Článek
Pokud se mluví o černých skříňkách, nikdy to nevěstí nic dobrého. Obvykle to znamená, že se stala letecká nehoda, jejíž příčiny jsou zpočátku zahaleny spekulacemi, domněnkami a někdy i nepodloženými teoriemi. Klíč k odhalení pravdy však často leží ve dvou odolných schránkách, které zaznamenávají letová data a hovory v kokpitu. Kousek po kousku tak jejich analýza pomáhá složit sled událostí vedoucích ke katastrofě.
Zapisovače dat
Od prvních pokusů o létání, přes druhou světovou válku až po masivní rozmach civilního letectví. Letecký průmysl se neobešel bez tragických neštěstí a téměř každá havárie znamenala nejen ztrátu strojů, ale především lidských životů. Proto bylo nezbytné co nejrychleji analyzovat příčiny katastrof a zajistit, aby se neopakovaly.
Už v roce 1939 vyvinuli francouzští inženýři François Hussenot a Paul Beaudouin letové zařízení „typ HB“ (později známé jako "hussenograf"), který zaznamenával údaje o výšce a rychlosti na fotografický film. Také ve Velké Británii, v USA, ve Finsku i v Austrálii bylo vynalezeno několik verzí zapisovačů, ale skutečně odolné verze schopné přežít pád letadla, se objevily až po druhé světové válce.
Černá nebo oranžová?
Pojem „Černá skříňka“ pochází z období druhé světové války. Tehdy se tak označovaly tajné přístroje, často ukryté v černých kovových obalech – například radary, navigační systémy a další elektronická zařízení.
V roce 1960 britská firma Davall & Son umístila zapisovače do oranžového pouzdra, aby byly lépe viditelné. Když pak v roce 1967 přední letecké úřady povinně nařídily umístění letových zapisovačů do civilních letadel, byla jako standard zvolena bezpečnostní oranžová barva. Díky ní se mezi troskami dají zapisovače snadněji najít.
Dvě černé skříňky
Každé moderní dopravní letadlo je vybaveno dvěma černými skříňkami:
- FDR (Flight Data Recorder) – záznamník letových údajů
- CVR (Cockpit Voice Recorder) – záznamník hlasů v kokpitu
V některých letadlech jsou tyto zapisovače umístěny do jedné jednotky, ale většinou jsou umístěny odděleně. To zvyšuje pravděpodobnost, že alespoň jedna z nich přežije nehodu a bude nalezena.
Možná můžete být překvapeni rozměry, kdy fotky dokáží zkreslit realitu. Nejedná se o rozměrná zařízení. Například jeden z novějších typů 5. generace, který má oba záznamníky umístěny do jednoho obalu, váží necelé 4 kilogramy a má rozměry: 15, 5 cm x 12,4 cm x 20,3 cm. Víceméně podobně na tom budou i záznamníky s oddělenými zapisovači letových a hlasových údajů.
![](http://d8-a.sdn.cz/d_8/c_imgrestricted_oW_A/nO1SBfAluiCodW3ffCOYt9o/706f/cerna-skrinka.jpeg?fl=cro,0,0,1024,684%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Vpravo záznamník letových údajů (FDR) a vlevo záznamník hlasů v kokpitu (CVR). Obě černé skříňky jsou umístěny v zadní části trupu letadla. Každá z nich má na přední straně podvodní lokalizační maják.
FDR – Záznamník letových údajů
Jak název napovídá, záznamník letových údajů sleduje a uchovává desítky až stovky parametrů letu. Podle současných předpisů musí FDR u nově vyrobeného letadla zaznamenávat nejméně 88 klíčových údajů, jako je čas, výška, rychlost, kurz a poloha letadla, tlakové a teplotní parametry, údaje senzorů a čidel…
Moderní FDR mohou uchovávat data až z 25 hodin letu, přičemž starší záznamy jsou průběžně přepisovány novými daty.
CVR – Záznamník hlasů v kokpitu
Záznamník hlasů v kokpitu zaznamenává komunikaci mezi piloty, hovory s řidícím střediskem a ostatní zvuky v pilotní kabině (přepínače, alarmy, hlášení).
V závislosti na modelu CVR zaznamenává minimálně 30 minut až 2 hodiny zvuku. Starší záznamy jsou rovněž postupně přepisovány.
Extrémní odolnost černých skříněk
Konstrukce černých skříněk podléhá přísným mezinárodním standardům, které stanovují požadavky na odolnost proti nárazu a ochranu před požárem. V Evropě se těmito normami zabývá Evropská organizace pro vybavení civilního letectví (EUROCAE), zatímco ve Spojených státech dohlíží na jejich dodržování Federální úřad pro letectví (FAA).
Jak černé skříňky přežívají havárie?
Černé skříňky a hlavně paměťové jednotky CSMU (Crash-Survivable Memory Unit) jsou vyrobeny tak, aby odolaly extrémním nástrahám.
- Nárazový šok – odolnost vůči zrychlení 3 400 G (což zhruba odpovídá nárazu v rychlosti 500 km/h)
- Extrémní teploty - odolnost 1100 °C po dobu 30 minut a 260 °C po dobu 10 hodin
- Letecké kapaliny – ponoření do paliva a oleje na 24 hodin
- Voda – odolnost proti 30dennímu ponoření do mořské vody
- Tlak – vystavení tlaku odpovídajícímu hloubce 6 000 metrů
- Statické rozdrcení – odolání síle 2,3 tuny po dobu 5 minut na každé ose
- Poškození propíchnutím - odolnost vůči pádu z výšky přibližně 3 metrů na bod o průměru 6 milimetrů
![](http://d8-a.sdn.cz/d_8/c_imgrestricted_oW_A/kObgaqJNMnD1IUpbWCOYCR1/c759/cerna-skrinka.jpeg?fl=cro,0,0,1024,471%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Otevřený zapisovač letových údajů (FDR). Vlevo jsou paměťové čipy umístěné v paměťové jednotce CSMU (Crash-Survivable Memory Unit).
Jak najít černé skříňky pod vodou?
Černé skříňky jsou vybaveny podvodním lokalizačním majákem ULB (Underwater Locator Beacon) pro případ nárazu do vody. Maják se automaticky aktivuje při kontaktu s vodou a vysílá ultrazvukový signál na frekvenci 37,5 kHz, který lze zachytit speciálními přijímači. Protože je napájen bateriemi, je provoz omezen na cca 30 dnů. Poté signál slábne a naděje na nalezení černých skříněk se rapidně snižuje.
![](http://d8-a.sdn.cz/d_8/c_imgrestricted_oW_A/kObgaqJNMnB0llrcxCOYj9y/9c61/podvodni-majak-cerna-skrinka.jpeg?fl=cro,0,0,1024,683%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Podvodní lokalizační maják (ULB) se používá se záznamníkem letových údajů nebo hlasovým záznamníkem v kokpitu. Na fotce v porovnání velikosti s kuličkovým perem.
Umístění černých skříněk
Při letecké nehodě je zpravidla nejvíce poškozena příď a trup letadla, zatímco ocasní část bývá deformována nejméně. Proto umístění černých skříněk v ocasní části letadla zvyšuje pravděpodobnost, že černé skříňky zvládnou pád a budou nalezeny.
Analýza dat a závěry vyšetřování
Získání dat z černých skříněk a jejich interpretace závisí na jejich stavu. Pokud nemají větší poškození, obnovení a čtení dat může trvat dny až týdny. Samotná analýza dat, hledání poruch či pochybení posádky může zabrat týdny až měsíce a konečná zpráva je otázkou spíše měsíců nebo let. Například vyšetření pádu letu ValuJet 592 do bažin Everglades trvalo americkému Národnímu úřadu pro bezpečnost dopravy , známému pod zkratkou NTSB (National Transportation Safety Board), 15 měsíců.
Vyšetřování NTSB, jako je toto, obvykle trvá 12 až 18 měsíců, než je zcela uzavřeno.
Chybějící data
Přestože jsou černé skříňky extrémně odolné a spolehlivé, mohou nastat situace, kdy přestanou nahrávat ještě před nehodou. Nejčastější příčiny mohou být ztráta napájení, poškození letadla, úmyslné vypnutí, technická závada nebo omezená kapacita záznamu. Vyšetřovatelé se proto často snaží kombinovat údaje z černých skříněk s jinými zdroji, například radarovými daty, satelitním sledováním nebo záznamy komunikace s řízením letového provozu.
- - -
Zdroje: