Článek
Pavel Janák je znám především jako vynalézavý architekt, který se proslavil svým podílem na šíření funkcionalismu a schopností uplatnit výdobytky a přednosti všech architektonických stylů. Podílel se na výstavbě jedinečné výkladní skříni funkcionalismu – sídlišti Baba na Hanspaulce.
Méně již je znám jako důmyslný stavitel pražských mostů, které se při letmém pohledu mohou jevit jen jako produkty technické rutiny bez uměleckého záměru.
Architekt Pavel Janák dokázal ve svém tvarosloví propojit rozjitřenou etapu období T.G.M., prodchnutou vlastenectvím, s atmosférou lehkovážného poetismu, ale i s neúprosnou přísností soudobého Bauhausu.
Pavel Janák žil v době překotného vlivu různých stylů, které se doplňovaly, ale často i vyvracely. Nesnášel zkostnatělé formy, v něž se často původně inovační styly proměnily. Tak kubismus dotvořil, inspirován duchem vlastenectví, v osobitou formu rondokubismu, stylu s nímž se jinde ve světě nesetkáme.
Připomeňme dům v Hodkovičkách, ul. M. Horáka z let 1921-22, Palác Adria na Jungmannově nám, činžovní dům na Kladně v Maroldově ul. Tento styl vzbudil zájem i dalších architektů. V Bělehradě v tomtéž období vzniká impozantní budova musea pošt.
Čím byl rondokubismus nebo také obloučkový kubismus, české art deco, národní dekorativismus? Rondokubismus proměnil krystalické formy kubismu v obloučky a plastické ornamenty. V kontrastu s kubisticky stylovou vyhraněností vyhlíží rondokubismus změkčile a nevyhraněně. To vedlo k tomu, že od roku 1925, jeho vývoj nepokračoval.
Architekt Pavel Janák nesetrvával natrvalo u jednoho slohu. Pět let po dokončení paláce Adria, v téže ulici postavil Škodův palác, který osvobodil od všech příkras a v dokonalé formě využil formy kubismu.
V další fázi nemohl nepodlehnout vlivu Bauhausu a přijal jeho myšlenku funkcionalismu. To znamená, že nezměnil jen vnější vzhled svých staveb, ale hlavně změnil to, k čemu architektura slouží, účel bydlení. Příčky vnitřku domu se staly pohyblivými a prostor se mohl měnit podle požadavků obyvatel bytu. Tyto všechny změny se promítly i do realizace kolonie Baba.
Tempo změn v pojetí staveb překvapili i respektované architekty. Na kolosální stavbu Veletržního paláce se přijel podívat sám Le Corbusier. P. Janák cestoval a po svých cestách si často přinesl i nový architektonický styl. Holandské vlivy nese např. vila Vincence Beneše na Ořechovce.
Nedoceněna v životě Pavla Janáka zůstává etapa výstavby mostů. Milovníci umění je považují spíše za něco utilitárního. P. Janák vystudoval pozemní stavitelství u J. Schutze, který ho naučil konstrukční strohosti a technickému myšlení.
První jeho most, most Hlávkův vzniká jako výsledek střetu dvou generací architektů, mladší a té starší. Starší generace postavila úsek přes jižní rameno Vltavy a to jako železný příhradový most. Tato část postrádá oblouky.
Mladá generace architektů dokončila most jako železobetonový se sedmi oblouky. P. Janák dokázal, že i železobeton může působit estetický. O sochařskou výzdobu se postarali sochaři zvučných jmen: B Kafka, I. Kofránek, O. Gutfreund a Vl. Večeřa.
Libeňský most spojující Libeň s Holešovicemi byl otevřen k 10. výročí vzniku Československa 29. říjny 1928. Potvrzuje myšlenky funkcionalismu svým přísným purismem. Některé prvky mostu jsou zkoseny, což vedlo k domněnce, že jde o most kubistický. Jde však o dílo ryzí, SCpřelomové, které se těší obdivu zahraničních odborníků dodnes.
Při rekonstrukci Libeňského mostu v jeho části přes Vltavu bylo nutné zbourat větší část, než se původně předpokládalo. Zůstanou jen pilíře, na kterých vznikne replika původního mostu podle podoby od architekta Pavla Janáka. Zcela novou konstrukci bude mít most také proto, že jde o takzvaný most inundační, který slouží jako ochrana cesty před povodní.
Literatura:
