Článek
A zase a stále se opakující nehody. Letos už kolikátá taková nehoda? Auto na kolejišti a vlak do něj narazí. Řidič z nějakého důvodu chyboval, přehlédl světla, která zcela jistě a bezpochybně fungovala, porušil zákon a nedal přednost vlaku. Následovalo nevyhnutelné, srážka, demolice a v lepším případě jen zranění.
Nejen „bezmozek“ za volantem, ale přiznejme si to, každý kdo jezdí delší dobu už nějakou chybu udělal. Měl štěstí nebo ten druhý zareagoval a třeba se nic nestalo. Vždy se najde někdo chybující a proto už naši předci vymysleli závory před kolejištěm.
Proč stále máme nechráněné přejezdy a aspoň závory tam nejsou? Jsou snad cennější než lidské životy? Kolik nevinných nešťastníků ještě musí zaplatit svým zdravím nebo životem za to, že někdo ušetřil a naivně spoléhá na bezchybnost lidí nebo na odstrašující účinek tvrdých trestů.
Ani nejpřísnější hrozba trestu smrti nedokáže zabránit trestnímu konání, ale technická překážka dokáže mnohem více. Závora nebo aspoň příčný práh na vozovce lépe připomene nepozornému jeho pochybení než méně účinná světla.
