Článek
Dlouhodobě by nám však měl dávat něco, kvůli čemu v něm chceme zůstat – blízkost, bezpečí, oporu a pocit, že na život nejsme sami.
Pokud nám nepřináší nic jiného než další životní lekci, není důvod zůstávat a trpět.
Tedy kromě závislosti, naléhavé potřeby být milovaná, dosycování citového deficitu a obyčejné setrvačnosti. Jenže to nejsou důvody ke spokojenému vztahu. To jsou důvody, proč z něj nedokážeme odejít.
Zjednodušme si to.
Když se vracíš domů z práce nebo z dovolené, těšíš se? Nebo už cestou přemýšlíš, co zase bude?
Loudáš se ulicemi, zastavíš se na skleničku nebo zbytečně prodlužuješ cestu, jen abys oddálila návrat.
Víš totiž, co tě čeká:
„Kde jsi tak dlouho?“
„Já tady na tebe čekám!“
„Proč jsi nepřišla dřív?“
Přitom tušíš, že je vlastně jedno, zda přijdeš ve čtyři, nebo v šest. Smršť by přišla tak jako tak. Důvod se vždycky najde.
V celém vztahu se proto neustále kontroluješ.
Než něco řekneš, stokrát si rozhovor přehraješ v hlavě. Ladíš každé slovo, hledáš mírnější způsob, čekáš na správný okamžik a všechno zabalíš do pomyslného balíčku s mašlí.
Jenže ani ta nejlepší příprava nepomůže. Můžeš svá slova přinést na zlatém podnose – a stejně přijde hádka.
Ano, opravdu kvůli každé maličkosti.
Nebo nastane trestající ticho a ve vzduchu visí jediné obvinění:
Za všechno můžeš ty. Ty jsi příčina. Je to tvoje vina.
A tak začneš chodit po špičkách. Přizpůsobuješ se, mlčíš a potlačuješ své potřeby, jen abys nevyvolala další reakci.
Takový vztah je vyčerpávající.
Stačí úplně nevinné slovo – máma, kolegyně nebo nesnědené jídlo – a okamžitě je oheň na střeše. Přijde hádka, ponižování, chytání za slovo, výsměch nebo tichá domácnost.
Postupně už nežiješ svůj život. Pouze se snažíš udržet klid.
Pokud se vedle partnera cítíš osamělejší než bez něj, stále o sobě pochybuješ a doma nemůžeš uvolněně dýchat, nepřehlížej to jen proto, že ho miluješ.
Láska sama nestačí, pokud za ni platíš ztrátou vlastní přirozenosti.
Polož si jednoduchou otázku:
Mohu být v tomto vztahu opravdu sama sebou, nebo jen hraji roli, která udržuje klid?
Protože domov není místo, kde musíš vážit každé slovo.
Domov je místo, kde se nemusíš bát být sama sebou.
