná spíše rozpadající se českou chaloupku než cokoli jiného, stojí 1 900 liber měsíčně, a to byla výhodná nabídka skrze rodinné známosti rodičů jedné z kamarádek. Studovat zde budou kamarádky ideálně celé čtyři roky, nemá tak smysl pronajímat krátkodobě, vyšlo by to ještě dráž. To by ale ještě nebyl takový problém, hlavní komplikace nastávají při soumraku. Pověstní londýnští Southies vycházejí po soumraku a opravdu je nechcete potkat - obyčejná vycházka do malého obchodu s potravinami se může proměnit v zážitek na celý život. A ten, bohužel, opravdu není pozitivní.
Dětské gangy v Kenningtonu dominují nočnímu životu. V Praze neznáme ten pocit, kdy vás obestoupí skupinka osmi puberťáků s noži a vytetovanými lebkami na ramenou, kteří vás svou nesrozumitelnou angličtinou plnou slangů vyzvou, abyste jim předaly nákup, ale i své náušnice, kabát, telefon a peněženku. Odešla jsem téměř nahá, zbylo mi jen tričko a kalhoty. Měla jsem ale štěstí, protože cizinci nejsou dobrými oběťmi a přitahují moc pozornosti - jak mi bylo řečeno později.
Přišla jsem tak o oblečení i telefon v hodnotě zhruba 10 000 Kč. Byla jsem ale ráda, že mne výrostci nechali alespoň bez újmy odejít domů, mohlo to také dopadnout mnohem hůř.
Do školy výhradně autem a každý ví, kde to je zrovna bezpečné
Jsem zvyklá chodit do pražských večerek i v časných ranních hodinách. Londýn je ale vyšší liga, zejména pak Kennington, kde člověk opravdu musí vědět, kdy a kam lze v jaké denní časy jít. Jelikož jsem ale byla neodbytná, tento zážitek mi byl odměnou i poučením. Později jsem zjistila, že v Londýně operují desítky gangů. Ve čtvrti West Hampstead zrovna probíhá válka čínských gangů, takže jsem se dozvěděla, že té je dobré se vyhnout taktéž. Obyvatelé Londýna mají skupiny na Telegramu a Whatsappu, kde si navzájem sdílí momentální polohu skupinek výrostků i nigerijských gangů obchodujících s kokainem a tak vědí, kterým místům se raději vyhnout. Bývalé spolužačky si na doporučení rodičů přístup do obou skupin zajistily hned po příjezdu. Již jsou zvyklé a nijak je nerozhodí zjištění, že v oblasti Camden Market zrovna zastřelili dva lidi za bílého dne (ani se o tom nepsalo v tisku) - čtvrť je na seznamu míst, kam by stejně nikdy nevstoupily.
Také mi řekly řekly, že nákupy vyřízují pouze v denní dobu, ideálně rozvozem a pro případný noční život je nutné cestovat do vzdálenějších čtvrtí Harrow nebo Sutton, kde samotná žena na ulici není do několika minut terčem drobných lupičů. Odpovídá tomu ale i cena místních restaurací nebo barů, kde si připlatíte a za koktejl dáte až 15 liber (zhruba 400 Kč). Rozdíl je ale na první pohled patrný - policistu vidíte na každém druhém rohu a narozdíl od Kenningtonu jsem na ulici nebyla sama. Cítila jsem se skvěle a bezpečně i přesto, že jsme z baru po zhruba dvou hodinách odešly kvůli příliš vysokým cenám, na které jednoduše nemáme. Čtvrť Sutton byla hezkým až lehce odlehčujícím zážitkem po událostech předchozího dne.
Náklady na život v Londýně jsou nepředstavitelné
Dominika s Isabellou, které v Londýně studují, mi rozpočítaly náklady na samotné bydlení následovně - 1 900 liber dají za pronájem, 800 liber za vodu a 230 liber za elektřinu společně s plynem. To odpovídá minimální spotřebě na úrovni 2+kk nebo malého 3+kk bytu, ačkoli se v jejich případě jedná o malý rodinný dům typu řadovky. Potraviny je stojí zhruba 900 liber měsíčně a tak celkový účet vychází dvěma studentkám na více než 3 900 liber, což odpovídá ceně přes 100 000 Kč měsíčně.
A teď teprve přijde to podstatné - školné na univerzitě vyjde na 50 000 liber ročně pro každou ze studentek, takže každá rodina zaplatí přes 1,4 milionu korun za jeden rok studia. Mezinárodní titul z London School of Business je sice vstupenkou do nejvyšších a nejlépe placených pozic v mezinárodních firmách, je ale otázkou, zda to bude stát za to.
Návštěva v Londýna tak byla současně vystřízlivěním ze života i reality britské metropole a zároveň připomínkou, že v České republice i Praze máme téměř dokonalé životní podmínky. Jsme v bezpečí, náklady na život zdaleka nejsou tak nepředstavitelné a ti, kdo chtějí vystudovat vysokou školu, to mají zdarma. Potraviny, energie i gastronomie sice podražila, zdaleka se ale nedá život v české metropoli srovnávat s tím v Londýně. Je totiž po všech stránkách kvalitnější.
