Článek
Jak mám vydržet jeho neustálé shazování?
„Ženy, jak zvládáte neustálé shazování, svalování všech chyb na vás a nasazování psí hlavy od vlastního muže? Jak to vydržet? Já už to vážně nedávám.“
Tak zněl dotaz jedné ženy na sociální síti.
Reakce byly různé. Od bojovného: „Já bych mu dala!“ až po rezignované: „Jedním uchem tam, druhým ven. Už jsem otupěla.“
Jenže otupělost není řešení. Je to stav, kdy člověk přestává cítit, protože cítit už příliš bolí. Navenek dál funguje, ale uvnitř pomalu mizí. Jako chodící tělo bez duše, které už jen čeká, až bude konec.
Žena, která položila tento dotaz, možná stojí krok od stejného místa. Od chvíle, kdy uvěří, že je opravdu neschopná, přecitlivělá a špatná — přesně taková, jakou ji její muž neustále vykresluje.
Přitom si nepoložila tu nejdůležitější otázku:
Proč se ptám, jak to vydržet, místo abych se ptala, zda to vůbec vydržet chci?
Jak dlouho má takové „zvládání“ trvat? Rok? Deset let? Až do zlaté svatby? Nebo dokud vás smrt nerozdělí?
Představte si, že se nic nezmění. Že vedle něj budete žít dalších dvacet nebo třicet let. Stejná obvinění, stejné shazování, stejná potřeba neustále dokazovat, že nejste tak hrozná, jak tvrdí.
A jaký vzor tím předáváte svým dcerám a vnučkám?
Mohou se zuby nehty bránit tomu, aby jednou skončily v podobném vztahu. Jenže hluboko uložené vzorce se nedají jednoduše setřást. To, co dítě doma dlouhodobě pozoruje, si může začít plést s láskou a normálním partnerským soužitím.
Pak přijde vztah. Zamilovanost. Růžové brýle. A starý známý scénář začne působit podivně důvěrně.
Když růžové brýle spadnou, některé ženy dál „statečně“ nesou svůj úděl. Jiné prozřou, ale stále hledají recept, jak přežít v pekle a nedusit se kouřem. Snaží se v něm najít alespoň kousek jistoty, protože změna nahání větší strach než známé utrpení.
Existuje však ještě jedna možnost:
Přestat hledat způsob, jak to vydržet, a začít přemýšlet, jak to změnit.
Chci pokračovat v něčem, co mi přináší slzy, úzkost a stud?
Jsem opravdu taková, jak o mně říká?
A proč mám pocit, že změnit se musím právě já?
Mnoho žen totiž uvěří představě: „Když budu klidnější, hodnější, méně náročná a nebudu dělat chyby, on se změní a konečně mi dá lásku.“
Jenže laťka se bude stále posouvat. Nikdy nebudete dost dobrá pro člověka, který potřebuje, abyste o sobě pochybovala.
Změnit můžete sebe — ale ne proto, abyste si zasloužila jeho lásku. Změňte se proto, abyste už nikdy nemusela žebrat o úctu.
Člověkem, pro kterého to celé děláte, musíte být především vy sama.
