Článek
Mladá sopka pod hustým lesem
Kopec je vysoký necelých 504 metrů, obklopený lesem, v okolí luk a starých lomových stěn. Jeho jméno v němčině zní Kammerbühl a od roku 1933 patří území k chráněným lokalitám, od roku 1951 nese potom status národní přírodní památky. Rozloha kolem sedmi hektarů zahrnuje sopečný kužel, opuštěnou těžební jámu, skalní výchozy a vstup do historické štoly. Správu má na starosti regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny, konkrétně Správa CHKO Slavkovský les. Lokalita tvoří součást geoparku Egeria, jenž propojuje zajímavá geologická místa Čech a sousedního Bavorska.
Geologicky jde o navršenou sopku, vzniklou strombolskou erupcí na dně vysychajícího slaného jezera v oblasti dnešní Chebské a Sokolovské pánve. Stáří se v odborných textech liší, obvykle se uvádí rozmezí od zhruba sto deseti tisíc do deseti tisíc let, jiné prameny mluví o stovkách tisíc let zpátky. Shoda panuje aspoň v tom, že jde o jednu z geologicky nejmladších sopek celého Českého masivu. Těleso tvoří hlavně vulkanoklastické uloženiny, uvnitř se objevuje čedičový materiál a olivinický nefelinit.
Spor, co potřeboval důkaz
Na počátku 19. století probíhal mezi evropskými vědci slavný spor mezi takzvanými neptunisty a plutonisty o původ čediče. Jedna strana zastávala myšlenku, že hornina vzniká usazováním v mořích, druhá naopak trvala na sopečném a magmatickém původu. Otázka vzniku Komorní hůrky patřila k případům, na nichž měl spor najít rozuzlení.
Do sporu se zapojil i Johann Wolfgang Goethe, básník a vášnivý přírodovědec. Během svých lázeňských pobytů Komorní hůrku opakovaně navštívil a dlouho kolísal mezi oběma tábory. Právě proto navrhl praktické řešení, prokopat horu a získat hmatatelný důkaz o jejím vzniku. Realizace návrhu trvala roky, Goethe se jí sám nedožil, zemřel dva roky před zahájením prací. Slib básníkovi splnil hrabě Kašpar Šternberk, mecenáš vědy a zakladatel Národního muzea. V letech 1834 až 1837 nechal vyrazit přibližně 225 metrů podzemních chodeb, dnes známých jako Goethova štola.
Goethův reliéf u štoly na Komorní Hůrce
Štola nakonec přinesla odpověď
Uvnitř štoly narazili horníci na čedičové horniny z několika stran i na vypálené jíly v kontaktu s vulkanickým materiálem. Tyto nálezy potvrdily magmatický původ celé hory a v podstatě rozhodly celoevropský spor ve prospěch plutonistů. Podle historiků vědy jde o patrně jediné podzemní dílo svého druhu, vzniklé čistě pro účely vědeckého experimentu, bez úmyslu cokoli těžit.
Štola časem zchátrala, propady se zavalily sutinami a odpadem, a dlouhá desetiletí zůstávala prakticky zapomenutá. Obrat přinesl rok 2016, kdy se Geofyzikální ústav Akademie věd společně s Karlovarským krajem a Františkovými Lázněmi pustil do obnovy. Práce zahrnovaly geofyzikální měření, odkrytí zavalených úseků i vybudování elektrické přípojky pro osvětlení. Dnes je zpřístupněných několik prvních metrů za historickým portálem a štola se během roku otevírá veřejnosti při organizovaných akcích s odborným doprovodem, obvykle s omezenou kapacitou kolem patnácti osob na prohlídku.
Goethova štola
Trpaslíci, dým a vzácné rostliny
Zvláštní reliéf hory a příležitostné jevy v krajině si lidé po staletí vysvětlovali po svém. V lidové tradici se objevuje pojmenování Kaminberg, tedy hora kouře a páry, spojovaná s podivnými nočními zvuky vycházejícími ze země. Jiná linie vyprávění připisuje hluk a dunění podzemním trpaslíkům, motiv trpasličího krále a jeho synů, co si na Komorní hůrce našli nový domov. Tyto příběhy stojí za zmínku jako doklad toho, jak lidé odedávna hledali vysvětlení pro dým, teplo z podloží, staré lomy a podzemní dutiny, tedy pro jevy, jimž zprvu sami těžko rozuměli.
Kromě legend a geologie má lokalita mimořádnou přírodní hodnotu. Teplé a suché mikroklima podporuje výskyt vzácných teplomilných druhů, mezi nimi vyniká silně ohrožená divoká orchidej – vstavač kukačka, jehož populace na Komorní hůrce patří k nejpočetnějším v regionu. Botanicky cenné plochy se pravidelně kosí, aby si zachovaly volný charakter navzdory tlaku náletových dřevin.
Komorní Hůrka si navzdory své skromné výšce vysloužila pověst jednoho z nejpozoruhodnějších míst české přírody. Kdo zavítá mezi Cheb a Františkovy Lázně, najde tu naučnou stezku, vstup do štoly i klid lesa nad starým jámovým lomem. Rezervaci komentované prohlídky do nitra Goethovy štoly si můžete zajistit přes Městské muzeum Františkovy Lázně.
Zdroje
Soukromý archiv autora
www.cs.wikipedia.org/wiki/Komorní_hůrka
www.lokality.geology.cz/1430
www.old.ochranaprirody.cz/lokality/?hidemenu=1&idmzchu=182
www.ig.cas.cz/pro-verejnost/goetheho-stola/
