Článek
V internetových diskusích se často objevují tvrzení, že občané Ukrajiny prchající před válkou do bezpečí náš stát stojí miliardy na humanitárních dávkách. Podle některých tu nepracují, jen vybírají podporu a pokračují jinam. Prý jen porušují zákony a zvyšují kriminalitu. Kde je pravda?
Ukrajinci a trh práce
Dělají práci, kvůli které by lecjaký odpůrce Ukrajiny s petkou piva v ruce nevstal z gauče. Za plat, kvůli kterému by si mnozí, podle vlastních slov, ani nenařídili budík na ráno. Stačí se podívat do diskuze s nabídkou práce za minimální mzdu. Často tam vidíte podobné názory od Čechů. A kdo se tam často na práci hlásí? Právě Ukrajinci.
Toto potvrzuje pro Seznam Zprávy i Jaromír Janoš, výkonný ředitel společnosti Trexima (společnost zaměřující se na analýzu českého pracovního trhu): „Celkově platí to, že jsou ochotní dělat méně kvalifikované práce, které dost často už ani čeští pracovníci dělat nechtějí.“
Pokud by občané Ukrajiny z pracovních pozic odešli, chybělo by zde velké množství zaměstnanců například ve zdravotnictví. Především na pozicích úklidových pracovníků, pečujících profesí (pečovatelky a pečovatelé, sanitáři a sanitářky), nebo zdravotnického personálu. Personální problémy by nastaly i ve stavebnictví, kde Ukrajinci často pracují na nekvalifikovaných, ale i specializovaných pozicích. Podobně by na tom byla i doprava, kde by chybělo velké množství řidičů. Řidiči by chyběli i například u přepravních společností.
„Velmi tvrdě by nás to zasáhlo. I samotné zaměstnavatele, kteří by za lidi z Ukrajiny neměli náhradu. Ve výsledku by se to propsalo do ceny zboží a služeb,“ říká pro Seznam Zprávy Tomáš Ervín Dombrovský, hlavní analytik společnosti Alma Career zaměřující se na trh práce. Popisuje tak, co by se stalo, kdyby občané Ukrajiny odešli, jak po tom volá nejeden český občan.
Jak je to s dávkami?
S uplatněním Ukrajinců na trhu práce přímo souvisí další argument, kterým se ohánějí příznivci jejich odchodu. A to tvrzení, že Ukrajinci stojí stát miliardy na sociálních a humanitárních dávkách. Jak je to ve skutečnosti?
„Ukrajinci, kteří u nás našli útočiště, jsou dnes pevnou součástí pracovního trhu. Většina z nich pracuje, odvádí daně i pojistné a podílí se tak na financování našeho sociálního systému. Přitom nemají nárok na mnoho podpor, které běžně čerpají čeští občané. To vše ukazuje, že jejich přínos pro naši ekonomiku je zcela jednoznačný,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) pro web Ministerstva práce a sociálních věcí.
Podle dat webu MPSV je vidět dlouhodobý trend rostoucích příjmů a klesajících výdajů. Zatímco v prvním kvartálu roku 2023 byly výdaje státu související s ukrajinskými uprchlíky před válkou 7 miliard a příjmy na daních a odvodech 3,9 miliardy, ve stejném období v roce 2024 již byly výdaje 3,8 miliardy a příjmy 5,9 miliardy. Ve třetím kvartálu roku 2025 byl rozdíl mnohem výraznější. Výdaje byly ve výši 3,9 miliardy a příjmy 8,2 miliardy. Do státního rozpočtu tedy ukrajinští občané už od druhé poloviny roku 2023 více dávají, než dostávají.
Argument, že zatěžují státní rozpočet, je jednoduše nepravdivý.
Graf MPSV
A co kriminalita?
V první řadě je nutné si přiznat, že v každé národnosti, ať už je jakákoliv, najdeme občany, kteří zákony dodržují a jsou z hlediska kriminality bezproblémoví, pokud nepočítáme občasné pokuty za parkování. Naproti tomu v každé národnosti najdeme ty, kdo jsou „problémoví“ a páchají trestnou činnost. Ať už žijí ve „vlastním“ státě, nebo v jiném jako emigranti nebo uprchlíci. Jak je to s Ukrajinci?
Jednoduchá odpověď by byla, že trestných činů, kterých se dopustili Ukrajinci, přibývá. Stačí ale jednoduchá odpověď? Ne, v takto složité otázce nikoliv. Samotný počet nic nevypovídá. Pokud roste počet obyvatel dané skupiny, je potřeba sledovat podíl trestně stíhaných osob. A to už je situace jiná.
„Počet trestných činů proporčně neodpovídá, jinými slovy v přepočtu na počet příslušníků této skupiny jich je méně nežli u srovnatelných národností,“ potvrdil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík pro Seznam Zprávy.
Pro srovnání je ve zmíněném článku porovnání stíhaných Ukrajinců a Slováků.
V roce 2024 bylo v ČR 121 472 Slováků. Trestně stíhaných bylo 2 348, tedy 1,93 %.
Ve stejném roce zde bylo 589 456 Ukrajinců. Z toho trestně stíhaných 3 842, tedy 0,65 %. To je téměř třikrát méně než u Slováků.
Páchají tedy Ukrajinci nejvíce trestných činů? Jednoznačně ne. Dostupná data ukazují, že při přepočtu na počet obyvatel je jejich podíl mezi trestně stíhanými nižší než u některých jiných početných skupin cizinců.
Nejčastější argumenty, které se ve veřejném prostoru v neprospěch Ukrajinců ozývají, tedy při srovnání s dostupnými daty neobstojí. Přesto se opakují dál, často bez ohledu na to, co ukazují statistiky. Každý má samozřejmě právo na vlastní názor. Neměl by ale mít vlastní fakta, protože čísla jsou jen jedna. Stejně jako pravda.
