Článek
Začátek kariéry
Vlastimil Harapes se narodil 24. července 1946 v Chomutově, byl šestým dítětem. Dětství prožil v Droužkovicích. Jeho otec vedl ve spolupráci s jeho matkou ochotnický divadelní spolek, kde Harapes od nejútlejšího dětství účinkoval.
Po absolvování pražské Taneční konzervatoře v roce 1965 překvapivě získal angažmá v baletním souboru Národního divadla, kde se stal v roce 1971 sólistou. Během tohoto angažmá pokračoval ve studiu tance ve světově uznávané baletní škole Malého akademického divadla v Petrohradě v Rusku. Mezi lety 1977 a 1983 byl stálým hostem v západoněmecké Porýnské opeře v Duisburgu a Düsseldorfu.
V letech 1990-2003 působil v Národním Divadle jako choreograf a ředitel baletního souboru, později ještě jako baletní mistr.
Harapes ve filmu
Harapes byl činný také jako filmový herec. Před kamerou se objevil v celé řadě českých snímků. Diváci ho mohli vidět ve filmu Marketa Lazarová režiséra Františka Vláčila, Jak vytrhnout velrybě stoličkurežisérky Marie Poledňákové nebo v hororové pohádce Panna a netvor režiséra Juraje Herze. Často byl předabován jinými herci či dabéry.
Poslední veřejné představení měl Harapes 29. října 2023 v obci Krásněves na Vysočině.
Vlastimil Harapes
Životní partneři
Harapesovou první manželkou byla herečka a režisérka Elena Strupková. V letech 1986–1992 byl manželem zpěvačky Hany Zagorové. Toto manželství bylo uzavřeno účelově kvůli adopci dítěte. Harapes a Zagorová byli dobrými přáteli. Hana Zagorová nemohla mít vlastní děti, rozhodla se tedy pro adopci. To jí však jako neprovdané ženě nebylo umožněno. A právě proto si vzala svého dobrého kamaráda. Společně pak adoptovali malou Aničku. Jejich radost ale nervala dlouho. Úřadům se přihlásila babička dítěte, která jej chtěla do své péče. To jí bylo umožněno. Harapes a Zagorová se poté rozvedli.
Životním partnerem Vlastimila Harapese byl básník Josef Topol. Právě s ním baletní mistr prožil 44 let.
Úmrtí a poslední odpočinutí slavného mistra
Vlastimil Harapes ve svých 77 letech 15. května 2024 podlehl rakovině plic. Poslední rozloučení se konalo 27. května 2024 v historické budově Národního divadla v Praze. Urna s mistrovými ostatky byla uložena v Droužkovicích na Chomutovsku, kde prožil své dětství. Uložení zajistily jeho dvě neteře a na náhrobku je vyvedený zlatý Harapesův podpis.
Po necelých dvou letech bylo rozhodnuto, že Harapesovy ostatky budou rozděleny a vznikne ještě jeden hrob. A to na pražském Vyšehradě, kde odpočívá i jeho bývalá manželka Hana Zagorová.
Za tímto plánem stojí tanečníkova kolegyně a kamarádka Renata Sabongui.
„Když jsem stála v roce 2024 na jevišti Národního divadla čestnou stráž u Vlastíkovy rakve, napadlo mě, že by měl být pochovaný na Vyšehradě,“ svěřila deníku Aha! tanečnice.
Po skoro dvouletých peripetiích, zajistit uložení Vlastimilova popela na Vyšehradě se to jeho kamarádce podařilo.
„Nyní popel rozdělíme, část zůstane v Droužkovicích a část bude na Vyšehradě,“ řekla Aha! Harapesova neteř Václava Kubešová.
K uložení části popela na Vyšehradě došlo 24. 6. 2026 v místech posledního odpočinku velikánů, jakými jsou Božena Němcová, Max Švabinský nebo Jan Neruda. Vlastimil Harapes mezi tyto velikány nepochybně právem patří.
Zdroje:
