Článek
Když se v MHD platilo mincemi
Kdysi se do pokladničky v MHD hodila 1 Kčs mince a utrhla papírová jízdenka. Za mnou nastoupila žena, vyčkala až si sundám rukavice, učiním potřebné a pak si připnula odznak revizora.
Sáhnul jsem do kapsy, vytáhnul několik starších jízdenek a s omluvou je předložil. Jenže ta nová mezi nimi nebyla. Revizorka na vlastní oči viděla, že ji kupuji a mám.
Zkontrolovala těch několik dalších cestujících a vrátila se ke mě. „Tak už jste ji našel?“ Podal jsem ji ještě další nalezenou v kapse, ale ani ta to nebyla.
V rozpacích jsem nebyl jenom já, ale i ona, co učinit. „Tak hledejte dál, někde ji máte!“ Hledal jsem, ostatní se bavili na náš účet a přišla konečná, vystupovat! Zvedl jsem se, nasadil jednu rukavici a sláva, našel!
Tu jízdenku jsem si nechal na rukavici, přikryl ji tou druhou a pak je přendával z jedné ruky do druhé i s tou jízdenkou mezi nimi.
Ulevilo se nejen mi, ale i těm několika spolucestujícím. Sympatizovali mi, dokonce byl i pokus podstrčit mi už zkontrolovanou vlastní jízdenku, což jsem odmítnul, mám přece někde tu svoji. Ale asi největší radost měla ta paní revizorka, že nemusí vymýšlet, jak by to měla vyřešit.
